Vassula o proroctvích

(po katastrofě tsunami v JV Asii)

V tomto článku chci připomenout a upozornit na proroctví, které nám Bůh dal, v nichž se hovoří o dvou věžích v USA a nyní o tsunami, jež způsobily ztrátu stovek a tisíců životů většinou nevinných dětí.

Jsem si jista, že každý z vás se modlí za ty, kteří přežili a také že přispíváte, jak jen můžete, skrze vaši církev. Je strašné vidět takovou bolest a utrpení lidí několika ras, kteří v jediném okamžiku ztratili své milované, zejména když se jedná o děti. Zůstáváme také v úžasu před některými zázraky, jako např. ta maličká plovoucí matrace s dvacetidenním dítětem, či nalezený švédský chlapeček apod. 

Snad tato událost umožnila některým lidem pochopit, že před Bohem nejsme nic. Že naše životy závisí na Bohu a nikoli na nás samotných. Sami bez Boží pomoci nemůžeme dělat nic. 

Bohužel, když se stane katastrofa těchto rozměrů ničící nevinné životy, najdou se takoví, kteří bez meškání obviňují Boha a nikoli sebe samé. Pro mnohé je to také jediná příležitost, kdy si na Boha vzpomenou a v hněvu o Něm mluví, čímž Ho ještě více uráží. Bolest a utrpení někdy způsobí, že lidé říkají věci, které ve skutečnosti nemyslí vážně. Měli bychom se modlit za tato zlomená srdce, aby je náš Pán utěšil. 

Kdysi se mě někdo zeptal, proč musí děti trpět a dokonce umírat. Zeptala jsem se na to Pána a On mi odpověděl: "Když umíráte, je to kvůli vašemu odpadlictví." Což znamená, že na sebe tato utrpení přivoláváme. Sami se ničíme svou vlastní zkažeností tak, že se dokonce i příroda obrací proti nám. Když se na stejnou věc ptali Matky Terezy, odpověděla, že životy dobrých lidí a nevinných dětí končí, protože byli připraveni vstoupit do Království Božího. V Písmu to Kristus vysvětluje u Lukáše 13,1-5: 

Právě tehdy k němu (Ježíši) přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí. On jim na to řekl: "Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět? Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete. Nebo myslíte, že oněch osmnáct, na které padla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete." 

Když promlouvá Bůh, jako je tomu v poselstvích Opravdového Života v Bohu, je to proto, aby upokojil Svůj lid a přitáhl ho blíž na Své Srdce. Když hovoří Bůh, musíme poslouchat a mít úctu k tomu, co říká. Když hovoří Bůh, je to proto, aby nás přivedl na správnou cestu a upokojil nás. On hovoří a my musíme poslouchat a ohnout naše ztuhlé krky, ať se nám to líbí nebo ne. Jen nevíra způsobí, že člověk neposlouchá kvůli pýše. Tak jako otec, Bůh který je náš Otec, bude kárat naši vzpouru a naši lhostejnost vůči Němu, ale nikdy nás neopomene povzbuzovat, pozvedat a dodávat nám naději, která oživí naši víru. Současné k nám Bůh přichází ve Svém nekonečném milosrdenství, aby nás varoval, že jestliže se neobrátíme a nebudeme žít svatě, pak před námi stojí problémy. Bůh nechce, abychom trpěli, a proto ve Svém nekonečném milosrdenství použije jakýkoliv prostředek, aby k nám přišel a varoval nás, protože všechno zlo na sebe přivoláváme sami. 

"Každý den vašeho života, pokolení, se Má milost rozlévá a Já ozařuji celou lidskou rasu, abych ji usmířil se Sebou i bližním. Stejně by zazářili všichni, jen kdyby Mi naslouchali." (6.1.2003)

Když někdy poslouchám, jak lidé ponižují Boha v Jeho Spravedlnosti, chce se mi vykřiknout: "blud, kacířství!" Bůh je Bůh Lásky, ale také Spravedlnosti. V Písmu se píše, že Boží přísnost je stejně velká jako Jeho milosrdenství. Lidé někdy říkají: "Nevěřím, že tyto myšlenky pochází od Boha, jsou příliš apokalyptické." Bůh nás varuje, jasně nám vyjevuje, co by se mohlo stát, jestliže se nedáme dohromady. Mám chuť zeptat se těchto lidí: "Můžete stát v Soudný den beze strachu?" Jak to bylo v Ninive? Copak je Bůh nevaroval skrze Jonáše? Bůh nechtěl zničit celé velké město, ale poslal Svého proroka, aby město varoval. A oni mu naslouchali a postili se. Město nebylo zničeno. 

