Dnes jsi Mě korunovala slávou
Zůstaňte věrní, doba je velmi zlá
31. ledna 1996
Můj Milovaný sestoupil
až do mého pokoje,
aby mě přitiskl
na Své Nejsvětější Srdce,
aby mě nesl na křídlech větru.
Patřím svému Milovanému
a můj Milovaný je navždy můj.
Dnes jsou ale Oči mého Milého
ponořeny do hlubokého smutku
a Jeho Hlava se opírá o moje rameno.
Prameni Živé Vody“,
kdo je příčinou Tvého velikého smutku?
Moji vlastní, právě Moji vlastní… jsem vyčerpaný, Moje utrpení je bezedné… nemohu před tebou skrývat Svá muka, Vassulo… mezi námi dvěma už nemohou být žádná tajemství, neboť jsem tě přivedl k Sobě tak blízko;
poslouchej, co ti chce říci tvůj Milovaný: Ten, kdo tě stvořil, tvůj Stvořitel a Nebeský Otec se rozhodl, že tvou duši přenese k Sobě…
ano! nedělám z toho žádné tajemství; Můj Otec povstal a Jeho zvolání uslyšelo každé ucho na nebesích; povstal, aby tě vzal k Sobě Ten, který tě otcovsky sytil a doprovázel a věnoval tě jako dar celému lidstvu, aby se k Němu vrátilo; poněvadž je Bůh, vidí tvou nevinu; poněvadž je Bůh, nedívá se tak, jak se dívají lidé, a říkám ti: On povstal, protože tyranie, kterou na tebe uvalují, překročila všechny možné meze… táži se tě: „chceš ty, aby tě tvůj Nebeský Otec vytrhl z rukou tyranů a jejich lživých úst?“
Pane, copak jsem s Tebou
neuzavřela dohodu?
Uzavřela jsem dohodu se svýma očima,
které první tři dny
mého života neviděly.
Uzavřela jsem dohodu
se svým Stvořitelem a Milovaným,
že zůstanu ve tmě
a že mým očím bude zakázáno
vidět slunce v jeho nádheře
a na mě probleskující záři měsíce,
dokud nesplním své poslání a neoslavím Tě.
Má Vassulo, znovu se tě ptám: „chceš, Mé dítě, prodloužit svá trápení na zemi nebo se chceš ráno probudit v Mém Světle, v Našem objetí, obklopena tisíci andělských hlasů, tam, kde tě bude obklopovat bezpečí, sláva a Sladkost Sama?“
Ach, můj Bože,
má duše po Tobě žízní.
Mé duši se po Tobě stýská.
Jednoduše bych teď mohla říci:
„Přijď! přijď a zachraň mě,
abych se navždy těšila z Tvé blízkosti.“
Moje duše ve mně omdlévá láskou k Tobě.
Kteroukoli chvíli by se můj duch
mohl vrhnout do Tvé Náruče
a kdybych chtěla, mohla bych jít cestou
vedoucí do Domu mého Boha
za doprovodu radostného volání
a chval jásajících zástupů.
Mohla bych být s Bohem mé Radosti!
Ale já chci být předmětem
pohrdání mezi mrtvými
a stát se předmětem
jejich zhoubné tyranie.
Nejsem bez Otce, Ty jsi se mnou.
Písmo říká:
„Je-li kdo nevinný,
Ty ho můj Pane osvobodíš.“
Nyní jsi vložil do mých rukou
svobodné rozhodnutí.
Nejsvětější, nechci nic pro sebe,
a pak, byl jsi to Ty,
kdo mi dal život, radost
a připoutal mě k Sobě.
Ty jsi bděl starostlivě
nad každým mým vydechnutím,
a tak ať pokračuje Píseň,
kterou chceš zpívat
pro osvobození mnoha národů,
můžeš dál hrát na Svou harfu,
můj Bože,
neboť nakonec se před Tebou
bude Šelma plazit po kolenou.
Posluž si tedy mnou
jako předmětem pohrdání
a postav mě vždy tam,
kde je temnota a zmatek,
tam, kde je samo světlo
jako největší temnota.
ale oni tě budou týrat!
To pro Tvou větší Slávu! Ať se tak stane. Ať mě týrají.
dobře tedy, Má dcero, stane se, jak si přeješ; žehnám ti v Naší Trinitární Svatosti; ale řekni Mi: co mám dělat, když Můj Otec znovu povstane?
