Nejsvětejší Eucharistie

Úvaha Vassuly Ryden

"Mé Eucharistii se přikládá stále menší a menší význam." (16.října 2000)

Podílet se na Eucharistickém daru znamená být připojený ke Kristovu Tělu, které se zrodilo z Panny, stejně jako k Církvi, která je také Kristovým tělem. Je známo, že když přijímáme Eucharistii hodně a s vírou, propůjčuje nám božství. Věříme, že máme účast na věčném životě, pokud nepřijímáme nehodně a ke svému zatracení.

Kristus se nám dává ve svatém přijímání, daruje nám své vlastní tělo a kosti. To nám zcela jistě podává za pokrm. A tak nás skrze přijímání sjednocuje se sebou samým. Náš Pán nás zbožšťuje, neboť jsme k němu přivtěleni: tělo z Jeho těla, kost z Jeho kostí.

Přijímání je vzkříšení k věčnému životu. A těm, kteří mají věčný život, Pán říká, že je vzkřísí v poslední den. Ježíš, syn Boží, zcela jasně prohlašuje, že jednota, kterou s ním máme ve svatém přijímání je jako jednota a život, který On sdílí se svým Otcem. Jako je On svou přirozeností sjednocen se svým Otcem, tak i my, když jíme Jeho tělo a pijeme Jeho krev, jsme skrze milost sjednoceni s Ním a žijeme v Něm.

Pán řekl: "Já jsem chléb, který sestupuje z nebe." Neříká "který sestoupil z nebe", protože to by znamenalo, že sestoupil jen jednou. Co tedy říká? Říká "který sestupuje z nebe", což znamená, že stále a bez přestání sestupuje k těm, kteří jsou toho hodni, že se stále nabízí každou hodinu, dokonce i teď.

Měli byste vidět, pohledem svého ducha, že tato maličká hostie, tak pokorná, je zbožštěna nebem a že je skutečným Bohem, chléb a nápoj nesmrtelného života. To Duch Svatý proměňuje chléb v Tělo Páně a víno v Krev našeho Pána a tak je celé zbožšťuje.

Takto štědře se nám Pán dává, aby nás posvětil a připravil na věčný život, zahaluje nás září nesmrtelnosti a vzbuzuje v nás vroucí touhu Ho adorovat. Kristus je přítomen v darech Eucharistie i v jejich přijímání, v obou těchto podstatách, božské a lidské. Proto ti, kteří často přijímají, jsou požehnaní, protože jsou každodenně syceni Kristem. Neviditelný Bůh se stává viditelný, nedosažitelný Bůh se stává dosažitelný.

V poselství TLIG náš Pán říká o Eucharistii toto:

"abych zachránil všechny pokorné země, kteří Mne přijímají, a abych jim dal nepomíjející život, stal jsem se chlebem a Sám jsem se vám daroval. Skrze toto přijímání posvěcuji všechny, kteří Mne přijmou, zbožšťuji je, aby se stali tělem Mého těla a kostí z Mých kostí. Přijímáním Mne, který jsem božský, se vy a Já stáváme jedním tělem, duchovně sjednocenými. Stáváme se stejnorodými, protože Já vás mohu proměnit v bohy účastí na Božství…Skrze Mé Božství zbožšťuji člověka." (16. října 2000)

Náš Pán Ježíš nás všechny žádá, abychom přistoupili a adorovali Ho v Nejsvětější Svátosti. Když řeknete: "Nemám čas" nebo "Je to opravdu potřeba?", je to jako byste řekli svému nejlepšímu příteli "Nemám vůbec čas tě navštívit". Vašeho přítele se to dotkne a ještě více ho urazí, když řeknete: "Opravdu tě musím navštěvovat?" Vašemu příteli to nejen ublíží, ale začne si myslet, že už vůbec nestojíte o to, abyste se setkali. Tak je to i s Pánem.

Ti první, kdo v Písmu na kolenou adorovali Ježíše, byli pastýři a tři mudrci. Připutovali ze své vzdálené domoviny, aby se Kristu poklonili.

Když se v Getsemanech v agónii modlil k Otci, potřeboval společnost svých učedníků a požádal je, aby s ním bděli a modlili se. Ale jak víte, spánek je přemohl a Ježíš si postěžoval Petrovi slovy: "To jste se mnou nemohli bdít ani jedinou hodinu?"

Náš Pán říká, že dnešní svět žije jako by nebylo Boha a odpad se rozšířil více než kdykoliv předtím, protože se nevěnuje žádná pozornost Božímu zákonu a přikázáním. Svět odmítá vzdát Bohu slávu a místo toho oslavuje sám sebe a hraje si na Boha. Lidé věnují všechen svůj čas pozemským požitkům namísto toho, aby byli s Bohem a přijímali Jeho lásku. Žijeme v době, kdy se dobro proměnilo ve zlo. Žijeme v časech, kdy svět dosáhl ledového chladu v lásce k Bohu, zcela se oddává bezbožectví a materialismus obrací vše materiální v bohy.

Ježíš skutečně trvale přebývá ve svatostánku. Říkáš, že miluješ Ježíše? Pak tedy dokaž svoji lásku tím, že v době adorace navštívíš Nejsvětější Svátost. Prokaž Mu svoji lásku svou přítomností, i když neříkáš nic a zůstaneš v tichosti. Ježíš uvítá vše, ocení tvoji přítomnost a na oplátku si tě přitáhne na Své Svaté Srdce, do Svého sladkého objetí a naučí tě důvěrně Ho milovat.

"Potěšte Mne a změňte svoje životy. Šťastný je člověk, který rozjímá o tom, co mu dnes nabízím a zkoumá svoje srdce a prověřuje svou duši, protože Já ho povýším. Šťastní jsou ti, kteří ke Mně přistupují jako celník a vyznávají svoji vinu, protože v takových srdcích Mé Slovo zakoření a vykvete. Já potom odhrnu závoj z jejich očí, aby uviděli a srdcem pochopili, že všechno, co potřebuji je Láska. Láska a Adorace…vše, oč žádám, milovaní, je láska ve svatosti. Stále hledám vaše srdce…Láska čeká, pojďte a adorujte Mě… " (1. června 1989 )