Jeden z mnoha příkladů v Písmu, jak Bůh reaguje v době revolty a odpadu je u proroka Jeremiáše (Jer 4,23-28) Jeremiáš říká: 

"Viděl jsem zemi, a hle, je pustá a prázdná, nebesa jsou beze světla. Viděl jsem hory, a hle, třesou se, všechny pahorky se otřásají. Viděl jsem, a hle, nikde žádný člověk, i všechno nebeské ptactvo odletělo. Viděl jsem, a hle, sad je pouští, všechna města v něm jsou podvrácena Hospodinem, jeho planoucím hněvem. Toto praví Hospodin: "Celá země bude zpustošená, ale neskončím s ní docela. Země nad tím bude truchlit, zachmuří se nebe shůry, neboť jsem vyhlásil, co mám v úmyslu, a neželím toho a od toho neupustím". "

Bůh nás bez přestání varuje, abychom se k Němu vrátili a smířili se s Ním a vzájemně mezi sebou. Kristus prosí Svoji církev, aby se sjednotila. Už dvacet let žádá pastýře, aby konali pokání a smířili se a přiblížili se jednotě tím, že sjednotí datum oslavy Velikonoc. Celý svět upadá ve svém zlu a nevěře a překračuje nejenom Boží Zákon, ale také všechno, co je Svaté a bez přestání uráží Boha. Proč se tedy někdo diví, když v těchto dobách temnoty vzrůstá milost Ducha Svatého, aby nám pomohla? Ale Temnota znovu pronásleduje Světlo. Po všechna tato léta, kdy se snažím podávat svědectví a předávat Slovo Boží, se od několika lidí jen hrnou překážky, pronásledování, obviňování, výsměch, urážky, zákazy a pomluvy, a tak dělají toto moje poslání extrémně obtížné. Mnozí z nich se domnívají, že tak Bohu prokazují svatou službu ... 

V Písmu je psáno "Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh."(Jan 1,1) "Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali." (Jan 1,9-11) 

Náš Pán se v nás všech snažil vzbudit pravé porozumění tím, že nám znovu a znovu připomíná a navrací nás k tomu, co bylo v minulosti řečeno ústy svatých proroků a Jeho vlastními přikázáními. Jeho volání stejně jako volání Jeho Svaté Matky zve k obrácení, pokání, pokoji, lásce, jednotě a životu modlitby. Náš Pán přicházel a stále přichází tímto způsobem, aby osvítil všechny lidi, kteří se dostali na scestí, ale do dnešního dne jen velmi málo lidí rozpoznalo Jeho milostiplnou přítomnost a ještě méně jich přijalo toto volání. Přišel jako první do Svého panství mezi Své, ale lidstvo ve své tvrdosti srdce a nevěře znovu odmítlo Lásku. Do dnešního dne je jen velmi málo těch, kteří zcela přijali Jeho volání Milosti a dali se na pokání a dovolili Mu, aby kraloval v jejich srdcích. 

Dnešní svět je ve stejném postoji jako kdysi Faraón, tvrdohlavě a nevěřícně odmítá všechno, co je Svaté. Náš Pán říká, že chování ostatních lidí je ještě horší než v Sodomě a Gomoře. Kristus všechny tyto roky prosí Svou církev o mír, smíření a jednotu mezi pastýři. Promlouvá k nim, Svým vlastním, ale do dnešního dne nebylo dosaženo jednoty. Namísto toho tolik Jeho pastýřů pohrdá Jeho slovy, která jsou nám dána skrze tyto inspirace, dělají si legraci z Jeho důvěrné Lásky a ve tvrdosti svých srdcí zachází se slovem "jednota" jako s nepřítelem. Tito jednotlivci jsou na pokraji zkázy a stále si chodí po vlastních cestách a konají své vlastní věci. 