Pane, připomeň Mu naši smlouvu.
ta slova obměkčují Moje Srdce… Můj pozůstatku, mnoho lidí zachráním kvůli tvému strádání a pro tvou velkodušnost; pamatuj však, že každé tvé duševní hnutí, které Mi přináší čest, má původ ve Mně… utíkej před každým sklonem k sebeoceňování… buď ještě nějaký čas trpělivá; cožpak jsem nějakému ubožákovi, kterého jsem spatřil, a který potřeboval lásku, nedaroval Své Srdce? hleď, jsem tvůj Přítel;
nikdo nemůže říci: „Pán nám vnucuje Své příkazy…“ a tobě, Má dcero, pravím: „jsem rád, že jsi nezrušila smlouvu s Mým Otcem; použiji tvou velkodušnost, abych požehnal každému člověku na zemi a abych vylil Své Milosrdenství přede dnem pohromy; vyliji ducha laskavosti a modlitby; Já, Pán, ti říkám, že z tebe učiním Pevnost, Svou mocí tě učiním silnou;
ach… Mé Srdce se v tobě raduje! ať se naše pohledy setkají a radostně oslavují! mnohé přivedu k Sobě, i ti, kteří se vzdálili, se ke Mně nakonec vrátí… pojď, opři se o Boha své Radosti! nikdy neztrácej odvahu, pamatuj, že také Já, když jsem byl odsouzen a když Mi byl podán Můj Kříž, abych Jej nesl, tak jsem upadl na stejnou zem, na které žijete; byl jsem však pozvednut, abych dokonal Své Dílo; uč se tedy od svého Spasitele; odměna nakonec připadne tobě… dech Všemohoucího tě znovu pozvedne; pro tvé přímluvy daruji život v hojnosti;
tvůj Otec ti odpoví ze Svého Svatého Sídla; po tvém boku Já Jsem…
Můj Otče…
Já Jsem;
dnes tě odevzdám národům a budu Štítem, který tě bude chránit… dnes jsi Mě korunovala slávou; tyranie a nespravedlnost svíraly nevinnou krev a Moje Srdce bylo připravené vytrhnout tě té Tyranii; jak bych mohl mlčet, když vidím, jak tvoji pronásledovatelé číhají na to, aby na tebe a tvého rádce nastražili léčku? jak mohu mlčet, když to, co slyším, je: „jak bychom jim mohli ublížit?“ ale zde je útěcha, kterou vám nabízím: hledejte dobro, dodržujte spravedlnost, Já jsem s vámi… zůstaňte věrní, doba je velmi zlá; nechtěl bych, abych jednoho dne musel říci: „pohleďte, Má dcera leží na zemi a není, kdo by ji pozvedl;“
naplnil jsem tvé chřípí Svou Silou a roznítil jsem v tobě plamen, abych zachovával spravedlnost… všechno co děláš, dělej v duchu laskavosti, i když nebude tvé svědectví přijato, zůstávej v pokoji; nedívej se napravo ani nalevo; mnozí vystoupí a budou prohlašovat, že jsou vysláni ode Mě; nezaprodej se jim zase… neboj se, nebudeš zahanben; - pokud jde o tebe, Má dcero, potěším tebe i všechny, kteří Mi věří;
časy jsou zlé, ale pamatuj, že tvůj Stvořitel se k vám všem něžně sklání; pracuj s pokojem v Mém Jménu; ozdob Mé Jméno svou láskou a nadále pěstuj vinice na vyprahlé půdě; Já jsem tvůj Otec, dovol Mi, abych byl tvou útěchou, která ti bude připomínat, že Moje Láska vás nikdy neopustí;
- a ty, kdo říkáš: „protestuji proti takové nespravedlnosti, nikdo mi neodpovídá, když proti ní křičím; není žádná spravedlnost, zbavili mě mé cti…“ tobě říkám: když popřeli to, čeho se domáhá tvoje pero, zůstaň v klidu… mohli tě snad více vyznamenat? nepostarám se nakonec, Můj příteli, aby byla vykonána Spravedlnost? Já jsem Pán a Mé požehnání je s tebou; znám tě jako bojovníka chrabrého v boji, ale čest přenechej Mně; nadále sázej v Mém Domě… budu bdít nad tím, abys nadále zůstal svěží a přinášel ovoce, i když jsi již v letech;
dcero, tvůj souhlas, který jsi dala z lásky ke Mně, Mě dojal k slzám… požehnaní jste vy, kteří jste chudobní; vám patří Moje Království, ve vás jsem Králem… skrze tuto slabost zlomím moc bezbožných; žehnám ti, Mé dítě;
|
2Kor 12,9. 
