Pravoslavní! Katolíci! Protestanté! Všichni Mi náležíte!
27. října 1987
(Jeden katolický teolog o mě okamžitě ztratil zájem, jakmile zjistil, že nepatřím k jeho církvi.)
ale Vassulo, samozřejmě že k nim nepatříš; patříš Mně; Já jsem tvůj Stvořitel a Svatý Otec; podléháš Mé Autoritě;
Pane, ano, spadáme pod Tvou Autoritu, ale ta je uplatňována skrze systém, podle něhož patříme k jednomu z křesťanských společenství. Tak mi to bylo řečeno.
v Mých Očích jste všichni stejní; Já jsem nikdy nechtěl, aby se Mé Tělo rozdělilo! byli jste to vy, kdo jste Mě rozdělili! vy jste rozhodli o Mém Těle! vy jste Mě zmrzačili;
Ó, Bože…
dcero, neříkal jsem ti, že si máš šetřit slzy pro Mou Matku?
(Ačkoliv to znělo velmi přísně, nemohla jsem si nevšimnout, že byl stejně smutný jako já.)
Ano, Pane, ale zdál ses mi tak zraněný. Jsem přece jen člověk.
Vassulo, to proto, že sdílíme Můj Kalich; Můj Kalich chutná hořce; řekni Svatému Stolci, že jsem to Já, kdo tě k nim posílá; poslouchej Mě: když se tě zeptají, ke kterému společenství patříš, odpověz jim, že patříš Mně a že podléháš Mé Autoritě…
Pane, nechtěla bych se dohadovat, ale nemohla bych říci, že jsem pravoslavná? Jsem pravoslavná.
pravoslavní! katolíci! protestanté! všichni Mi náležíte! v Mých Očích jste všichni Jedno; Já nedělám žádné rozdíly, tak proč ten strach? požádej Mého milovaného papeže Jana Pavla, on nebude dělat žádné rozdíly; Vassulo, řekni mu toto: „milovaný, Já, Pán, stojím u tvých dveří a klepu; budeš naslouchat Mému volání? otevřeš dveře? pokud ano, vejdu do tvého domu a zasednu s tebou k jídlu bok po boku; osvědči se jako vítěz a Já ti dovolím sdílet Můj Trůn; naslouchej Mi, slyš, co Duch praví Církvím;“
Já jsem tvůj Pastýř,
se Mnou nebudeš mít nedostatku;
dám ti prodlévat
na zelených pastvinách,
milovaná duše,
povedu tě k vodám,
kde si budeš moci odpočinout,
kde občerstvím tvou duši,
povedu tě po stezkách ctnosti
pro slávu Svého Těla;
i kdybys šla temnou roklí,
neboj se, neboť jsem po tvém boku,
abych ti dodal odvahy,
budu tě sytit před očima těch,
kdo tě pronásledují;
pomazal jsem tě
a vždy tě budu sytit,
neboť jsem propastí Lásky
a nekonečného Milosrdenství;
pojď a žij v hlubinách Mého Srdce;
Ó, Pane,
Ty jsi mé Světlo a má Spása,
nemusím se bát.
Vím, že mě ochráníš.
Děkuji Ti z celého svého srdce,
Pane, můj Bože,
budu oslavovat Tvé Jméno navěky.
Tvá Láska ke mně je tak veliká,
v mé ubohosti má se mnou slitování.
zůstaň malá, květino; posiluj svého ducha a čerpej z Mých Ctností; pojď, vždy Mi dovol vtisknout do tebe Má Slova;
Ano, Pane. Jsem šťastná, že jsem s Tebou.
Láska tě nikdy neopustí;
pojď, společně, my?
Ano, Pane...
| 
Iz 9,5-6