Když bylo Slovo učiněno tělem, svět Ho nepoznal, dokonce ani Jeho vlastní lid Ho nepřijal ... V naší době se dává poznat každé lidské bytosti, ale mnozí ignorují Jeho cesty a výroky. Není rozdílu mezi stavem světa tehdy a dnes, ani v tom jak Ho přijali Jeho vlastní tehdy a dnes. Ve svých srdcích nosí odmítnutí a nevěru. Náš Pán se ptá Svých pastýřů: 

"Vážně se ptám každého: Co jsi učinil s Písmem? Písmo je zrcadlem, které mě odráží. Jak je možné, že když říkáte, že znáte Písmo, nepoznáváte Mou řeč? Jak je možné, že jste tak snadno v rozporu s pravdou? Říkám vám, jestliže Mě nepoznáváte v Mých výrocích nyní, je zřejmé, že neznáte ani nechápete Písmo, které je klíčem Ducha Svatého. Jestliže, někteří z vás říkají: 

"Nepotřebujeme toto prorocké zjevení, nemáme povinnost ho poslouchat nebo číst ho, protože Písmo nám stačí a z něho se můžeme naučit všem znalostem", Já se vás ptám ve vaší nevíře: "Víte proč nevěříte, a víte, proč jste tak lhostejní a rozhodnuti uzavřít svá srdce? Víte, proč za tím nic nehledáte?“ Je to proto, že nemáte Ducha Svatého, který by vás mohl pozvednout z temnoty do Jeho Světla a osvítit vaše duše, aby viděly Syna společně s Otcem, jak se vám zjevují. Duch Svatý by do vás vdechl dech vzkříšení a utvrdil vás, dal by vám život ve Mně. 

Může duše, která je mrtvá, rozumět Písmu a uvádět ho do praxe, když není živá? Kdybyste rozuměli Písmu, které jako zrcadlo odráží Můj Obraz, nebyli byste říkali: "Písmo mi stačí." Ne, Můj příteli, Písmo nestačí, pokud nemáte Ducha Svatého. Jen skrze Světlo Ducha Svatého můžete rozumět zjevení a všechno, co se v Písmu zdálo být neproniknutelným tajemstvím a zapečetěné, se stane poznatelným a jasným, protože vám Duchem bude dán klíč poznání." (13.11.2001)

Později, v jiném volání, se Kristus ptá Svých pastýřů: "Nemám být znepokojen, když ve vašich dnech mluvím a pastýři mi nenaslouchají a nevěří, že promlouvám? Jak říká Písmo: "Naše stráže jsou slepé, ničeho si nevšimnou ... všichni chodí po svých cestách, každý za svým vlastním zájmem ..." (7.8.2002) 

Pak jsou tu ti, kteří by řekli Božímu hlasateli: "Jestli jsi poslaná Bohem a jestli to, co říkáš, je od Boha, dokaž svoji pokoru a stáhni se do ústraní i se svými zápisy. Přestaň předvádět sebe a své spisy po celém světě." (7.8.2002) Ale náš Pán říká: Těmto lidem řekni toto: "Nestanu se špatným služebníkem, který skryl své hřivny a pak byl zatracen, protože nic neudělal. Naopak, rozmnožím své hřivny a oslavím Toho, který mi je svěřil. Předám nesmírné divy nejen této generaci, ale andělé ponesou Boží slova a budou je dále šířit jako déšť semene, které padá z oblaků na všechny budoucí generace, aby obnovilo Boží stvoření, aby okrášlilo Církev. Aby zesládla ústa Jeho dětí a otevřela se k Jeho chvále. Aby otevřel jejich oči a uschopnil je prozkoumat svá srdce. 

Božím Jménem Pána jsem celá zpečetěná a nebojím se. Jsem Jeho hlasitá kniha, která hlásá stejné Pravdy našeho Pána, které nám předal. Nic není nové. Nic jsem nepřidala, bratři, ale vše, co je řečeno, ke mně přichází z Božského Vědění a z Úst Trojjediného Boha." To jim řekni v Mém Jménu." (7.8.2002) 

Přes všechna tato slova mě stále pronásledují a zakazují, aby se Slovo Boží dostalo k Jeho tvorům. Slovo, které může vést mnohé národy k pokání, obrácení a víře, která obměkčí Boha podobně jako v Ninive. Tady je další varování:

