Naplavené dřevo
Od časů Fatimy až po dnešní dobu, žádné z Mých Varování nebylo respektováno
13. listopadu 1991
Jahve, miluji Tě. Klaním se Ti.
Jahve, má nebeská Lásko,
vím, že jsi se mnou.
Jahve, můj Otče a Abba,
řekni Svému tolik Milovanému Synu,
že mé srdce žije jen pro Něj.
Řekni Mu, že je Vzduch,
který dýchám, Můj Život.
Řekni Mu, že můj hlas
se kvůli Němu bude rozléhat
co nejdále, aby hlásal po čem
Touží a Jeho Horoucí Lásku k nám.
Řekni Mu, Otče,
že nikdo a nic
nikdy nenaruší tuto lásku,
kterou k Němu mám.
Řekni Mu, že je můj Úsměv,
má Radost a má Naděje.
Řekni mému Vykupiteli,
jak po Něm toužím a jak
dnem i nocí hynu láskou k Němu.
dcero, milovaná Mé Duše, což jsi to nevěděla? nevěděla jsi, jak Můj Duch spočívá na tom, co je Nicotné? neslyšela jsi, jak Mě těší odhalit Svou Tvář dětem? nečetla jsi: „nalezli Mě ti, kteří Mě nehledali, zjevil jsem se těm, kteří se Mne neptali“?
- tvou Radostí je tvůj Stvořitel,
- tvou Láskou je tvůj Pomazaný,
- tvou Pochodní je Můj Svatý Duch; měj prospěch, Mé dítě, ze všech darů, které jsem ti dal, a obnov Můj Dům;
- jednou jsem šel kolem řeky a viděl jsem ve vodě kus dřeva, které proud světa unášel pryč; naklonil jsem se a vytáhl jsem je z řeky, přinesl jsem si je Domů a zasadil do Své Rozkošné Zahrady; ze ztrouchnivělého kusu dřeva jsem učinil Strom; řekl jsem: „rosť! rosť a zapusť kořeny v Mé Zahradě, v Mém Vlastnictví, a ať tvé květy vydají vůni, která utiší Mou Spravedlnost;“ řekl jsem: „každý měsíc poneseš ovoce a tvé listí bude lékem pro mnohé;“ těší Mě, když tě tu a tam prořezávám; s rozkoší pozoruji, jak rozkvétají květy a jak tvého ovoce stále přibývá; jedině Voda z Mé Svatyně ti může dát růst a Život;
Já, Jahve, dohlédnu na to, abys prospívala; těším se z toho, když tu a tam na Svých cestách vytáhnu z vody kousky naplaveného dřeva; mohu oživit cokoliv, co cestou seberu;
(Později:)
Vassulo, pokoj s tebou;
- pokud se země bude chvět a třást přímo před jejich očima, bude to proto, že přestoupili Můj Zákon, který spočívá na Lásce; porušili všechna Má Přikázání; přes opakované zásahy vaší Svaté Matky a přes všechna Má Varování, od časů Fatimy až po dnešní dobu, žádné z nich nebylo respektováno;
hodiny letí a mocný zástup, jaký svět nikdy neviděl a už nikdy neuvidí, se blíží! zůstane jen málo lidí; jak křičím, abych prolomil vaši hluchotu! národ hlučící jako hukot mnoha vod znovu zaplaví zemi ohněm a sírou; Já jsem bohatý odpuštěním, ale sotva zaslechnu volání lítosti;
ach, lidé malé víry! lidé pouhých argumentů!
piš: až na malé výjimky slyším jen toto: „proč bychom se měli postit, proč bychom měli věřit v poselství, když nejsou od Něho? proč bychom měli činit pokání, když jsme spravedliví? proč bychom měli věřit této poblázněné skupince lidí? neposlouchejte je, vždyť vypráví jen své vlastní vize a proroctví;“ vpravdě vám říkám, až přijde ten Den, bylo by pro vás lépe, kdybyste se nebyli narodili! k tomu, aby se rozdmýchal oheň, který vydá nějaký žár, stačí jen jeden člověk;
dnes opět mezi vámi a pod stejným nebem žije člověk, který je připraven zažehnout Oheň, jež může během vteřin spálit a roztavit všechny prvky! země pomine jako obnošený šat; varoval jsem vás, ale nedbali jste na Mě; Mé utrpení je veliké, ale jak jinak mám vyhnat obchodníky ze Své Církve? jak mohu vyházet zmije z jejich hnízd uvnitř Mé Svatyně, nepřijdu-li s Plameny a Spalujícím Ohněm? kupci, obchodníci, tento druh lidí bude zničen, a to se dá udělat jedině Ohněm!
mudrci už se více nebudou chlubit svou moudrostí a svou autoritou; bohatí v duchu si uvědomí svou neplodnost a nahotu a propuknou v nářek; budou Mě hledat, ale tam, kam se dívají, Mě nenajdou; budou donekonečna vzývat Mé Jméno, ale Já je nebudu slyšet; tyto všechny svrhnu;
sjednoť se se Mnou, Mé dítě; přijmi Můj Pokoj; velmi tě miluji; Spravedlnost se blíží;
(Později:)
opři se o Mě; Já jsem s tebou, Mé dítě; ach, Mé děťátko, nes kvůli Mně na ramenou své břímě; miluj Mě, dítě, a budeš žít; evangelizuj s láskou pro Lásku; přijímej všechno, co přichází ode Mě;
pojď, Já a ty, ty a Já, spojeni v lásce; tolik tě miluji, Má Vassulo, tolik, maličká…
ekklesia oživne;
| 
Řím 10,20
