Modlitba za uzdravení:

Shlédni na mne, Pane, ve svém milosrdenství,

kéž na mne spočine Tvůj uzdravující Duch

Učinila to Tvá moc, že jsem byla stvořena, neboť jsi mne stvořil z ničeho.

Naplň mne uzdravující mocí Svého Ducha

Kéž se vlije Tvá životodárná síla do každé buňky mého těla a do hlubin mé duše.

Uzdrav, co je zraněno.

Vypuď vše, co ve mně nemá být.

Srovnej, co je zkřiveno, obnov mou sílu pro službu ve Tvém Království.

Dotkni se mé mysli Svou Moudrostí, aby má ústa vždy provolávala Tvou chválu.

Uč mne, abych ve své chudobě vedla ostatní k Tobě

a pomáhej mi, abych je vedla k Tobě i tím, že jim budu příkladem.

Nejlaskavější Srdce Ježíšovo,

uzdrav mé tělo i ducha,

abych Ti mohla sloužit

ze všech svých sil.

Amen

SVOBODNOU VŮLI BYCHOM MĚLI UŽÍVAT PRO DOBRÉ VĚCI

Součástí toho, co znamená být člověkem, je naše svobodná vůle, kterou nám Bůh dal. Svobodná vůle ke zvolení toho, co je v zásadě dobré, nebo co dobré není. Tento dar můžeme užívat správně, nebo ho zneužít. Bůh nám dal dar svobodné vůle, takže ho můžeme milovat celým svým srdcem, celou svou myslí a celým svým bytím. Je pravdivé a správné užívat dar svobodné vůle, který nám Bůh dal, abychom Ho milovali a svého bližního. Ale tento vznešený obraz Boha v nás může být ztracen skrze naše hříchy a vábením tohoto světa, tím, že užíváme naší svobodnou vůli špatným způsobem. Proto Pán řekl v poselství: Stvořil jsem tě, abys činila svá vlastní rozhodnutí. (7. prosince 1989) Svět bude muset sklízet, co zasel. Nemohu odpustit jejich vinu, dokud se svět nebude kát! (25. května 1993)

Kdybychom nebyli svobodní, byli bychom jako roboti, jako otroci, a nebyli bychom tím, kým nás Bůh chce mít, "adoptivními dětmi Božími". Být adoptivními dětmi Božími, být těmi, kdo se skrze milost přibližují k Bohu, neznamená, že by byla svoboda umenšována (omezována), ale roste, protože mohou mnohem více milovat to, co miluje Bůh. Měli bychom mít touhu dělat veliké věci, vznešené věci a svaté věci, neboť jsme stvořeni, abychom milovali.

Bůh nás stvořil k podobě Svého obrazu, k podobě toho, kým je On, což je Láska a Dobrota. Ale málokdo jde tímto směrem, protože obyčejně dáváme větší důležitost materiálním věcem, finanční jistotě, světským poctám, slávě světa a hříšným vášním, což v nás tvoří nezájem o druhé, sebestřednost, která nás táhne pryč z Božího náručí. Dnešní společnost nepřijímá pravdu duchovního světa. Všechny tyto věci jsou pro ně "temný středověk". Dnešní moderní svět věří pouze v to, co vidí.

Nejsvětější Srdce Ježíšovo říká:

Může člověk vložit svou naději v bohatství tohoto světa, které zajalo tolik srdcí a nepřivádí tě k setkání s Bohem, a stále se cítit šťastným? Když ví, že tyto věci netrvají věčně a nedají ti věčný život ani slávu? Ne, nikdo by nemohl být šťastný, když je jeho duše zajatá jen bohatstvím světa. Výsledek bude hořký jako pelyněk. Ale šťastný je člověk, který se obrací ke Mně. Mohu ho učinit bohatým jeho chudobou. Mohu ho obohatit všemi Bohatstvími, která obsahuje Moje Srdce.  (březen-duben 2001)

Vzešli jsme, jak Pán říká v jednom poselství, ze vznešenosti, svrchovanosti a majestátu. Bůh do nás při našem narození vtiskl svůj obraz a nikdo nám ho nemůže vzít. V poselství Pán říká: Já jsem tě stvořil, abys byla nesmrtelná a svatá. Já jsem tě stvořil, abys se Mnou kralovala, přestože jsi zatím na zemi. Já mohu zbožštit tvou podobu, když přijmeš poklad Cesty Ctností. Požehnaný je ten, kdo přijímá tento poklad a užívá ho.