" (...) Na ty, kdo ještě nepřijali Mé navštívení, však čekají mnohá soužení. Den Páně je také dostihne. A jaký to bude Den! Pohotově budu projevovat Svou Milost a poskytnu vám pokání ...  projevím Své Milosrdenství a shromáždím vás odevšad pod nebem. Ale ještě předtím, Já Autor této Písně Lásky, vám říkám, nejdříve se svět musí ze své zkaženosti obrátit ke Mně, konat pokání a splatit svou zálibu ve zlu. To, co se může stát vám všem, předčí všechny rekordy očišťování v minulosti! (...) Není vroucí pokání, nejsou skutečné výčitky svědomí ... národy jsou ve zmatku a jejich úspěchy jsou mírou jejich bezbožnosti ... celá zem bude trpět, jestliže neuslyším upřímný pláč lítosti. Ach, a ti, kteří vystoupili na tribuny a hlásají mír a jak ho nastolit?! Když tihleti překračují Má přikázání a válčí se Mnou, jak chtějí dosáhnout pokoje ve své mysli? (30.9.2002) 

11. září 1991, přesně 10 let před onou velkou katastrofou Dvou věží v USA, nás Pán varoval, když s nelibostí pohlížel na zemi. Řekl: 

"A Já se znovu dívám dolů na dnešní svět, hledám jeden národ za druhým, zkoumám jednu duši po druhé, hledám trochu tepla, trochu štědrosti a trochu lásky, ale jen velice málo se jich těší Mé přízni. Velmi málo se jich snaží žít svatě a dny letí a hodiny už jsou spočítané do chvíle velkého trestu (...) Ježíš najednou změnil tón a po odmlce několika vteřin velice vážně, až mě obešla hrůza, řekl: Země se bude třást a chvět a každé zlo zabudované do Věží (jako věže Babylonu) se zřítí do hromady sutin a bude pohřbeno v prachu vin! Nahoře se budou chvět Nebesa a základy země se budou viklat! Modlete se, aby na vás Otcova Ruka neudeřila v zimě. Ostrovy, moře a kontinenty nečekaně navštívím hromem a Svým Ohněm. Naslouchejte pozorně Mým posledním slovům varování, naslouchejte teď, dokud je ještě čas. Čtěte Naše Poselství a přestaňte být ironičtí nebo hluší, když mluví Nebe. Ztište svůj hlas a budete slyšet Náš. (...) Brzy, teď už velice brzy, se otevře Nebe a uvidíte Soudce." (11.9.1991)

11. září 2001 se celý svět vyděsil při pádu dvou věží, které zničily tolik lidských životů včetně mnoha nevinných. Svět sledoval hororové apokalyptické scény a přes tuto hrůzu, kterou jsme zakoušeli, namísto opravdového návratu k Bohu a pokání, svět je ještě horší než dřív. Místo, abychom pochopili, že se tyto události staly naší vlastní vinou, našimi hříchy, odpadem od víry a odmítnutím Boha, nadále nasloucháme Satanu a raději chodíme po jeho cestách, než po cestě, kterou nám ukázal Bůh 

24. prosince 1991, v předvečer Kristova Narození jsme dostali toto poselství od Krista, který byl velmi uražený: 

"Přicházím dnes a nabízím celému lidstvu Svůj Pokoj, ale jen velmi málo jich naslouchá. Dnes přicházím s podmínkami míru a s poselstvím Lásky, ale země se rouhá Pokoji, který nabízím, a Lásce, kterou dávám, vysmívají se a pošklebují v tento předvečer Mého Narození. Lidstvo slaví tyto dny bez Mého Svatého Jména. Mé Svaté Jméno zrušili. Berou den Mého Narození jako velké prázdniny a klaní se modlám. Satan vstoupil do srdcí Mých dětí, našel je slabé a spící. Varoval jsem svět ..." (24.12.1991)

Kristus nám ukazuje, že Ho uráží, když oslavujeme Vánoce tím, že se shromažďujeme v rodinách aniž bychom si připomněli pravou příčinu Narození Krista. 

Každý křesťan se má radovat z Kristova narození, má jít do kostela a oslavovat Jeho Svaté Jméno. Namísto toho mnozí ve svém odpadu oslavují vánoční stromek, vyměňují si dary, jedí až je jim zle a pošetile se baví. 

