Ohromím mudrce
Tvé šaty se budou válet ve tvé krvi
8. srpna 1994
Hleď, můj Bože,
pozvedl jsi mě, neboť tak se Ti zalíbilo,
abych se stala Tvou živou tabulkou,
Tvou ozvěnou a Tvou harfou.
Protože vím, můj Eli,
že Tvé myšlenky jsou hlubší než mé myšlenky
a Tvé cesty převyšují ty mé,
jako je nebe nad zemí,
přijď a zkoušej mě důkladně.
Přijď a prověř mé srdce,
zkoušej mě Svým Ohněm
a svobodně na mě vysílej Své šípy.
Postarej se, abych nešla cestou zkázy.
Veď mé kroky po cestě,
která vede do Tvého Věčného Panství,
protože toužím jednoho dne vkročit
do Tvých Nebeských Nádvoří!
jak miluji tvého ducha… je Mým potěšením užívat tě dále jako Své tabulky, Své ozvěny a Své harfy, ať by byl její zvuk jakkoli slabý, udělám, co zbývá; slibuji ti, že skrze tebe zjevím Svou slávu všem národům; stůj stranou a nechej Mě jednat;
říkám ti, mnozí Mě v těchto Poselstvích poznají jako Nejvyššího… a dokonce i pohany přivedu k tomu, aby po Mně toužili; Můj Duch se jich dotkne jako lehký vánek; půjdu do zemí, které nikdy nezachovávaly Mé Jméno ve Svatosti; budu mluvit k lidem, kteří Mě nikdy nevolali, ani nevzývali Mé Jméno;
Pane, otevři mé rty
a má ústa budou jen opakovat slova,
která jsi mi dal.
ano! celému světu se dám slyšet; buď poddajná a uskutečním v tobě Svou Vůli; mezitím ti budu dále dávat ve skrytu učení Své Moudrosti, nad nímž užasne mysl filozofů; pyšným dám, co si zaslouží… ano, ohromím tyto mudrce a uvedu je do takového zmatku, že nerozeznají svou levou ruku od pravé; dnes si libují ve své falši a těší se pohledem na svou Babylonskou věž; tito učenci koupili tento svět a vlastní všechno…
Pane! Smím se odvážit Ti připomenout, že i oni jsou Tvé děti?
ještě jsem od nich neslyšel: „není jiného boha kromě Tebe, Otče!“
(Tato odpověď mou duši velmi rozesmutnila…)
Pane, Písma říkají: „Já jsem Jahve, jiného není. Utvářím světlo a tvořím temnoty, působím štěstí a tvořím neštěstí, Já Jahve, konám to vše.“
Pane, jsi Vládce nebes a všeho!
Jsi Svatý a jistě můžeš zazářit do jejich temnoty,
abys jim přinesl světlo,
a jsi známý pro Svou Nekonečnou Slitovnost.
Vždyť i já sama jsem zakusila Tvou nesmírnou Něhu.
Jistě můžeš zkázu proměnit v blahobyt?
… Moje rozhodnutí platí a co se Mi líbí, uskutečním…
Co ještě bych Ti mohla říci nebo udělat, abych Tě přesvědčila, můj Milovaný?
i když jsi unavená tolika cestováním, splním ti část tvé prosby, když budeš pokračovat v cestování pro Mě a hlásat všechno Poznání, které jsem ti dal;
Budu pro Tebe cestovat, Pane. Jsem nehodná, ale jak to mám říci? Jak od Tebe mohu získat i druhou část své prosby?
… jsi na to příliš křehká…
Ne, když jsi ve mně, když jsi přítomen. Ne, když je vedle mě Svatý Michael a naše Přesvatá Matka halí mou hlavu Svým pláštěm!
ty na Mě tedy opravdu spoléháš… zbytku Mého Syna, tvé šaty se budou válet ve tvé krvi… to přinese spásu a obrácení mnohým; po čase na ně vyleji Svého Ducha jako nikdy předtím a z jejich lživého jazyka udělám jazyk spravedlivý, který zvolá:
„já patřím k Nejvyššímu a Otci všech;“
jiný se bude nazývat Jménem Mého Syna: ‚Křesťan‘ a na jeho čele bude vepsáno Nové Jméno Mého Syna; ach Vassulo, vezmi srp a žni! spěchej, buď přitahována nádherou Mého Díla a sklízej! sklízej rázně se Mnou a nikdy se nedej unést světem;
Můj Hlas je sladký, Můj Obraz dokonalý; pojď, pojď do Náruče svého Otce; prach a popel jsi, ale Má, s duší i srdcem;
pojď, Paraskevi, ochráním tvůj zrak;
| 
Iz 45,6-7
