Prof. Todor Sabev, bulharská ortodoxní církev

Pravoslavný teolog a církevní historik, bývalý člen generálního sekretariátu Světové rady církví

Ve Svém božském plánu spásy lidstva Bůh v průběhu dějin posílal a posílá Své posly jako proroky a apoštoly, učitele a strážce, aby vedli všechny národy na správnou cestu, živili víru, udržovali pokoj a chránili jednotu.

V těchto dnech se plní proroctví Izajáše (44,3)a Jóela (2,28): "Vyleji Svého Ducha na vaše potomky. Vaši synové a dcery budou prorokovat a mít vidění", v rozmanitosti charismat. Dary milosti jsou udělovány ženám a mužům pro obohacení křesťanského života, úctu a službu slávě Boží.

Takového duchovního daru se dostalo paní Vassule Ryden pro splnění zvláštního poslání. "Z hlubin své temnoty" uviděla Vassula Světlo. Pán se dotkl jejího srdce, aby je očistil a uzdravil. Od té doby "vnitřně vidí Ježíše Krista a Pannu Marii" a "byla uschopněná slyšet jejich poselství." Tento jedinečný zážitek je zachycen v 70 sešitech publikovaných v sedmi svazcích. Poselství, která Vassula přijímá, nejsou psána jí samotnou, ale diktována "shůry." Její lidský rukopis je úplně změněný. 

Poselství jsou Božími dary duchovního uzdravení, lásky a slitování, jsou "určené všem." Vassula byla povolána stát se horlivým svědkem Kristovým, nést Jeho kříž "do všech čtyř světových stran" sekularizovaného světa. Spolu s mnoha dalšími učedníky má být nástrojem Božské prozřetelnosti, ozvěnou Božího slova, soucitu, smíření a pokoje.

Poselství nejsou novým zjevením, ale připomínkou Kristova evangelia. Vassuliným hlavním úkolem je dělit se o dobrou zprávu hlásáním ve společenstvích a shromážděních modlitby a rozjímání, šířit spisy jejich vydáváním a "přitahovat duše k Ježíši Kristu."

Překvapující forma tohoto poslání vyvolala otázky a úžas samé Vassuly stejně jako jejích přátel a posluchačů. I čtenáře Opravdového Života v Bohu budou doprovázet jisté otázky. Nicméně jsme si vědomi skutečnosti, že mnohé mystické projevy se v jediné křesťanské tradici setkaly s různými oceněními a přístupy. Po celou dobu marxistického militantního ateismu vnucovaného státními úřady v mé zemi, v Bulharsku, jedna žena s velkými dary jako vizionářka říkala lidem tuzemským i cizincům tajemství z jejich minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Její víra a prorocký hlas otřásl ateistickými koncepcemi a změnil životní styl desetitisíců. Biskupové, kněží a teologové osobně zakusili a potvrdili dary této ženy. Ale nebylo v tradici Církve vyslovovat se s autoritou k tomuto jevu.

Před několika lety na mě velmi zapůsobil příběh zjevení Panny Marie, kterou současně viděli tři z mých velmi dobrých přátel protestantů, "aniž by však považovali tuto příhodu za mimořádnou duchovní zkušenost", protože to nepatřilo k jejich církevní tradici!

"Žijeme z víry" (2 Kor 5,7) a "vírou chápeme..." (Žid 11,3). Rozlišování mezi Duchem Božím a ostatními duchy je citlivým úkolem křesťana. Rozlišování je také dar Ducha svatého (1 Kor 12,10, 1 Jan 4,1). Hlavním kritériem zkoumání duchů je víra v Krista jako vtěleného Syna Božího a našeho Spasitele (1 Jan 4,2).

V podstatě je obsah poselství 'Opravdového života v Bohu' ve shodě s Písmem svatým a s tradicí Církve. Jsou distribuována, čtena a meditována uvnitř Církve, směřují k oživení křesťanské víry, obnově a jednotě. Časté jsou odkazy na Bibli jako zdroj pravdy, vědění a moudrosti. Doxologická část poselství spočívá na Bibli. Pravoslavné spiritualitě jsou velmi blízké četné modlitby, naléhavá volání k obrácení a pokání, postu a svatému životu. Středem Vassuliných vizí je mnoho dalších základních pravd, hodnot a učení Církve. Modlitba, pokora, laskavost, velkodušnost, smíření a vzájemná láska v Kristově jménu jsou stále podtrhovány ve všech sešitech. Boží štědrá milost a něha je často představována v kontextu zájmu a péče o sténající tvorstvo, varování před hříchem kazícím lidstvo, a volání k probuzení se před "bitvou se satanem a jeho následovníky." Tak cítím "prorocký tón" a apel ke všem křesťanům.