Od té doby přišlo ještě několik varování. Domnívám se, že o tsunami v Asii 26.12.2004 mluvily tři následující poselství. První z nich je již z 10. září 1987:

Napsala jsem: "Najednou mi Ježíš připomněl sen, který se mi zdál minulou noc, a na který jsem zapomněla. Odpovídal vizi, kterou jsem měla předtím, ale ve snu to bylo ještě horší." Pán poté řekl:

"Poslouchej, ukázal jsem ti ve snu tuto vizi, abych ti dal pocítit události. Ne, není východiska!"

Dále píšu: "Vzpomínám si na onen červený předmět, který se k nám blížil z nebe jako obrovská vlna. Pokoušela jsem se utéci a schovat se, i když jsem věděla, že je to nemožné." Poté jsem se zeptala Pána: "Ale proč se nám to má stát, když nás miluješ? Proč?" On odpověděl:

"Jsem znám jako Bůh Lásky a stejně tak jako Bůh Spravedlnosti." Zeptala jsem se: "Co můžeme dělat, abychom to zastavili?" Bůh odpověděl: "Ode všech od vás se teď žádá obrovské pokání. Spojte se a buďte zajedno. Milujte se navzájem, věřte ve Mne, věřte v Má Božská Díla, neboť Já jsem mezi vámi stále."

Zpráva o tsunami šokovala a vyděsila nás všechny, ale nikdo nemůže říci, že nám Bůh neseslal varování. Když přinesli varování ti, které jako mluvčí zvolil, mnozí říkali: "Nepotřebujeme tato varování; máme útěchu ve svatých knihách Otců a Písmo Svaté je naše vlastnictví. Nikdy nezapomínáme přinášet oběti a modlitby, tak co nám Kristus může říkat více, než co nám už dal?" A zavřeli uši.

Další varování nám bylo dáno 18. února 1993:

"Hleďte, přicházejí dny, kdy k vám přijdu s rachotem hromu a Ohněm, ale najdu ke Svému velkému žalu mnohé z vás nevědomé a v hlubokém spánku! Posílám vám, tvorstvo, posla za poslem, aby prolomili vaši hluchotu, ale už Mě unavuje vaše odmítání a vaše lhostejnost. Stejně tak Mě unavuje váš chlad, vaše arogance a vaše nepoddajnost, když se máte shromáždit kvůli jednotě - naplnili jste Pohár Tuposti, až přetéká. Opojeni svým vlastním hlasem jste oponovali Mému Hlasu, ale to nebude trvat na věky - už brzy padnete, protože jste odporovali Mému Hlasu svým hlasem, uvádějícím v omyl; přirozeně je Má Církev v troskách kvůli vašemu rozdělení. (...) země se bude třást a jako padající hvězda se pohne ze svého místa, vytrhne hory a ostrovy, celé národy budou zničeny, nebesa zmizí jako srolovaný svitek, jak jsi to viděla ve své vizi, dcero. Velká úzkost padne na všechny obyvatele a běda nevěřícím! Slyš Mě: kdyby ti lidé dnes říkali: "Ach, Živý bude mít s námi Soucit, tvé proroctví není od Boha, ale z tvého vlastního ducha", řekni jim: "I když jste považováni za živé, jste mrtví; vaše nevěřícnost vás odsuzuje, protože jste odmítli věřit v Mém čase Milosti a bránili Mému Hlasu, aby se rozléhal z úst Mých mluvčích, varoval a zachraňoval Mé tvory ..." (18. 2.1993)

Vědci říkají, že když proběhlo zemětřesení pod vodou, otřásla se celá planeta, na zlomek sekundy se zastavila a vyklonila se ze své obvyklé osy. Ostrov Sumatra i další ostrovy se pohnuly o několik metrů ze svého původního místa. Jeden z nich měl úplně zmizet, ale později se objevil na jiném místě. 

Potom 7.února 2002 přišlo znovu poslední varování od Boha. Zde je z něho výňatek: 

"Má Neomezená Vláda už přichází. Ale jste připraveni Mě přijmout?

