19. ledna 1987

19. 1. 1987

Já jsem zde. Jsem Pán Ježíš Kristus. Dovol Mi, sytit tě Svými pokyny, maličká. Dovol Mi sytit tě Moudrostí.

Maličká, musíš růst, abys přinášela dobré ovoce. Musíš se stát plodná, abys mohla nasytit mnohé. Budu tě učit, abys byla stálá a bdělá v díle, které ti dávám. Tvoje oči budou na Mě upřeny, dokud nedokončíš Moje dílo. Dovolil jsem ti vstoupit do Mých Nádvoří a být ve službě svého Krále. Naučí tě všemu a tvé větve dosáhnou do každého národa, abys jim ohlásila skrytý význam Mých úsloví,  a pod nimi¹ se Moje děti utáboří a najdou útočiště.

Vyvyšuj a oslavuj Mne. Vystavím tě silnou. Já, Ježíš, tě budu vyučovat vědění, které je širší než moře a vyliji na tebe nauku jako proroctví. Uč se a syť se Moudrostí. Ó, přijďte všichni, kteří jste vyhladovělí a žízniví, pojďte, protože Můj chléb je zdarma. Pojďte a jezte tolik, kolik touží vaše srdce. Pojďte a naplňte své poháry. Naplňte svá ústa Mým chlebem z nebe, chlebem učení a porozumění.

Ach, dcero, jak toužím po dni, kdy vyrosteš a tvé větve přinesou ovoce pokoje a lásky. Ano, po dni Mé slávy. Já, Pán, miluji Své děti navždy. Řekni, řekni jim, jak s nimi cítím. Ať poznají Moji Lásku.²

Řeknu jim to, Pane, řeknu ...

Zůstaň blízko Mně, Vassulo, protože vím, jak Mě miluješ.³ Uč je, jak Mě mají milovat. Pamatuj si, máš Moji milost.

Pane, co chceš, abych dělala?

Budeš dávat Moje psaná poselství a Já ti pomohu. Zavolej Mě, kdykoliv budeš chtít. Jsem stále blízko tebe. Teď jdi v pokoji. Já, Bůh tě miluji.

Já Tě také miluji.

(Později:)

(Už jste někdy zažili Jahveho navštívení? Máte vůbec nějakou představu o nesmírném rozměru Jeho Přítomnosti? Už jste někdy putovali ruku v ruce s Jahvem? Jestli ano, řekněte mi o tom. Bůh je oděn do hrozivé nádhery a Jeho Přítomnost se mnou je nad všechno chápání. Svrchovaný mocí mi nahání strach, kam mě to Jahve vede? Jaké jsou Jeho úmysly se mnou?

Znala jsem Tě Pane jen z doslechu, ale co mám nyní říct? Bylo mi dáno spatřit jen záblesk Tvých nebeských Paláců, pohled, který člověk nezahlédne ani zdálky. Jak se Ho nemám bát? A teď se tady k Němu modlím, k Tomu, který mě obnovil, abych Mu pomáhala, abych hlásala do dálky i šířky Jeho hymnus lásky a zpívala ho před mnoha národy! Jahve přede mnou otevírá stezky, abych po nich pokračovala dál.)

Ach, Pane, jak mohu jít a hovořit o záležitostech, kterým nemohu rozumět a o vědění, které mě přesahuje? Když budu škemrat, abych mohla zůstat skrytá, budeš to brát jako urážku?

Jsem zde. Slyšel jsem tě ... proč máš strach být odhalena?

Já vím, že máš všechnu moc, ale přesto nechápu, proč se mi Jahve vyjevuje v roce 1987 a proč mi Pane, dáváš všechnu tuto odpovědnost.

Chci, abys poznala, jak pracuji. Copak jsi neslyšela, že promlouvám ve snech, vizích a znameních? Nejdříve mluvím jedním způsobem, pak jiným, dokud nejsem slyšen. Neboj se. Moudrost tě vychovala a bude tě cvičit. Oživil jsem tě tak, proč se bojíš? Rozumíš, jak pracuji? Já, to je Hospodin Zástupů. Řekni Mi maličká, kdo tě naučil tolik Mě milovat?

Ty, můj Bože, skrze tato poselství.

 Ano! Jsem to Já, kdo tě učil!

(Náhle byl stržen závoj, který mě odděloval od Boha. Celou dobu jsem věděla, že za tímto závojem sedí Jeho Slavný Majestát na Svém Trůně, ale teď mě děsí tato hodina. Stojím před svým Tvůrcem, zakázané území pro tělo. Chvěji se před takovou Nádherou a Svatostí.)

Máš bázeň, protože si začínáš uvědomovat, že jsem to Já, Jahve. Ano, dcero, jsem to Já, který je, který byl a který přijde.

Bojím se Tě. Chvěji se před Tvou mocnou silou.

Neboj se. Pojď. Přistup ke Mně. Já tě miluji ...

Bojím se, a mám strach, co z toho bude ...

Neboj se. Já, Bůh jsem tvůj Otec. Nebesa a celé stvoření učinily Moje prsty. To všechno je na dlani Mé Ruky. Pamatuj si, že Já jsem před tebou. Moje radost leží v tvé dětskosti, poznej, že ve Své ohromné lásce sestupuji, abych ti nabídl všechno, Moji zachraňující pomoc. Dítě, buď Můj posel. Neboj se, Já tě povedu. Děláš Mi radost ... pracuj se Mnou zapisováním Mých poselství. Zůstaň Mi nablízku a neměj ze Mě strach.

Spoutám tě Svými sladkými rozmluvami a tak ochráním Svůj Dům. Jed se šíří v Mém Domě, ale Já způsobím pád Svých nepřátel. Teď tě budu učit Svým cestám a ty se naučíš, dcero, kráčet se Mnou. Buď požehnána a nezapomeň, jak moc tě miluji.

1 pod větvemi
2 Nemohu slovy vysvětlit lásku, kterou k nám Bůh má. Když Bůh říkal tato slova, cítil se smutný, velice smutný. I mně bylo smutno, že odmítáme tolik lásky.
3 cítila jsem, že potřebuje tolik útěchy