Mé dítě, vítám Tě v Domě svého Otce

20. září 1990

Pane?

Já jsem;

pojď a potěš Mě, pojď a utěšuj Mě, dej Mi spočinout; stvořil jsem tě, abych byl Jediným ve tvém srdci; stvořil jsem tě, abys odstranila trny, které pronikly do Mého Těla; stvořil jsem tě, abys byla obětí Mého Srdce; miluji tě vášnivě; přijmi Mou Lásku, přijmi Mé Poznání, přijímej trpělivě zkoušky a nedívej se na ně s pohrdáním; Já jsem Svůj Kříž přijal s velkou Láskou a poslušností z Lásky, a abych potěšil Otce v Nebesích, jsem vypil Svůj Kalich až do poslední kapky;

pouze tě cvičím v mírnosti, Má dcero; když Mi budeš naslouchat, poučíš se; Mé Oči tě neustále pozorují, střeží tě a žehnají ti; Já jsem Ten, který tě nejvíc miluje, proto se neboj, Má dcero, Vassulo; neděs se, když tě učím kázni, která tě nasměruje ke Mně, která ti ukáže velkolepost Mého Díla a jeho Nádheru, Bohatství Mého Srdce a Stravující Oheň Mé Lásky; cožpak jsem tě někdy zklamal? cožpak jsem někdy odmítl tvé volání, když jsi Mě potřebovala?

- požehnané národy, požehnaní lidé, požehnané tvorstvo! jak to tedy, že odporujete Mé Lásce a odchýlili jste se od Mé Cesty, abyste se stali snadnou kořistí Satana a brali Mé Jméno nadarmo? je ve vás odbojný duch, pokolení, duch, který vás všechny vede ke smyslnému životu, k životu bez cíle, k životu bez Boha, což odstraňuje svatost a nahrazuje ji zvráceností; ach, pokolení! kde je Znamení mezi Mnou a tebou? co jste s Ním udělali? kde je vaše víra ve Mě? jak jste mohli dovolit, že jste klesli tak hluboko, že jste se Mě vzdali? což jste předtím neslyšeli, že čím blíž přijdete ke Mně, tím blíže přijdu Já k vám?

mějte své oči upřeny na Mě a nedívejte se doprava ani doleva; ať vám jednoho dne mohu říci: „Mé dítě, vítám tě v Domě svého Otce; byl jsi pro Mě jako libá uklidňující vůně; zachovával jsi Můj Zákon a žil jsi svatě; přinášel jsi plody a živil chudé; pojď tedy, Mé dítě, vrhni se do Náruče svého Otce a žij navěky v Mém Srdci;“