Milostí jsme všichni povoláni, abychom kráčeli v Boží Slávě a sdíleli Jeho Království, právě k tomu jsme povoláni, abychom kráčeli po cestě ctností, jak Ježíš řekl:  (3. dubna 2001)

„Tato Cesta Ctností je vystrojena Mým Otcem. Je to Cesta vykládaná safíry, nádherný vstup do Nebe. Abys mohla vstoupit do Nebe a Mých Královských Nádvoří, po kterých můžeš kráčet mezi Mými Anděly a Svatými, když k nim budeš připočtena, tvé srdce by mělo být shledáno bezchybné vzhledem k Mé Božské Vůli.

Tato Cesta se vine v dosahu všech a je na tobě, zda vkročíš na tuto Cestu, která vede k Životu. Když se pro Mne rozhodneš a vstoupíš na tuto Cestu Ctností, okamžitě to prozáří tvoji tvář a na konci této Cesty na tebe budu čekat Já, abych tě korunoval poupaty růží, které nikdy nevadnou, dokud budeš chválit Mé Svaté Jméno třikrát svaté.

Dokud jsme ještě na zemi, můžeme volit a zvolit si sjednocení s Bohem, nebo se od Boha oddělit. Bůh nám nikdy nepřestane dávat příležitost, abychom se naučili konat dobro a rostli v jeho milosti abyli duchovně činní v mnoha ohledech mocí Ducha svatého. Ale když se náš čas naplní a Bůh nás povolá, budeme připraveni setkat se s Bohem tváří v tvář? Ve smrti mizí  všechny možnosti něco změnit. Všechny možnosti skončily. Neřekl nám Ježíš Kristus v poselstvích: „Žijte, jako by to byl váš poslední den na zemi.“ Takže všechno, co děláme v tomto životě, má věčný význam.

Náš věčný osud, pro který jsme stvořeni, je neměnný. Bůh nabízí své království a jeho slávu, ale ďábel chce, abychom šli do pekla a navždy, navěky! Peklo je skutečné a já jsem ho viděla, viděl jsem, jak odsouzenci k věčnému zatracení trpí. Nebe je skutečné a zahlédla jsem ho, stejně tak jako věčnost, která je skutečná. Takže musíme pochopit, že sázka je velmi vysoká. Nejsme určeni pro peklo, ale být v přítomnosti Boha a v nebi, v ráji pro věčnost.

únor-duben 2003

Co je to Věčný Život? Věčný Život znamená poznat Nás, v Naší Trojjediné Slávě. A jestliže bloudíš a nevíš, co mám na mysli, nabízím ti Svou Ruku. Když ji přijmeš, skrze Milost ti nabídnu Život v Nás.

Nedělá na Mě dojem výmluvnost slov nebo projevu, ale mám zalíbení ve zkroušeném srdci.

Díky své zkušenosti, Písmu a tomu, co mi Duch Svatý dal porozumět, vím, že to nekončí pouze tímto životem na zemi. Mnoho z nás ve svém nitru správně vnímá, že tento život neskončí tím, co je zde, na zemi, ale že ještě směřujeme dál, kde nás to nesmírně přesahuje, a pro co jsme byli stvořeni.

Tak si položme otázku, jaká semena zaséváme tady na zemi? Co asi sklidíme na konci života? Budeme sklízet to, co jsme zaseli. Jsou různé druhy semen, jsou semena ctností a semena zkaženosti a hříchu.

24. října 1991

Pravím vám, ten, kdo zasévá semena poživačnosti, bude sklízet žeň zkázy a až přede mne předstoupí v Den Soudu, řeknu mu: „Odejdi! Pryč ode Mne! Jdi k tomu Zkaženému, který tě zkazil!“ Dokud neuslyším volání lítosti.

