Skvrny tvé duše Mě rozesmutňují a děsí

5. listopadu 1992

pokoj, Má maličká; mnou pozvednuta, vstup do Mého Nejsvětějšího Srdce; přemůžeš své utlačovatele; ano, každý z nich padne;

Jsem slabá a k tomu, abych byla silná, mám hodně daleko…

uchovávej ve své mysli, že Já Jsem Skála a tvá síla vyjde z této Skály; oltáři? budu se o tebe starat; musíš Mi dovolit, abych tě očišťoval; skvrny tvé duše Mě rozesmutňují a děsí; svůj oltář chci beze skvrn, chci ho čistý; chci tě obléci do skvělých šatů; dobrořeč Mně, který jsem tvým rádcem;

Dobrořečím Ti, Pane Ježíši.

musím tě oloupit a učinit tě chudou, miluji chudobu; zrozená ze země, nechceš Mi něco říci?

Jsem Tvá oběť
a přeji si být s Tebou a ve Tvých Rukou,
abych mohla cítit, co Ty jsi cítil na zemi.
Chci tě zakusit.

zaručím ti, že Mě zakusíš, když to je to, po čem toužíš… když Mi dovolíš, podrobím tě Své Vůli… a poznáš, jak velké je Mé Jméno a jak dokonalý je Ten, kdo ti dal tak pokročit…