Archimandrita Eugene Nicolau
Jednou za dlouhý čas se přihodí mimořádná událost, kterou lidé zaznamenají ve své mysli a srdci, a další události datují od tohoto znamení. Taková je i zkušenost při čtení srdce otevírajících poselstvích "Opravdového života v Bohu" - o nichž jsem přesvědčen - že jsou Božského původu a jsou nám prorocky (Sk 2,17) poskytovány skrze paní Vassulu Ryden.
Nebudu rozebírat, že tyto spisy jsou z biblického hlediska neporušené a správné. Ani nebudu hovořit o faktu, že ti, jenž přistupují k těmto poselstvím skepticky, skeptiky zůstanou. Ani se už nebudu pokoušet vysvětlit, proč si Bůh vybral Vassulu, aby nám sdělila Jeho slova. Žádné "nové" Dobré Zvěsti nebyly oznámeny. Boží děti poslouchají hlas svého Otce a vědí, že je to On, jenž mluví. Mluví, aby nám připomněl Jeho věčné pravdy a vysvětlil Jeho slova, jež byla ignorována, nebo špatně pochopena. Účinky Jeho poselství a vliv Jeho slov na Jeho děti jsou pozoruhodné. Přetváří se. Mění se. Mládnou. To je to, o čem chci - i když stručně - v tomto krátkém dopise mluvit.
Chci, aby všichni kdo toto čtou, věděli o pozoruhodné události. Má zkušenost je taková, že ti, kteří čtou a následují poselství Opravdového Života v Bohu, se chovají jako by byli převtěleni v Krista. Oblékli se v Krista, jako by Jím měli být obklopeni. Pojali svou víru se zápalem, jež je blízký zápalu prvních křesťanů! S neobyčejnou oddaností se zajímají o svou církev, následují církevní tradice a svátosti! Z toho, co jsem poznal, můžu říci, že žijí život, jež je opravdový život v Bohu!
Co více bych jako duchovní pastýř mohl chtít od svého Božího stáda? Když je toto poselství udělá lepšími křesťany. Když v důsledku četby Opravdového Života v Bohu se opět vrátí do církve a přijímají svátosti. Když svou víru nejen více prohloubí, ale jsou zcela odhodlaní žít Kristův život. Pokud budou překypovat láskou k Bohu a k bližním, pokud se důvěrně obejmou s Bohem, podobně jako svatí. Pokud podrobí svou vůli Bohu a stanou se příkladem pro ostatní. Pokud poselství Opravdového Života v Bohu působují takové proměny, co víc bych si mohl přát od svého duchovního stádce?
Tato proměna, které jsem byl svědkem, je bez pochyby "dobrým ovocem" Ducha Svatého, tudíž i samotná poselství musí pocházet od Boha (Mat 7,20). Proto i já budu nadále pokračovat ve studiu a čerpat ze spirituality, kterou jsem našel v Opravdovém životě v Bohu.
Archimandrita Eugene Pappas, řeckopravoslavná církev, New York, USA, 20. února 2001
|