Každý úder Mého Srdce je voláním k vám

 4. února 1988

(Dnes ráno vidím Ježíše velmi zřetelně. Občas se bojím, že se mýlím, že možná Ježíše nevidím, ale jen si myslím, že Ho vidím, ale když se to stane, tak mě Ježíš nějak přesvědčí, že vše vidím naprosto správně.)

Jsi to skutečně Ty, Ježíši?

Já jsem; viděla jsi Mě, jak jsem tě to naučil; chci ti ukázat Své Srdce; napiš, co vidíš a cítíš v Mé Přítomnosti;

(Cítím, že jsem v těchto okamžicích v Boží Přítomnosti, naplněná radostí. Chci, aby to nikdy neskončilo, nic víc nepotřebuji. Všechno kolem mě se stává bezvýznamným a nedůležitým. Boží Přítomnost ve mně zaplní každé prázdné místo. Úplně vás naplní, takže se člověk cítí „úplný“; kompletní. Vidím Ho oblečeného tak, jak to známe z většiny obrazů. Jako bych fyzicky slyšela šustot Jeho tuniky, Jeho kroky. Teď stojí nalevo ode mne, zatímco klečím u malého stolku, přede mnou je zavěšen obraz Svatého Plátna a ikona Svaté Marie s malým Ježíškem. Ježíš je ode mě vzdálený dvě stopy. Jeho Svatá Tvář je krása Sama. Poprosil mě, abych na Něho pohlédla. Ukázal mi Své Srdce. Celá Jeho Hruď planula, zářila a žhnula Láskou.)

všechno je to správně; vše, co jsi viděla, jsi rozlišila správně; Ó, Vassulo, Má Vassulo, jak tě miluji; nejdražší duše, můžeš ke Mně přijít, kdykoliv chceš; viděla jsi Mé Srdce;

(Ze začátku jsem se ty tři modlitby nějaký čas modlila, ale pak jsem s tím přestala. Svatá Maria mi připomněla, že mám pokračovat. Od té doby se je modlím pravidelně. Zde mi Ježíš vysvětluje, jak zahájit každý den těmito třemi modlitbami. Nebyla jsem si totiž jistá, mám-li se je modlit pokaždé, než začnu psát, což může být třikrát až čtyřikrát denně; někdy zapisuji třeba jen jednu větu, nebo zda měl na mysli jen jednou denně, ráno.)

Vassulo, shromáždi kolem sebe Mé děti a přečti jim Poselství, které jsem ti nedávno nadiktoval;¹ chci, abys jim je přečetla; miluji je a Já Jsem s nimi se všemi; Mé tvorstvo, jsi Mé, jsi Mé sémě; milovaní, jsem váš Zachránce; vrátíte se ke Mně a padnete do Mé náruče? odpustím vám vaše hříchy, pojďte a jezte Můj Chléb, pojďte a ochutnejte Mé Víno; pokud budete litovat, odpustím vám; naslouchejte tlukotu Mého Srdce; každý úder je voláním k duši;

Vassulo, přečteš jim Mé dřívější Poselství i toto?

Ano, Pane, přečtu.

(Později.)

(Poté, co jsem si přečetla dopis od jednoho přítele, který mi poslal výstřižky z novin o tom, proč jsou lidé a Církve ohledně „zjevení“ tak nedůvěřiví, pochopila jsem, že pro jakéhokoliv duchovního bude velmi obtížné přijmout tato poselství, protože je tolik falešných poselství a podvodů. Stále ještě nemohu zapomenout na to, jak skeptičtí byli ohledně Fatimského Zázraku. Dnes pochybují o Garabandalu, možná ho zítra uznají, ale to už může být příliš pozdě. Nedůvěra je příliš velká.)

Otče, mám...² 

řekni to;

… mám velký strach, že i papež by mohl toto poselství odmítnout. Proč by mi měl věřit? Proč by mi měl vůbec někdo věřit? Kdyby se to snad stalo jim! Pouze potom…

Vassulo, dal jsem ti Svůj Chléb a živil jsem tě ovocem ze Své zahrady; živil jsem tě Svou Vlastní Rukou; Ach, milované dítě, nebyl jsem to Já, kdo tě obrátil? nebyl jsem to Já, kdo tě učil milovat Mě? nebyl jsem to Já, kdo tě hledal a našel mezi mrtvými a sklonil se, aby tě pozvedl a vzkřísil z mrtvých? nebyl jsem to Já, kdo tě se Soucitem nesl do Mého Domu, aby tě ošetřoval a léčil, dokud ses neuzdravila? nebyl jsem to Já, kdo tě každý den učil Mým Cestám? a kdo nyní obrací Mé děti? nejsem to Já?

Já jsem tvůj Zachránce, Vassulo, jsi teď částí Mě; nejsi schopna sama přežít, potřebuješ Mě; tak jako větev nemůže nést ovoce sama od sebe, ale musí vyrůstat z Kmene, tak je to i s tebou ve vztahu ke Mně; tvé ovoce pochází ode Mě, Mé ovoce živí mnohé; Mé Plody³ jsou tvým svědkem; ti, kdo pochybují, si podle tvých plodů mohou říci, „dobrý strom přináší dobré ovoce;“

když Mé vyhladovělé děti okusí Mé Ovoce a vrátí se ke Mně se slzami lítosti v očích, jsem šťastný; Já jsem tak šťastný! vytrhávám je ze spárů ďábla; Vassulo, měj trpělivost; řekl jsem, že Mé Slovo je jako pramínek, který se stává potokem, potom řekou, která se rozšiřuje, až úplně přeteče a Mé Slovo se promění v širý oceán, Oceán Lásky, který zaplaví vaše srdce láskou, a Láska bude mezi vámi jako Láska;

varoval jsem tě, Vassulo, že budeš mnohými odmítána;⁴ uč se to přijímat; Já jsem byl tvrdě odmítnut mnohými a plakal jsem nad jejich zatvrzelostí! 

(Ježíš se mnou mluvil, jako se mluví s dítětem, a s úsměvem mě přesvědčoval, že On to měl také těžké.)

pojď, budeš se učit; miluji tě a podpořím tě; obrátím jich mnohem více;

společně? my? vnímej Mou Přítomnost! těšíš Mě, když tak činíš;

Ano, Pane, děkuji za Tvou pomoc, Pane.