Datum Velikonoc

Derek Stone

Prozatím uvádíme pracovní verzi překladu:

Irenej (zvaný Mírotvůrce), který žil přibližně v letech 100-180, spojil Východ se Západem. Dětství prožil ve Smyrně, v Malé Asii, biskupem se stal v Lyonu v Galii.

Snad proto také jako presbyter vedl delegaci k Římskému biskupovi. Žádal ho, aby ukvapeně neodsuzoval Montanisty, heretické letniční hnutí pocházející z Frýgie v Malé Asii, o jehož počátcích mnoho nevíme. Později, už jako biskup, káral v dopise papeže Viktora, neboť si myslel, že rozbíjí společenství s biskupem v Efezu. Irenej naléhal na tolerování menšinové tradice určování Velikonoc pomocí židovského Pesachu (14. Nisan) bez ohledu na den v týdnu, která je stejně apoštolská, ale jinak počítaná a které se biskup přidržoval. Irenej tvrdil, že tento výpočet pochází od apoštola Jana, který měl mnoho let za Malou Asii odpovědnost.

Konečné řešení tohoto sporu přinesl koncil v Niceji v r. 325. Výsledkem nebyl sice žádný kánon, ale bylo dosaženo konsensu, a sice že, a) Velikonoce by měly být o Dni Páně, b) neměly by záviset na židovském lunárním výpočtu Pesachu ani se s ním shodovat, ale měla by zůstat nějaká připomínka původní souvislosti. Od té doby se Velikonoce měly slavit v neděli po prvním jarním úplňku následujícím po jarní rovnodennosti na severní polokouli. Tento výpočet byl nezávislý na židovském počítání a přidržoval se praxe v Alexandrii, s níž byla Antiochie až doposud ve sporu. V Antiochii bylo při určování nedělní oslavy dodržováno židovské datování.

Dnešní rozdělení mezi křesťanským Východem a Západem v této věci vyplývá z toho, že Východ odmítá akceptovat jednostranné jednání Západu při přijetí Gregoriánského kalendáře. Dále z východní tradice nikdy neslavit před židovským Pesachem a z rozdílného způsobu určování epactu, což je rozdíl mezi lunárním a solárním cyklem.

Jedním z upřednostňovaných řešení tohoto problému je pevně stanovený den Velikonoc a to v neděli po druhé sobotě v dubnu, což by byl nejčastější den, na který by Velikonoce připadly, kdyby se Nicejský koncil dodržoval s astronomickou přesností. Mohlo by být také určeno alternativní pohyblivé datum za předpokladu, že by pro výpočet jarní rovnodennosti byl zvolen určitý zeměpisný bod, např. Jeruzalém.

K výše zmíněným třem konfliktům ohledně data hlavních křesťanských oslav lze dodat následující:

a) V 4. a 5. století se alexandrijská a římská metoda výpočtu lišily. Augustin z Hippo nám říká, že v roce 387 slavili Velikonoce v Galii 21. března, v Itálii 18. dubna a v Alexandrii 25. dubna, Alexandrijská praxe nakonec převážila.

b) Zhruba do r. 750 panovala v Galii nejistota ohledně data kvůli užívání sady velikonočních tabulek sestavených v Římě , ale zřídka tam užívaných.

c) Keltská církev, odříznutá od barbarské Evropy, vyvinula svou vlastní metodu výpočtu. Rozvinul se dlouhodobý spor s pozdějšími augustianskými misionáři, kteří přišli k Anglosasům v Kentu. Theodor z Tarsu ( který vykonal větší zeměpisný posun než Irenej) poslušen rozhodnutí Synody ve Whitby v r.664 zavedl římský výpočet pro celou Anglii v r. 669. Ctihodný Beda z Umbrie se později postavil svou vahou učence za rozhodnutí Synodu, s nímž keltská církev i nadále nesouhlasila.

Je tato zdánlivě pedantská technická debata, která zaplnila tolik stran, významná nebo okrajová? Ctihodný Beda a Irenej by jako důvody proč ji brát vážně, použili: „…ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal.“ (Jan 17.21)

Z mnoha křesťanských osobností, které mají své přívržence, a které tvrdí, že mají soukromá zjevení od Ježíše, Marie a/nebo jiných svatých, se k problematice Velikonoc vyjadřují dvě ženy, zcela nezávisle na sobě. Vassula, řeckopravoslavná, která se narodila v Egyptě a v současnosti žije v Římě se svým manželem, švédským luteránem, při soukromém zjevení opakovaně prožila a následně předala desítkám tisíc katolíků, ale i jiným, k nimž po celém světě mluví, jak náš Pán dnes touží po jednotném datu Velikonoc.

Paní Mirna Nazour je z Melkitské církve a žije v Damašku se svým manželem a dvěma dětmi. Pravidelně, zéjména když se data velikonoc kryjí, dostává stigmata, která byla kompletně vyfotografována a natočena. Co víc, ruce Mirny a také řada jejich ikon, vylučují hojné množství čistého a aromatického olivového oleje, který má uzdravující účinky. Poselství, které předává věřícím po celém světě, je právě to, které čteme v Jan 17 a je totožné s poselstvím Vassuliným.

V Etiopii, kde v současné době katolíci latinského a východního ritu představují pouze 0,5% křesťanské populace, dali katolíci příklad světu, když slaví Velikonoce podle východního juliánského kalendáře. Ve Finsku je tomu zase naopak. Tam pravoslavná menšina dodržuje západní datum Velikonoc.