„Ať svět vidí tento dopis, který jsem napsal Panně Marii“
Dopis člověka z Beth Myriam v Belo Horizonte v Brazílii
Toto je svědectví člověka, který neměl dům k bydlení, žádné místo, kde se chovat před deštěm ani rodinu, ale teď už velkou rodinu mám. Když na mě jednou někdo zavolal: „Člověče, slyšel jsem o Panně Marii, která nám dává jídlo. Pojďme tam, abychom se najedli!“ Řekl jsem: „Kde v tomto světe někdo pamatuje na ubohé chudáky jako jsme my, aby nás nasytil?“ A on řekl: „Je tam toho víc, dávají také oblečení. Říkají, že je to velmi hezké místo. Nechci umřít hlady.“ Trval na tom tak moc, že jsem tam nakonec šel. Pak když jsem to viděl, byl to dům, kam chudí chodí a velmi dobře se nají.
Toto místo je místem hojnosti, citu a něhy, kde si každý umývá před jídlem ruce a také se modlí. Neuměl jsem se modlit, ale rychle jsem se to naučil. Když jsem odtamtud odešel, pomyslel jsem si: „Může to být, že já jsem odepsaný a Bůh se o mě stará?“ Příští den jsem tam šel zpátky: znovu to bylo to samé.
11. ledna tohoto roku jsem v Mariině domě onemocněl a zvracel jsem krev. Marie1 obsluhovaly, ale všechno nechaly a přišly mi na pomoc. Jedna Marie, které se říká Samu2, tehdy hodně pršelo; zůstala se mnou po celou dobu. Starala se o mě, zatímco ostatní obsluhovaly. Musel jsem měsíc zůstat v nemocnici.
Jsem znovu zpátky ve svém Mariině domě. Spím na ulicích, ale už nemám hlad, ani mi není zima, díky tomu, že existuje Mariin dům. Nemám kousek papíru, proto píšu na toto3. Ať svět vidí tento dopis, který píšu Marii. Jsem žebrák, nikdo mě neposlouchá, ale v hloubi srdce dárce je mnoho lásky, takže dům jako tento může existovat. Ať Bůh žehná tomuto domu a všem Mariím, které pomáhají. Ve svých nočních modlitbách říkám: “Bože, postarej se o Mariiny domy a o všechny dárce.“Amen
Žebrák
3 Napsal svůj dopis na kousek krabice, která mu sloužila jako postel.
|