Každý, kdo je zajedno se Mnou, jde stejnou cestou, jakou jsem šel Já - cestou na Kalvárii
30. května 1993
V Tobě je mé útočiště.
Žiji v míru ve Tvém Světle
a po všechny hodiny, kdy jsem vzhůru,
můj Bože, přemítám o Tvé Dobrotě
a jediné, na co se těším,
je přebývat blízko Tebe.
Jestliže občas naříkám jako žebrák
a prolévám před Tebou slzy,
je to tím, že máš vedle Sebe
hladovou a žíznivou společnici.
Řekl jsi: „Zavlažím Svůj sad,
zaleji Své květinové záhony,“
a také jsi to udělal. Řekl jsi:
„Nad každým lidem a národem
se rozprostře Mé Poselství
jako mlha a přikryje je,“
a stalo se.
a neřekl jsem, že na tebe vyleji učení jako proroctví, otevřu tvá ústa ve Svých shromážděních a nechám tě sloužit každému národu?
Ano, řekl.
přistup ke Mně tedy bez obav! což jsem Svou Vlastní Rukou nerozšířil Svá Poselství jako terebint? ubohé stvoření z masa, proč tedy pochybovat? otevři ústa a odpověz Mi!
Opravdu, Pane Svatosti, kdokoli jiný na mém místě už by byl dávno na cestě ke svatosti, kdybys mu byl ukázal to, co mně: Tajemství Moudrosti.
tuto Milost jsem ti dal proto, abych završil Svůj velký plán s lidstvem; Mé Poselství bude jako Lampa, postavená na stojanu, která rozlévá své světlo do tmy vaší doby a odhaluje Mé Světlo, Mou Přítomnost a Mou Krásu, odhaluje vám Boha takového, jaký je:
Přítel a Kníže-Pokoje,
Věčný Otec a Rádce;
pojď, i nadále vyslovuj slova Poznání; buď Mou Ozvěnou… ach, ještě něco, pouhé připomenutí: Já a ty jsme spojeni a každý, kdo je zajedno se Mnou, jde stejnou cestou, jakou jsem šel Já, cestou na Kalvárii;
každý, kdo následuje Svrchovanou Oběť, se stává částí Oběti; jsi částí Mne, zbytkem Mého Těla… obětuj svůj život za odčinění vin druhých a pojď se Mnou do údolí Smrti; tam vyleji Svého Ducha, tam vyleji Svou Lásku, abych oživil každou suchou kost; tvá práce je v tomto údolí, Vassulo; chci je zaplavit Řekou Života; Já, který jsem Vzkříšení a Život, chci dát rozkvést suchým kostem z onoho Údolí; ukážu Své Milosrdenství a Svou Lásku tím, že pozvednu mrtvé z jejich hrobů a povedu je zpět do Svého Domu; a se Mnou, v Mém Domě, bude jejich stůl plný, naplním jim číši, až bude přetékat, a Mé Nejsvětější Srdce se stane jejich Svatým Přítelem; učiním ze všech těchto suchých kostí, které teď leží rozházené v Údolí Smrti, jediné Tělo; ano, jako ve vizi proroka Ezechiela, se tě ptám na to samé: „mohou tyto kosti ožít?“
Ne. Ne, bez Tvého zásahu. Ne, pokud do nich nevložíš život, můj Pane, vždyť jsou úplně suché a bez života.
oživím je;
Já jsem Vzkříšení;
dám na ně šlachy, tak se rozházené kosti spojí dohromady a pak na nich naroste maso, pokryji je kůží a dám jim dech, aby žily; udělám z nich jediné Tělo… a znovu je přivedu k životu; pošlu Svého Svatého Ducha, aby co nejmocněji zadul do Jeho chřípí, aby ožilo a znovu se postavilo na nohy k Mé Oslavě; „vyleji na vás křišťálově čistou Vodu ze Svého Trůnu, abych očistil všechny vaše poskvrny, a vyleji Svého Svatého Ducha, aby žil uprostřed vás; Můj Svatý Duch vám bude dán, aby se stal vaším Srdcem; pak Já Sám pomažu toto Tělo a světlo, které dám vašim očím, bude Mé Vlastní Božské Světlo; bude vycházet z Mé zářivé Slávy, a jako válečník budeš nebojácně kráčet, protože Já budu tvou Pochodní, která bude kráčet před tebou a ukazovat ti cestu; nebudeš potřebovat světlo lampy, protože Já Sám budu tvým Světlem;
až všechny ostatní národy uvidí tvou Krásu, budou tě následovat a přinesou ti své poklady a svá bohatství, aby ti je všechny spolu se sebou samými obětovaly; a do tvé ruky vložím žezlo z ocele a obléknu tě v nádheru a důstojnost“… takto vás nakonec Můj Duch všechny sjednotí a každý uvěří tomu, že Mě poslal Otec, každý Mě pozná jako Obětního Beránka;
Ukaž teď Svou Sílu, můj Pane,
jsi všemohoucí,
přijď a SJEDNOŤ Své Tělo.
Tvůj Svatý Duch má moc nás obnovit;
přijď, Duchu Svatý,
a roztav nás Svým Ohněm,
neboť jsme jako tuhé železné tyče,
které se nedají ohnout,
přijď a roztav nás do jedné pevné tyče;
roztav naše zatvrzelá srdce!
Ach, Vassulo! rozhojni své modlitby za Jednotu, nepodléhej pokušení a neříkej, že tě nevyslyším! tvé modlitby jsou v Mých Očích jako tisíc drahokamů, sladká melodie v Mých Uších; nebuď zmatená, ustanovil jsem Své Království ve tvém srdci a Já, tvůj Král, ti vládnu; svěřil jsem ti Moudrost, abys pokročila duchovně, ty i ostatní; hledal jsem někoho, koho bych utvářel Svou Silou a vrhl jej do světa, jako se vrhá síť do moře, aby Mi přiváděl duše; jsi křehká, ale tvá křehkost Mě těší;
teď poslouchej: budu vás všechny tavit! vložím vás společně do tavícího kotle a jako oheň pod kotlem vás všechny roztavím; Mé Království nezůstane rozdělené, pojď, my, společně?
Navždy!
| 
Ez 37,1-10
