Dovol Mi, abych se tě zcela zmocnil

5. května 1987

(Včera, poté, co Bůh dokončil Své Poselství, jsem Ho v sobě, a sebe v Něm, cítila tak silně, že mě napadlo, že se nikdy nemůžu oddělit.)

Má společnice na cestě, miluji tě. Vassulo, dej Mi všechno, dej Mi vše, co máš.

Dala jsem Ti svou lásku. Dala jsem Ti sama sebe. Odpoutala jsem své city od pozemských věcí. Odevzdala jsem se Ti. Mohu Ti dát ještě něco? 

Dcero, rád slyším, když se Mi odevzdáváš. Dovol Mi, abych se tě zcela zmocnil.

(Dnes večer jsem vnímala Ježíše tak silně, že jsem mohla zřetelně vidět Jeho Tvář, což jindy nebylo tak snadné. Zdál se být tak dychtivý, tak horlivý, jako ten, kdo s odhodláním přichází přesvědčit někoho, kdo je vlažný a bez zájmu.)

Chceš políbit Mé Rány?

(Učinila jsem tak mystickým způsobem. Poté jsem Ježíše požádala, aby si sedl na židli vedle mne. Okamžitě jsem, opět mystickým způsobem, pocítila, že tak učinil. Posadil se naproti mně a natáhl ruku přes stůl, aby dosáhl na můj sešit. Ježíš mi chce vštípit do paměti tyto obrazy.)

Má květino, oddej se Mi úplně. Jsi připravena Mi naslouchat?

Ano, Ježíši.

Snoubenko, požehnaná Mé Duše, zadarmo jsem ti dal, zadarmo dávej. Sjednoť se se Mnou, buď se Mnou jedno. Podívej se Mi do Očí.

(To jsem udělala.)

Ježíši, co více ještě mohu dělat?

Miluj Mě.

Ale já Tě miluji, řekla jsem Ti to mnohokrát, a Ty víš, že to myslím upřímně. Má duše po Tobě touží. Chtěl jsi, abych se ode všeho odpoutala, a já jsem to udělala.

A Já, Vassulo, netoužím po tobě?¹ Což Já, tvůj Bůh, také netrpím?²Milovaná, žij ve Mně a Já v tobě, ty ve Mně a Já v tobě, my.

Adaptuj se ve Mně, sjednoť se.

Ale vždyť už jsi nás sjednotil, Ježíši. Říkal jsi to!

Ano, sjednotil.

(Najednou jsem se cítila tělesně vyčerpána, a proto jsem prosila o dovolení odejít.)

Půjdeme, Ježíši?

Dcero, proč?

Jsem vyčerpaná, Ježíši.

Milovaná, chci, abys zůstala. Zůstaneš?

(Bylo to poprvé, kdy Ježíš naléhal.)

Zůstanu tedy ...

Mé Srdce je rozerváno, když jsem ponechán o samotě.

Vždyť jsi se mnou, jsme spolu ...

Teď jsem s tebou, ale velice často na Mě zapomínáš. Ponech Mi volnost, abych tě mohl Svýma Božskýma Rukama zformovat do podoby, kterou si přeji. Přetvořím tě ke Svému obrazu. Nech Mě v tobě volně pracovat. Jsem Ježíš a Ježíš znamená Vykupitel, dcero. Miluji tě žárlivě. Chci tě mít úplně pro Sebe. Chci, abys všechno, co děláš, dělala pro Mě. Nesnesu rivaly. Chci, abys Mě vzývala a žila pro Mě.

Dýchej pro Mě, miluj pro Mě, jez pro Mě, usmívej se pro Mě, obětuj se pro Mě. Všechno, co děláš, dělej pro Mě. Chci tě pohltit, chci tě zapálit tak, abys toužila jen po Mně. Ozdob Mě svými okvětními lístky, Má květino. Korunuj Mě svou láskou. Odstraň Mou trnovou Korunu a nahraď ji svými něžnými okvětními plátky. Naplň Mě svou libou vůní, miluj Mě, jen Mě.

Pro Svou Vznešenou Lásku jsem za tebe položil Svůj život. Neudělala bys totéž pro Mě, svého Ženicha? Nevěsto, potěš svého Ženicha, udělej Mě šťastným! Připoutej se ke Mně věčnými pouty. Žij pro Mě a jen pro Mě. Buď Mou Obětí, Mým Terčem, Mou Sítí!  Stvoření, miluješ Mě?

Jak bych mohla Tě nemilovat, můj Bože? Ano, miluji Tě!

Říkej to, říkej to velmi často. Dovol Mi to slyšet, slyším to rád. Říkej to tisíckrát denně a každé ráno poté, co si ve Mně odpočineš, se postav přede Mne a řekni Mi: „Můj Pane, miluji Tě.“

Ježíši, přece Tě miluji. Proč jsi najednou tak přísný?³

(Možná toho nedělám dost.)

Pojď, chápej Mě správně! To mluví Láska, jsou to přání Lásky, je to Plamen Lásky, je to žárlivá láska Lásky. Nestrpím rivaly. Opři se o svého Svatého Otce, svého Ženicha, svého Druha a Boha. Pojď, odpočiňme si jeden v druhém. Miluj Mě, dcero, také žárlivou láskou.⁴