Několik rad pro modlitební skupiny TLIG

Vassula Rydén

Využívám této příležitosti, abych napsala několik instrukcí ohledně TLIG modlitebních skupin.

Chci, aby všichni čtenáři a modlitební skupiny věděly, jak žijeme Opravdový Život v Bohu založený na Mysli Kristově, takže se mu stáváme podobnými a následujeme Jeho Cesty. V poselstvích a spiritualitě Opravdového Života v Bohu se učíme soucitu, skromnosti, být malí, trpěliví, tolerantní, poddajní, jemní, sjednocení, slabí v tom smyslu, jak to Ježíš myslel, a zcela odevzdaní v Kristu. Chceme být jako děti. 

Chcete vědět, jak růst v lásce k Bohu? Oplácejte zlo láskou. Milujte se navzájem. Tak budete vydávat svědectví a přitáhnete tisíce k nauce Opravdového Života v Bohu. Ježíš mne naučil, jak číst Písmo a On sám mi je vysvětlil. Jsem Jeho žačkou. Tím, že mi vysvětluje Písmo, vysvětluje to také všem čtenářům Opravdového Života v Bohu. Ježíš nám dává vše, co je nutné pro naše obrácení v této době. Jsme svědky toho, že ti, kdo poselství čtou tak, že si podtrhávají celé pasáže a čtou poselství znovu od začátku do konce, to opakují dvakrát, třikrát, čtyřikrát či pětkrát, jsou největšími apoštoly Opravdového Života v Bohu a přinášejí velmi dobré ovoce, aby je nabídli našemu Pánu. Velmi jednoduše založili modlitební skupiny, protože byli zformováni stejně jako já v duchu Opravdového Života v Bohu a stojí pevně. Všimla jsem si, že ti, kdo následují Opravdový Život v Bohu, jsou lidé, kteří jsou velmi, velmi silní. Silní v tom, že dokáží čelit nesouhlasu (opozici) a pronásledování a dokáží se s tím vyrovnat. Toto všechno je darem Ducha Svatého.

Když chce někdo založit modlitební skupinu, měl by mít na mysli, co říká sv. Pavel: "v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe; každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu. Nechť je mezi vámi takové smýšlení jako v Kristu Ježíši"

Bůh chce udílet charismata, nikdo Ho nemůže zastavit, On je udělí. Ale když po tom toužíte, může přijít ten Zlý. Tak musí být člověk na stráži. Ve skutečnosti, i když si myslíme, že jsme přijali milostí Boží dar nebo duchovní útěchu, člověk by to měl odmítnout a zříci se toho a zápasit proti tomu od počátku, a když to není od Boha, tak to ustane a pokud to je od Boha, tak se účinek té milosti (daru) znásobí. (Na začátku poselství jsem, poté co mi bylo řečeno, že by to mohl být ďábel, odmítala uvěřit, že je to Ježíš celé tři měsíce)

Když se mě lidé ptají, jestli mám dar uzdravování, odpovídám "Nemám". Já neuzdravuji, ačkoliv se uzdravení dějí po celou dobu. Já jsem nikoho neuzdravila, ani jediného z těch zázračně uzdravených z rakoviny a jiných smrtelných nemocí. Vím, že to nejsem já, a já prostě nemůžu říct, že mám tento dar. Vždycky říkám: Já jsem neuzdravovala a nemám dar uzdravování. Pokud byl někdo uzdraven, pak je to pro jeho víru a Duch Svatý, který je Dárce Života, ho uzdravil... On je Ten, který uzdravuje, ne já. Já nemám nic a nic jsem neudělala a nemám žádné zásluhy.

Ten, kdo vkládá (při modlitbě) své ruce na druhé by měl zůstat malý a pokorný. nepatrný, měl by vědět, že to požehání není z jeho vlastní síly, ale ze síly Ducha. Maximum pokory je, že nejste nic.

Nicméně bych ráda varovala vaše skupiny před jistými věcmi, které ji mohou rozvíjet a jiné zase zničit. Pokud je skupina povrchní a nikdy se nerozvine, ale bude se ještě zmenšovat, nebo ztratí zájem a začne následovat jiná poselství - nic z toho nepochází od Boha. Může to být proto, že nečetli poselství k rozjímání a neotvírali ani Písmo, aby tak rostli ve svatosti a byli naplněni láskou Boží - a tak uschli. Budou těmi, kdo se zaměřují a mluví jen o akcích, událostech, datech, znameních, atp.

Co zvrátí lidi zpátky do stejného stavu, jako byli před obrácením? Ze zkušenosti víme, že tito lidé nebyli nikdy zakořeněni v Kristu, neotevřeli své nitro a nečerpali sílu z milosti, ale spoléhali na své vlastní síly. Nikdy nečetli poselství, která jsou kontemplativní a učí nás být v tiché modlitbě s Bohem a vnímání Jeho přítomnosti, kdy Bůh pozvedá duši a sjednocuje ji ve Své lásce. Písmo nás varuje těmito slovy: "Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána. Dbejte na to, ať nikdo nepromešká Boží milost; ať se nerozbují nějaký jedovatý kořen, který by nakazil mnohé." (Žid 12,14-15) Tak napodobujme Ježíše. Bůh sám řekl: "Nenechám tě padnout ani tě neopoustím". Kde je láska, tam je Bůh.

Pamatujme si, že obrácení je největším zázrakem ze všech.

Vassula, 8. prosince 1998