Tvá Matka se o tebe stará, Mé dítě
Nikdy tě neopustím
4. prosince 1990
Pane,
Ty jsi Všechno, a já jsem nic.
Jsi tak nesmírně Veliký,
čím pro Tebe mohou být mé chvály, Svatý svatých?
Žádný člověk Tě nemůže dost oslavit,
a přece mé srdce bez přestání volá Tvé Jméno,
protože ses zmocnil mého srdce.
tvé chvály a tvá volání nejsou zbytečné; miluj Mě a chval Mě bez ustání, neboť pokud vychází z tvého srdce, tak je vítám a přijímám;
Pane, otevřel jsi pro mě brány nebes
a z nebeských Zásob jsi mě sytil Manou,
kterou jsi uchovával pro mou duši.
Dal jsi mi Chléb z nebe!
všechna slova, která jsem ti řekl, jsou Duch a jsou Život; vyrůstej v Mém Duchu, ať se staneš dokonalým svědkem Mého Svatého Jména;
a teď tě prosím, nepoddávej se zármutku; vidíš, Má Vassulo, Můj Kříž je těžký, ach! potřebuji si občas odpočinout; řekl jsem: „kdo je dost velkodušný na to, aby za Mě nesl Můj Kříž?“ a ty jsi odpověděla: „vezmi mě, očisti mě a užij mě, jak se Ti zlíbí;“ Kříž Pokoje a Lásky ke sjednocení vás všech je teď ve tvé péči … ale žačko, ode všech věků jsem ti předurčil tento Kříž; patříš Mně, a proto musíš být zrcadlem Mého Božského Obrazu; Já jsem Ten, kdo živí tvou duši ze Svých Věčných Zdrojů; neopustím tě, duše; naplním tě jako kadidelnici, aby tvá láska vystoupala až k nebi jako sloup vonného dýmu;
proto neumdlévej ve psaní; ať tě neunaví žehnat svým pronásledovatelům a nastavovat svá záda těm, kdo ti zasazují rány; můžeš být smutná až k smrti, ale Královna tě vždy svou něžnou péčí přivede zpět k radosti a k životu; Královna ti dodá odvahu a přijde ošetřit tvé rány Svou Mateřskou Láskou a Něhou; tvá Matka se o tebe stará, Mé dítě, jako se starala o Mě; ve tvé nouzi a soužení k tobě spěchá a bere tě do Své Komnaty, do téže Komnaty, kde Mě počala;
proto nezadržuj své slzy, neboť když je proléváš v tomto vyhnanství kvůli zdem, které v Mém Domě všude postavili Moji lidé, a které je rozdělují, i Já prolévám Krvavé Slzy a mísím je s tvými slzami; tak, když Otec uvidí tvé slzy smíšené s Mými, neodmítne tvé snažné prosby za to, aby sňal tuto klatbu, protože už to nebudou tvé slzy, ale Mé;
volej, žačko, ať celá země z jednoho konce na druhý lituje a vrátí se ke Mně v Mém Svatém Jménu jako jedna; Vassulo, nes Můj Kříž s láskou, a ne se zděšením; buď šťastná;
6. prosince 1990
(Poselství k zasvěcené duši:)
Má Ústa promluvila:
pojď; pojď ke Mně a Já tě budu pást;
nikdy tě neopustím,
ani se nikdy nepřestanu starat,
aby ses měla kde pást;
se Mnou nikdy nebudeš hladovět ani žíznit;
| 
