Jste ratolesti Nejvyššího
Už brzy bude slyšet polnici šestého anděla

22. července 1994

(Na ostrově Patmos)

Pane, zachraň slabé a spas ubohé tohoto světa.

pokoj s tebou; milost spočívá na tobě;

dcero, z Mého Srdce neustále vycházejí vzdechy; pokorní, ubozí a nevinní Mě slyšeli a stali se těšiteli Těšitele; Věrná-Láska je mezi vámi, ale ne každý Mě vidí; vkládám do tohoto Chvalozpěvu Lásky¹ celé Své Srdce; z lásky k vám všem vkládám celé Své Srdce do chvalozpěvů pro dobré i zkažené; přišel jsem kvůli vám jako žebrák a jestliže váš Bůh kulhá jako žebrák kolem vás a kolemjdoucí Mě nepoznávají, je to proto, že jsem pokrytý krví a plivanci této generace, která žije v nepravosti a hříchu…

Ó, země, tak poskvrněná! přestali jste být… váš Bůh k vám přišel, ale nepoznali jste Ho; neslyšeli jste? Já jsem Božství a ve Svém Božství vás chci spasit, abyste se i vy mohli připojit k Mým svatým; ale i přes Mou nabídku mnohé z Mých dětí nechtějí litovat, ani nejsou ochotny vzdát se svých hříchů, těch hříchů, které je připoutávají ke všemu, co nejsem Já; Má Duše žalostně vzdychá; ano, řekni, dcero, že Mé roucho je nasáklé Mou Krví;

slyš Mě: dnes stejně jako včera je Nejsvětější popliváván a bičován všemi, kdo jdou okolo, po Mém Svatém Kříži, Nástroji vaší spásy, člověk denně šlape… ach… žalostně trpím… dnes jsem otevřel Své nebeské zásoby, abych měl pro vás hojnou stravu; buduji cestu, abych vás všechny vedl do nebe;

řekl jsem: „i když se toto pokolení tak ochotně vrhlo k nohám Satana, Já, Svatý, nikdy nezapomenu na okamžik vašeho stvoření, a jak při vzpomínce na tento okamžik Můj Otec proléval slzy radosti; proto nebudu nečinně přihlížet, jak ratolest Mého Otce získává rysy Mého Nepřítele; Nepřítel může být přitažlivý, ale je to smrtelně nebezpečné, ale to, co vám nabízím Já, vás povede k vašemu zbožštění a zpět do Otcovy Náruče;“

pokolení, ve spánku jsi bylo zajato a ochromeno Mým Nepřítelem; jeho lži, kterými tě obklopil, tě omámily a tvá paměť, která na Mě zapomněla, klesla do temnoty;² ale Já, tvůj Bůh, ti říkám:

synové! dcery! jste ratolesti Nejvyššího! pocházíte od Svrchovanosti a Nádhery, ó, pojďte! patříte Nám!³ patříte Nebi… máte Královský původ, tak proč, proč nasloucháte Šelmě? jste požehnáni k Našemu Obrazu, ne k obrazu Šelmy! pro vás pro všechny bylo zamýšleno, abyste kráčeli v nádvořích domu Mocného, proto Mi dovolte zahalit vás Svou Září; otevřete svá srdce a Já vás zachráním!

dovolte Mi vstoupit do Mého příbytku,⁴ abych jej mohl zkrášlit, a když tak učiním, vrhnu vás, jako se vrhá síť, do této pouště a do tohoto údolí smrti, abyste křičeli v Mém Jménu: „Láska se vrací; Den Páně je blízko, blíž, než si myslíte! litujte! litujte a buďte šťastni, už brzy bude slyšet polnici šestého anděla, aby se splnilo Boží varování; spěchejte a litujte, abyste na svá čela obdrželi Pečeť Beránkovu;“ to budete říkat; budete Mým Trůnem a Já předmětem vašich chval; před očima Svého Nepřítele vám dám statečné srdce, abyste zvítězili nad ním a jeho následovníky v této bitvě konce Časů;

to je pro tuto chvíli všechno, dcero; žehnám ti a každému, kdo je s tebou; Mé Jméno je:

Amen;