Pamatujte na blahoslavenství! Zachovávejte desatero přikázání! Teď je čas pokání! "Žijte tak, jako by to byl váš poslední den na zemi." "Smířil ses se svými bratry a sestrami?"  "Sdílej Můj kříž."  "Hledejte spravedlnost a pomáhejte utlačovaným."  "Evangelizuj s láskou pro Lásku." "Vaše éra malé víry je mrtvá." [...] "Nepřijímejte ovoce satana, kterým je nejednota a nečistota." Buďte bdělí a připravení na "poslední dny", protože Pán "už se vrací. "

A opět slyšíme poselství naděje a života: "Setřes prach, který tě pokrývá a vstaň z mrtvých."  "Svatá Eucharistie tě uchová při životě."  "Čas soužení bude vystřídán novou érou lásky a pokoje." "Mé království je přede dveřmi." Bůh chce, aby všichni lidé byli spaseni (viz. Řím 10,12-13).

Poselství jsou chvalozpěvem Boží lásky, která je "jako pramen, zdroj živé vody." Láska je "kořenem stromu života" a všech ctností. Proto "rozsévejte semena lásky všemi směry." "Nikoho neodsuzujte, a zlo odplácejte láskou." Zdrojem lásky je svatý Duch, Dárce života. Uvádí nás "do každé pravdy", temnotu proměňuje ve světlo. Pozvedá a očišťuje naše srdce, posvěcuje nás svátostmi, vyhání zlé duchy a přináší Církvi obnovu. Duch svatý vytváří společenství, v němž vládne láska. Těší chudý a pokorný Boží lid.

Jedním z nejsilnějších prvků v poselstvích Vassuly Ryden je tíha rozdělení církví, naléhavost práce pro jednotu Církve a důležitost ekumenického hnutí.

Hřích rozdělení a rány na Kristově těle jsou tak často následek nedostatku věrnosti, pokory a vzájemné lásky. "Rivalita a soupeření o světskou moc", sobectví a pýcha nemohou přinést jednotu. Ti, kdo se snaží shromáždit roztroušené Kristovy ovce, by měli "ztlumit své hlasy", aby slyšeli hlas Pána. Měli by "sklonit hlavy" pro požehnání Hlavy Církve Ježíše Krista. Pak On všechny pozvedne a přitáhne k Sobě. "Blahoslavení jsou ti, kdo se nerůzní" v Kristově svatém jménu. "Modlete se za Světovou radu církví" a za světové ekumenické hnutí. Pamatujme si stále, že "klíčem k jednotě je láska a pokora".

Skutečná jednota je a bude v srdci, "ne literou, ale duchem". Je to dar Boží, ale vyžaduje také lidské přispění a úsilí: "Kde je rozdělení, dávejte pokoj a lásku, kde je zmatek, proste o světlo. Jednota k vám přijde jako svítání... Přijde od Boha a vaše národy ji nazvou velkým zázrakem, požehnaným dnem. V ten den se celá nebesa budou... radovat".  "Považte, jakou budu mít radost, když se sejdete kolem jednoho oltáře... a budete Mě velebit. Uznáte svou chybu, budete litovat své vzpoury a vzpomenete si na Mou lásku k vám." Božím plánem je "sjednotit všechny národy, od východu na západ, od severu na jih."

Ve více poselstvích je vyjádřena velká touha po současném slavení Velikonoc - "svátku svátků a triumfu triumfů." Kéž se to stane novým podnětem ekumenického snažení. Ve skutečnosti to vychází z rozhodnutí, které udělal první ekumenický koncil (325), aby posílil jednotu a inspiroval společné svědectví.

Mnozí pravoslavní se radují z Vassulina daru a oceňují svěřené texty, ale jsou opatrní, pokud jde o přijetí všech bodů a údajů. Já osobně stále bojuji s některými z otázek, které mě trápily dříve. Ale nemůže nám být útěchou vědomí, že i poselství k nám přicházejí prostřednictvím ohraničené lidské přirozenosti, a jsou vnímána, jak to odpovídá naší vlastní duchovní kapacitě? Čtení Vassuliných zápisů vyžaduje mystickou duši, modlitbu o "poznání a hlubokou vnímavost" (Filip 1,9), hledání pravdy mocí lásky a zdržování se snadných úsudků.

Dary Ducha by měly být duchovně rozlišeny (1 Kor 12,10). Posuzujme hodnotu stromu podle jeho ovoce (Mt 3, 10; 7, 16 a násl.). Kvalitu četných plodů 'Opravdového života v Bohu' ocenilo mnoho lidí. Poselství prohloubila duchovní život, upevnila křesťanskou víru a otevřela oči jistému počtu nevěřících. A ještě nás čeká splnění Božího slibu: "Já, Pán, rozhojním vize... (a)  vyleji Svého svatého Ducha bez výhrad na všechno lidstvo". "Budete růst jako tráva na místech, kde je hojnost vody."

Poděkujme Bohu za všechna charismata.

Nebeský Otče,

zapal naše srdce

ohněm svatého Ducha.

Dej nám

Ducha moudrosti a víry,

odvahy a trpělivosti,

pokory a pevnosti,

lásky a kajícnosti.

Ženeva, Velikonoce 1994