Promluva biskupa Riaha

POUŤ 2017

Ježíš řekl: „Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni dětmi Božími“. A svatý Pavel ve svém listě Korinťanům vyzývá věřící, aby byli těmi, kdo se chtějí smířit: „Všechno to pochází od Boha, který nás skrze Krista smířil se sebou a ustanovil úřad smíření.“   

 A)    Úvod

Dovolte mi napřed pozdravit vás pozdravením pokoje (salaam) a vyřídit vám pozdravy od lidí v naší zemi, kterou mnozí označují za Svatou zemi, o níž já mluvím jako o zemi Svatého. Protože holy (svatý) může znamenat zemi s mnoha děrami (holes), což, obávám se, je dnes pravda kvůli stále trvajícímu konfliktu na Blízkém Východě.

B) Setkání s premiérem Tony Blairem

To mě přímo vede k tomu, abych s vámi sdílel setkání s tehdejším premiérem Spojeného království, panem Tony Blairem 18. února 2003, daleko před začátkem války v Iráku. Byl jsem jedním ze 4 biskupů, dva byli z Anglie, jeden ze Spojených států a já, snažili jsme se odvrátit jeho pozornost od válečných k mírovým prostředkům. Jeho odpověď byla: „Jdeme do války proti Iráku, abychom na Blízkém Východě zajistili mír!!!???“ Na což jsem odpověděl: „Pane premiére: Nejkratší cesta do Bagdádu vede před Jeruzalém. Jakmile bude mír v Jeruzalémě, bude mír na celém světě.“

Všichni víme, co se stalo, ten mír, který vnesl na Blízký východ a nyní nejen Irák, ale celý Blízký východ je roztrhaný na kusy.

C) Mír je cesta

Mí přátelé; války nikdy nepřináší trvalý mír. Trvalý mír není absencí války, ani ustáním nepřátelství a zcela jistě ani ne tichem, které pochází z podrobení a útlaku.

Mír je cesta.

Nikde pod sluncem není jiné místo, kde by pojem mír – Salaam - Šalom byl tak používaný, jako u nás v Izraeli, Palestině, v Arabských zemích, v tak zvané Svaté zemi. Zdravíme se navzájem salaam, nebo šalom, nebo AsalamuAlaikum. Církevní představitelé a rabíni, imámové na toto téma pronáší dlouhá kázání. Děti jsou pojmenovávány Salaam a Šalom. Také mrakodrapy v Tel-Avivu a další centra a města. A přesto to nepřináší více pokoje - Salaam - Šalom. Tyto pojmy byly tak moc používány, tak mylně používány a tak zneužívány, že se staly nejen znevážené, ale zapříčinily, že někteří lidé pochybují o upřímnosti jejich používání. Připomíná mi to žalm 120, kde Bůh říká: „Já jsem pro mír, ale když promlouvám, oni jsou pro válku.“

D) Mír tam, kde je konflikt

Hledání míru a smíření neznamená vyvarování se konfliktů. Můžeme přispět k míru a/nebo se zasazovat o skutky smíření, jen tam, kde je konflikt. Kolem nás konflikty nechybí: jsou nejen mezi národy, ale také mezi jednotlivci, v rodinách a mezi sousedy. Nikdo, kdo má zdravý rozum, nenechá tyto strany v konfliktu, nestojí stranou při usmiřování těchto stran v lásce. Ti, kteří už žijí v lásce, nás nepotřebují. Usmiřování není možné provést nadálku. Musíme být přítomní a vložit se do toho, není legrace.

E) Jaké je naše poslání? Čí je to úkol?

Co je ve skutečnosti tímto posláním, které nám bylo svěřeno jako věřícím v Boha? Je to práce bořit zdi nedůvěry a nepřátelství, kdekoli existují a zvláště když jsou postaveny kolem různých kultur, ras, národností, náboženství a lidí různého sociálního postavení. Smířit se, znamená vstoupit do správného vztahu, znovu upravit naše vztahy a obnovit jednotu s Bohem a jeden s druhým. Není to úkolem politiků. Je to úkol váš i můj. Jsme povoláni pomoci se smířením. Jsme povoláni bojovat proti zlu. Jak?

Velký Mahatma z Indie, Ghándí říkával: „Odmítnout bojovat proti zlu a proti nespravedlnostem našeho světa je vzdát se našeho lidství. Bojovat proti zlu zbraněmi zlých znamená vstoupit do vašeho lidství. Bojovat proti zlu, nespravedlnostem a utlačování zbraněmi Božími, znamená vstoupit do vašeho božství.“

F) Být bratru bratrem a sestře sestrou

Dovolte mi zakončit příběhem, který se stal někde v Moskvě, který, myslím, pomohl dvěma lidem vstoupit do jejich božství:

K Tolstému, známému ruskému spisovateli, přišel člověk, bylo to na jedné moskevské ulici. Tolstoj, jako mnozí další autoři v té době, byli bez peněz. Otočil se k žebrákovi a řekl: „Bratře, kdybych měl u sebe nějaké peníze, dal bych ti je. Promiň, žádné nemám.“ Žebrák odpověděl: „Dal jste mi více, než jsem čekal. Nazval jste mě bratrem.“

Jsme v pozici, abychom jedni s druhými jednali jako s bratry a sestrami? Jsme připraveni uznat odlišnost druhého způsobem, jakým bychom chtěli, aby oni nás uznali, nebo pokračujeme ve stopách Kaina: „Cožpak jsem strážcem svého bratra?“

Drahé sestry a bratři: jsme povoláni být nejen strážci, ale být si více navzájem bratry a sestrami.

+ BishopRiahAbo El Assal

Mobile 972 54 3100089

Tel & Fax 972 4 6000201