19. srpna 1996 mi v poselstvích archanděl Michael řekl:

„Víš, co znamená 'bázeň Boží'? Znamená nenávist k tomu, co je zlé a co se protiví Bohu. Bůh je dobrý, mírný, laskavý, milosrdný, láska a Pravda.“

Archanděl Michael nás upomíná, abychom byli prostí zášti. Děti v sobě nechovají zášť.... Takže jestli ještě zneužíváme naši svobodu, poneseme svou odplatu. Bůh nám všem dal poznat, co je dobré a co zlé, takže nemůžeme říci, že jsmeto netušili. Víme také, že v sobě neseme schopnost činit dobré věci, které jsou ve shodě s přáním Božím.

Ale když se někdo rozhodne oddělit se od Boha a vzdorovat Mu, pak riskuje, že bude vystaven vlivu zlých duchů nebo něčeho ještě hroznějšího a silnějšího. Nemůžeme pak vinit Boha, že nás vystavil zlu. On nechce, abychom padli na temné území zla, ani abychom byli pod vlivem těchto sil. Ne! Bůh chce, abychom od toho byli osvobozeni, ale zároveň respektuje naši svobodnou volbu, a jak sám řekl, nikdy nebude znásilňovat naši svobodu.

Tak záleží na nás, jak chceme užívat naší svobody. Chceme otevřít svá srdce a mysl vlivu zla, tím, že se odvrátíme od Boží dobroty a zvráceným způsobem se necháme přitahovat zlem či ďábelskými skutky? Nebo chceme následovat stezku ctností, jak tehdy zmínil Pán v poselství?

DUCHOVNÍ BITVA

Právě nyní se odehrává duchovní bitva, které se účastníme. Každý musí pochopit, že jsou zde důležité prvky podpírající každého muže či ženu. Každý je do této bitvy zapojen, a není to boj, který by se týkal těla či krve, ale ducha. Je to bitva duchovních sil, duchovních bytostí, jež nás ovlivňuje a pokouší ke zlému. Oni zamořili naši mysl (chtění), abychom činili zlo.

Naučili jsme se, že cílem těchto sil je obojí, zničení našeho těla, a ještě důležitější, zničení naší duše. Nejraději by nás viděly trávit věčnost s nimi v pekle, a trpět jako trpí oni. Udělají vše, co mohou, aby ublížily Božímu stvoření. Války, zločiny, nenávist jednoho národa vůči jinému, všechny tyto věci jsou v jistém smyslu manipulovány ďáblem.

Démoni zuří vůči Bohu a žárlí, že nás Bůh miluje. Soptí hněvem vůči všemu, co Bůh miluje. Jsou rozzuřeni k šílenství, když poznávají, že se blíží jejich konečná prohra, ale v čase, který zbývá, pokračují s chvástáním a zuřivostí, a dělají vše možné, aby zničili vše, co Bůh miluje a cení.

Tedy skutečně důležité v tomto životě je, že půjdeme do Nebe. To je náš osud, náš cíl, to, co chce Bůh. Stvořil nás, abychom ho oslavovali a žili s Ním. Mohl nás stvořit jako stroje, roboty, ale On nás stvořil svobodné, abychom se mohli rozhodnout milovat.

Smyslem našeho života je milovat Boha a být jako Bůh, být s Ním navěky. Bůh je krásnější než vše, co si dokáže lidská mysl představit. Jak to víme? Když uvážíme krásu Božího stvoření, krásu přírody se všemi jejími rozmanitými barvami... nenaznačuje vám to, že Bůh má zalíbení v tom, co stvořil? Také si všimněme, že Bůh neskrývá své uspokojení z toho, co stvořil. Dokonce si řekl: “Je to dobré.” Nadevše Ho těší nám dát všechny tyto krásné věci, které stvořil, aby se z nich těšil a sdílel s námi nádheru Svého stvoření.

18. června 1994

- ráno rozsévejte setbu lásky

- v poledne zasévejte setbu pokoje
- večer rozsévejte svá semena smíření,

pak jděte a posbírejte svou sklizeň a nabídněte jí Mně, svému Otci v Nebesích, a Já vám řeknu: „Svou laskavostí, Mé dítě, jsi získalo odměnu v nebi“.

A  shůry volám k vám všem: „Pojďte! Pojďte a smiřte se se Mnou, budete mít Má Požehnání! Vraťe se ke mně, budete žít věčně.“