17. - 18. listopadu 1986

17. 11. 1986

Pokoj tobě. Já, Jahve jsem tě stvořil. Zavolal jsem tě a ty jsi Mě uslyšela¹ ... kázal jsem ti a vedl jsem tě po cestách, které jsi neznala. Pozvedni své oči a pohlédni na Toho, který si tě osvojil. Pochop, že Já jsem ten, který ti dal tento dar.

Ano, požehnal jsem ti a daroval jsem ti Svůj Pokoj. Milovaná, jsi Moje. Poznej, jak Já, Jahve, pracuji. Uč se čtením Mého Slova. Já jsem tvůj Učitel a tak nezoufej proto, že jsi teprve na začátku svého učení. Neboj se, Má dcero, Vassulo. Znám tvoje schopnosti. Tak ke Mně přistup kdykoliv, protože Já jsem tvůj Vykupitel.

18. 11. 1986

Mohu být ve Tvém Světle?

Můžeš být v Mém Světle.

Můj Pane, mohu být s Jahve?

Já jsem Jahve a ty jsi se Mnou.

Volal jsi mě?

Ano, volal jsem tě.

Jsi můj Pán a Původce těchto volání?

Já Jsem jejich Autor.

Voláš mnohé, že? Pak je to tedy takové volání, jako ta ostatní. Jediný rozdíl je v tom, že toto je v písemné podobě, že?

Má dcero, Má dcero, slyš Mě:

Tím, že tě tímto způsobem volám, mám v úmyslu vést i ostatní. Kvůli všem těm, kteří Mě opustili a neslyší Mě, je toto volání v písemné podobě. Já, Jahve, jim v tomto volání připomenu mnohé události, aby ke Mně Moji milovaní mohli přistoupit.

Přijmi způsob, kterým tě vedu: dodám odvahu těm, kteří mají malou víru, aby vybudovali svou víru ve Mně. Toto volání je pro ty, kteří odložili Moje Slovo, aby se vrátili a četli Moje Slovo. Má jim říct, že Moje Slovo je Živé, Svaté a Požehnané. Toto volání je má probudit ze spánku. Je to volání lásky a pokoje. Má jim připomenout, jak byli stvořeni a že Já, Bůh, jsem jejich Stvořitel. Chci jim připomenout, že nejsou bez otce a že je všechny miluji.

1 Bůh vypadal nesmírně potěšeně, že jsem Ho slyšela