Se štědrostí a královskou marnotratností jsem vám předložil kytici duchovní potravy, abych oživil vašeho ducha. Když jsem tam byl, čekal jsem na vás, abych vás svou vlastní rukou nakrmil a zachránil vás před smrtí. Protože nyní vidím, že odmítáte opravdové obrácení (pokání) a místo abyste se obrátili, chováte se k Mým varováním nepřátelsky, jsou předchozí obrazy nářku, které se odehrály (11. září 2001)  ničím ve srovnání s bolestnými dny, která vás čekají. Tato jitra, plná utrpení, budou přivolána vaší vlastní rukou. Váš národ vládne v úplném protikladu k celému Mému Zákonu Lásky, jež se tolik liší od vašeho podivného systému zákonů. Těmito zákony jsou páchány nejohavnější zločiny, takže je ohrožena nejen země, ale i stabilita celého vesmíru. (...) Dnes s lítostí shlížím, jak se vaše plány obracejí proti vám samotným. Svět již zakouší ovoce tohoto směru, který vyvolává v přírodě křeče odporu. Přivoláváte na sebe přírodní katastrofy, vlastními machinacemi sami sebou otřásáte. Léta jsem vás volal a vábil, ale jen velmi málo z vás si toho všimlo. Tato očista, která je nyní nad vaším pokolením jako bič, přitáhne mnohé ke Mně a ti, kteří hřešili proti Mým přikázáním, se ke Mně v úzkosti navrátí." 

Jak proroctví vysvětluje, stalo se to velmi brzo ráno.

Pán nás varuje, že díky naší nevěře ohrožujeme vesmír, nejenom zemi, ale celý vesmír tím, že provokujeme přírodu, aby se proti nám vzbouřila. 

Ale to ještě není všechno. Pán nás upozorňuje, že se může odehrát ještě horší událost, pokud nezměníme svá srdce a nevrátíme se k Bohu. Pán říká: 

Vidíš, dcero, už brzy odhalím i Svou Spravedlnost. Můj plán má určený čas; i Mé Soucitné volání má svůj vymezený čas. Jakmile skončí tento čas Milosti, ukáži všem, dobrým i zlým, že Má přísnost je stejně velká jako Mé Slitování, že Můj hněv je stejně mocný jako Mé odpuštění. Všechny věci, které jsem předpověděl, se teď rychle stanou - nic z nich nemůže být vynecháno ..." (19.2.1993)

18. února 1993 nás Bůh varuje těmito slovy:

"Už velice brzy bude rozlomena šestá pečeť a všichni budete ponořeni do temnoty a nebude žádného světla pro dým vycházející z obrovské výhně, takže slunce a nebesa jím ztmavnou, a ze Svého Kalichu Spravedlnosti vás připodobním hadům, zmijím. Dám vám lézt po břiše a jíst prach v těchto dnech temnoty; srazím vás až na zem, abych vám připomenul, že nejste lepší než zmije... Budete lapat po dechu a dusit se ve svých vinách; ve Svém hněvu vás srazím na zem, budu po vás šlapat! (...) Až přijde Hodina Temnoty, ukážu vám vaše nitro; obrátím vaše nitro naruby a až uvidíte svou duši, černou jako uhel, nejen že pocítíte zármutek jako nikdy předtím, ale budete se s bolestí bít v prsa a říkat, že vaše vlastní temnota je mnohem horší než tma, která je kolem vás. A pokud jde o tebe tak ukážu národům Svou Spravedlnost a všechny národy pocítí Můj ortel, až přijde tato Hodina - učiním lidský život vzácnější než kdy předtím; pak, až se utiší Můj hněv, v každém z vás zřídím Svůj Trůn, a společně jedním hlasem, jedním srdcem a jedním jazykem budete velebit Mne, Beránka." 

Opět je nám darován čas než se toto proroctví naplní. Ačkoliv Bůh říká "nic jim nebude odečteno", stále můžeme umenšit sílu této pohromy modlitbou, pokáním, a změnou života tak, abychom žili svatě.

Jsme volání k tomu, abychom vedli Opravdový život v Bohu. Bůh se může smilovat, právě tak jako v Ninive. 

Inspirace Opravdového Života v Bohu nejsou žádnými proroctvími hrůzy a děsu. Jsou nám dána v tomto čase Milosti od Boha, aby nás formovala. Jsou to volání vznešené Lásky Boha. Ale Boží vůle nám nedovolí věčně urážet Jeho Svaté Jméno. A to je důvodem, proč přichází skrze Svou milost s tolikerým varováním. 

Bůh vám žehnej. 
V Kristu, 
Vassula