Země se bude třást a pohne se ze svého místa Jednota je nevítaná, stejně jako Láska
18. února 1993
Pane, jak dlouho jim ještě budeš dovolovat, aby Tě provokovali?
ještě budeš
dovolovat, aby Tě provokovali?
až k nim budu mluvit příště, rozpoutám bouři!
Pohrdali Tvými radami v ekumenickém centru (v Mexico City), zvedli se a odešli uprostřed setkání. A jak víš, největší opozicí ve Světové radě církví byli moji vlastní, oni si v radě nepřáli mou přítomnost ani žádné setkání.
ale Já, Vítěz, je skloním dvojnásobně... hleď, Vassulo-Mého-Utrpení, přijmi Můj Pokoj; nehledej nikoho, jen Mě! duše-Mého-Utrpení, jdi k národům a opozici přenechej Mně, učiním, že ti, kteří Mi odporují, vstanou ze svých Křesel a skloním je dvojnásobně; důvěřuj Mi, jdi k národům a připomínej každému Mou Lásku a to, že Ježíš znamená Spasitel, Vykupitel, a že velikost Mé Lásky k vám všem převyšuje všechno...
nedívej se napravo ani nalevo; vzpomeň si, jak ti Můj Otec, dojatý tvou ubohostí, dal Svůj Pokoj, abys mohla tento Pokoj předávat každému; Můj Otec, pohnutý tvou neuvěřitelnou slabostí, ti odhalil Svou Tvář a skrze tebe dalším; Můj Svatý Duch, uchvácený tvou nicotností, nad tebou triumfoval, zřídil v tobě Svůj Trůn, aby vládl tvé duši a naplňoval tvé srdce Poklady Mého Nejsvětějšího Srdce;
brzy, milovaná Mé Duše, tě bude přikrývat bílé plátno a Já Sám tě zahalím do Svého Srdce, pohltím tě Svým Světlem; proto, dítě-Mého-Palčivého-Utrpení, dovol Mi používat ještě nějaký čas tvou drobnou ruku,
piš: sestoupil jsem z Nebe, abych vás dosáhl, ale naslouchali jste Mi? sestoupil jsem ze Svého Trůnu, abych přišel až k vám, ucházel se o vás a připomněl vám, že jste dědici Mého Království; sestoupil jsem ze Svého Příbytku a vydal jsem se vás hledat do pouště; Pán nebes vám nikdy neodepřel Svou Lásku! dovolil jsem tvým očím, tvorstvo, pozorovat Krále v Jeho Kráse, abych tě k Sobě přitáhl;
ke cti Svého Jména jsem vzkřísil mrtvé, aby vám kázali o Mém Království; kde je vaše odpověď? myslíte si vy, kteří mluvíte o Jednotě, že vás sjednotí prázdná slova? kdo z vás je ochoten vzdát se svého pohodlí a následovat Mě? řekněte Mi, kdo z vás jako první ukončí Mou Agonii a Mé toužebné vzdechy po Jednotě a Pokoji, dříve, než přijde ona Hodina? tato Hodina, před kterou se třesou Mí andělé;
je mezi vámi někdo, kdo bude zasévat v národech semena Lásky a Pokoje? kdo bude kvůli Mně věrně následovat Světlo a vzývat Mé Jméno dnem i nocí? kdo z vás jako první vloží svá chodidla do Mých krvavých Šlépějí? hledáte Mě upřímně? hleďte, přicházejí dny, kdy k vám přijdu s rachotem hromu a Ohněm, ale najdu ke Svému velkému žalu mnohé z vás nevědomé a v hlubokém spánku!
posílám k vám, tvorstvo, jednoho posla za druhým, aby prolomili vaši hluchotu, ale už Mě unavuje vaše odmítání a vaše lhostejnost; stejně tak Mě unavuje váš chlad, vaše arogance a vaše nepoddajnost, když přijde na to, abyste se shromáždili kvůli jednotě; naplnili jste Pohár Netečnosti, až přetéká; opojeni svým vlastním hlasem jste oponovali Mému Hlasu, ale to nebude trvat navěky; už brzy padnete, protože jste odporovali Mému Hlasu svým hlasem, nesmyslnými řečmi vedoucími vás na scestí; přirozeně je Má Církev v troskách kvůli vašemu rozdělení; nežádáte Mě o radu, ani neděláte, o co jsem vás žádal, protože vám chybí víra, ale odhalím vaše srdce vám i celému světu; ukážu všem, jak jste se tajně chystali zničit Můj Zákon;
už velice brzy bude rozlomena šestá pečeť; všichni budete ponořeni do temnoty a nebude žádného světla, protože dým vycházející z Propasti, bude jako dým z obrovské výhně, který zatemní slunce a nebesa; ze Svého Kalicha Spravedlnosti vás připodobním hadům a zmijím, přinutím vás lézt po břiše a jíst prach v těchto dnech temnoty; srazím vás k zemi, abych vám připomenul, že nejste o nic lepší než zmije... budete lapat po dechu a dusit se svými hříchy;
ve Svém hněvu vás srazím na zem a budu po vás šlapat! vidíš? moji čtyři andělé teď s chvěním stojí kolem Mého Trůnu a čekají na Mé rozkazy; až uslyšíte dunění hromu a uvidíte záblesky světla, vězte, že přišla Hodina Mé Spravedlnosti; země se bude třást a jako padající hvězda se pohne ze svého místa, hory a ostrovy budou vytrženy ze svého místa; budou vyhlazeny celé národy; nebesa zmizí, jako když se sroluje svitek, jak jsi to viděla ve své vizi, dcero; velká úzkost padne na všechny obyvatele a běda nevěřícím! slyš Mě: kdyby ti lidé dnes říkali: „ach, Živý bude mít s námi Soucit, tvé proroctví není od Boha, ale z tvého vlastního ducha;“ řekni jim: i když jste považováni za živé, jste mrtví; vaše nevěra vás odsuzuje, protože jste odmítli věřit v Mém čase Milosti a bránili Mému Hlasu, aby se rozléhal z úst Mých mluvčích, aby varoval a zachraňoval Mé tvory, budete umírat stejně jako zlí;
až přijde Hodina Temnoty, ukážu vám vaše nitro; obrátím vaše nitro naruby, a až uvidíte svou duši, černou jako uhel, nejen že pocítíte zármutek jako nikdy předtím, ale budete se s bolestí bít v prsa a říkat, že vaše vlastní temnota je mnohem horší než tma, která je kolem vás;
a pokud jde o tebe, (...) takto ukážu národům Svou Spravedlnost a všechny národy pocítí Můj ortel, až přijde tato Hodina; učiním lidský život vzácnější než kdy předtím; pak, až se utiší Můj hněv, v každém z vás zřídím Svůj Trůn, a společně jedním hlasem, jedním srdcem a jedním jazykem budete velebit Mě, Beránka;
to pro dnešek stačí, Má Vassulo; nehněvej se na své vlastní lidi a ani se kvůli nim netrap ve svém srdci, duše; ukážu tě světu jako znamení jednoty; odporují ti a odmítají tě, ale teď víš proč: protože jednota je nevítaná, stejně jako Láska je nevítaná v mnoha srdcích; chybí upřímnost...
pojď, my, společně?
Ano, můj Pane ...
|