2. - 6. ledna 1987
2. 1. 1987
Jsem zde. Blahoslavení maličcí, protože jejich je Království Nebeské. Ty, dcero, počkej a uvidíš, jednoho dne budeš přebývat v Mém věčném Světle.
5. 1. 1987
Pokoj tobě. Dcero, jsi Moje Vlastnictví. Oslavuj Mě a buď ozdobou Mého Jména. Představ Mě všem těm, kteří Mne dosud neznají ...
Buď šťastná, protože tě miluji. Když teď pro Mě pracuješ, Vassulo, žehnej Mým dětem. Požehnáš Mým dětem? Požehnej jim. Žádám tě o to, dcero.
Jak to mám dělat, Pane?
Žehnej jim.
Děje se to v mých modlitbách?
Ano, můžeš o to prosit ve svých modlitbách ... dělej to. Dělej to.1
(Modlila jsem se k Bohu a prosila jsem Ho, aby žehnal všem těm, které znám jménem.)
Dobrá, toto je dobrý způsob, Já, Bůh, požehnám všechny ty, které jsi zmínila. Já, Jahve, tě miluji.
6. 1. 1987
(Jako se rozplyne mrak a je pryč, tak zmizela tvrdá skořápka mého srdce. Co se to se mnou děje, Pane? Proč sis mne vybral jako Svůj cíl, teď když je moje srdce zjihlé? Už vidím! Bývala jsem slepá, ale teď vidím všechny potřebné, vidím kolem sebe bídu, ó Bože!)
Pokoj tobě. Dcero. Mám radost, když cítím pocity tvého srdce! Pomohu ti pracovat, plnit každou povinnost. Odhalil jsem tvoje srdce a vypral jsem ho dočista. Jdi v pokoji. Já, Hospodin Zástupů, jsem vedle tebe a miluji tě.
| 
