Chci vyléčit vaši nevěrnost

15. července 1996

Můj Bože, dej, abych mluvila,
jak Tvá Moudrost chce,
abychom mluvili;

Uděl mi, můj Otče,
aby mě vedla Moudrost,
abych laskavě a bez výhrad
předávala bohatství Tvého Království
svým bratřím a sestrám;

Má dcero,¹ mluví k tobě tvůj Otec; Mé Jméno je Jahve;

- poněvadž tvé srdce touží říkat slova Moudrosti a poznání, aby odhalovalo Mou Svatost a bohatství Mého Království, daruji ti tuto milost, takže mnoho národů bude moci naslouchat Mému Hlasu, poznat Mě a pochopit, že Já jsem Otec; ano, dej jim poznat, že Já jsem jejich Otec, že jste všichni dílem Mé Lásky;

Můj Jahve je veliký
a velmi hodný chvály.
Ano! Kéž má ústa mluví moudře
a vyslovují slova pouze k Jeho chvále,
kéž mé srdce hledá jen moudrost
a má mysl vstřebává
Jeho líbezný rozhovor,
aby se Tvá Láska, Otče,
která se tyčí až do nebe,
dala poznat těm, kdo ji nepoznali,
aby se i oni mohli radovat
a kráčet po Tvém boku
na věky věků!

věz, že každému, kdo se ke Mně obrátí s jedinou touhou líbit se Mi, daruji z celého Srdce, ano, z celého Srdce Své milosti…

zjevím jim Svou Dobrotivou Tvář, aby zakončili svou pouť se Mnou; ještě jste si nevšimli, jak ze svatých nebes sesílám Svého Svatého Ducha, nositele Moudrosti? co se vám všem jevilo jako Nedosažitelné a Nedostupné² bude z Mé Dobré Vůle uspíšeno, aby na vás sestoupilo;

„vysvoboď nás!“ někteří z vás snažně prosí;

„přijď a dej nám sílu, Otče!“ slyším výkřiky Svého tvorstva;

„rychle nám sešli z Nebe Svého Svatého Ducha!“ volají jiní ve své žízni, nebo,

„povstaň! zachraň nás!“

„povstaň! zachraň nás!“ na tento nářek jsem řekl: „vydechnu na Své tvorstvo vůni jako kadidlo,³ rozšířím Svou vůni jako nikdy předtím v dějinách; nečetli jste: „Já jsem jako strouha vycházející z řeky, jako vodní proud vedoucí do ráje; řekl jsem: zaliji si zahradu, zavlažím Své záhony; a hle, z Mé strouhy se stala řeka a z řeky se stalo moře; od rána dám zazářit kázni, její světlo zanesu do daleka; budu rozlévat ponaučení jako proroctví a předám je budoucím pokolením;“⁴ a Můj lid řekne: „pohleďte! pohleďte, náš Otec přichází jako oblaka! hleďte, jak vylévá Svého Svatého Ducha s Požehnáním;“⁵

chci vyléčit vaši nevěrnost, chci vyléčit vaše odpadlictví a dát vám všem čistá srdce, abyste se přede Mnou nemuseli se studem skrývat; mnoho z vás zůstane stát zděšeně, zmateně a ohromeně, někteří budou v srdci chovat pochybnosti a jiným v mocné Přítomnosti Mého Ducha ztvrdne tvář více než kámen; ovšem Já pouze plním Slib Svého Syna…

a až se lidé zeptají: „kdo jsou ti, co se vznáší jako oblak, jako holubice ke svým hnízdům?“⁶ odpovíš jim: „to jsou synové a dcery, kteří nalezli svou svobodu v Duchu; to jsou ti, kteří volali ke svému Otci: „Otče můj“, a kteří znovu ozdobí Jeho Svatyni; oni se nyní budou sytit bohatstvím Jeho Svatého Ducha; oni jsou lidem, kterému Otec žehná; ano! Duch Svatý, Dárce Života, bude jejich září a oni se dále budou živit bohatstvím Jeho Svatého Ducha…“ to řekneš Mému lidu…

pojď;

1 Mluví Otec.

2 Bůh mluví o Svatém Duchu.

3 Bůh mluví o Svém Svatém Duchu.

4 Sír 24,30-33.

5 Viz Num 6,22-27, také přijetí zvláštních milostí a duchovní útěchy, když spočívají v Jeho Duchu.

6 Srov. Iz 60,8.