Nikdy tě neopustím, vždy budu s tebou!

2. prosince 2020

Od chvíle, kdy jsi mne poprvé navštívil, jsem se snažila kráčet po přímé cestě, vždy jsem se snažila kráčet ve Tvých Stopách; stačilo, abych Ti jen trochu naslouchala, a hned jsem přijala Tvou Nauku a Tvůj lahodný Hymnus Lásky a učila jsem se, jak milovat;

upřímně jsem hledala, co je správné, a ze všech svých sil jsem se snažila konat Tvou Vůli, pevně jsem se Tě držela a ani na okamžik jsem se od Tebe nevzdalovala, s pevným rozhodnutím nepustit se Toho, kterého ze srdce miluji; ve Tvé Škole nám byla dána Nauka a ve Tvých Královských Nádvořích: Moudrost; štědře jsi nám nabídl Moudrost; vzdávám Ti díky, můj Pane a Králi;

Tobě, jenž jsi obklopen Slávou a Velebností, patří nebe a země i se všemi, kdo je obývají, a se vším, co na nich v hojnosti jest; v těchto dnech přinášíš Svému lidu Poselství Pokoje; naplňuješ Písma, která praví, že „ten dřívější svět pomine“¹, a ze Svého Trůnu prohlašuješ: „hle, všechno tvořím nové;“² Ty jsi Svrchovaný, Veliký Král celého vesmíru; ukaž nám, jak slabí jsme tváří v tvář Tvé Velkolepé Síle; nejsme více než špetka prachu, tak nám připomeň, že náš život je jen závan větru, který na zemi nikdy netrvá věčně! pomoz nám přijít k rozumu...

Má dcero, Já Jsem je ti nablízku; zapiš Má Slova:

dovol, abych ti připomněl: ve chvíli, kdy jsi Mě uznala za svého Spasitele, což je dokonalá ctnost, ses zrodila ze Mne, a Já, tvůj Bůh, jsem se od té chvíle radoval v tobě a ty ve Mně; dal jsem ti poznat, že jsi byla vždy Moje; ten den³, kdy jsi zakusila a uznala Mou Moc, jsem dovolil, aby na okamžik spadly šupiny z tvých očí a ty sis uvědomila Mou Dobrotu a Štědrost, že držím celý Vesmír na dlani Své Ruky, a že každá stvořená věc, vše, co existuje, je ve Mně; zmocnila se tě bázeň, když jsi pocítila Mou Moc, neboť jsi v těchto několika málo okamžicích pochopila, že Já Jsem skutečně Plnost Božství, Ten, kdo drží ve Svých Rukou Život a Smrt; a přesto jsem zároveň Mírný, Něžný a Laskavého Srdce; Já jsem Překypující Milosrdenství a Má Láska k vám všem je bezpodmínečná;

šťastný člověk, který vkládá svou důvěru do Mě!

Pane! ať každý, kdo žije, má jedinou touhu: usilovat o to, aby žil ve Tvém Domě a těšil se ze Tvé Sladkosti, ó, Bože, aby vstoupil do Tvých Královských Nádvoří Poznání a stal se opravdovým apoštolem Tvé Lásky;

nikdy jsem vás nepřestal všechny volat, abyste Mi projevovali úctu a klaněli se Mi v Mých Posvátných Nádvořích, kde vám bude dáno Poznání, skrze něž se budete učit, že všechna Má Díla jsou dobrá; skutečně, Má Díla jsou úchvatná, nad jakékoliv pomyšlení, divy a zázraky převyšující všechna vaše očekávání;

pouhý okamžik na prahu Tvých Královských Nádvoří má větší cenu než všechno, co jsme obdrželi během celého našeho života zde na zemi; a co teprve, když jsme pozváni, abychom vstoupili do Tvých Královských Nádvoří! - ale nyní jsem si všimla smutného tónu ve Tvém Hlasu, Milovaný; naslouchám, co říká můj Pán?

ach... Vassulo, Vassulo, dnes Můj lid prochází Údolím Smrti, země ztratila svůj pokoj a chřadne kvůli svému odpadlictví; vše, co ze země vychází, se na zemi vrací; smrtící dech prošel po tváři země a zavanul na její obyvatele; znásobil jsem volání skrze Svá Poselství, která vám byla dána, abyste po Mně toužili a hledali Mě, generace, abyste horoucně hledali Jas Mé Nebeské Slávy; ale vy jste se raději vydali po svých vlastních zlých cestách; hněv Mého Otce už dosáhl bodu zlomu stejně jako země, která umírá; země je vyčerpaná ze svých obyvatel a též lidé jsou vyčerpaní ze země, která jim nedává to, co si mysleli, že je jim povinna dávat; blízko je den, kdy budou v zoufalství volat k horám: „pojďte! přikryjte nás!“ a k pahorkům: „padněte na nás!“⁴ ano, blízko je ta chvíle, chvíle Mého Návratu, který je už za dveřmi;

ještě moc nechápeš, generace, že brzy, velmi brzy, bude na nebi vidět Mé Světlo; strach sevře všechny ty, kdo Mnou opovrhovali; radostně se rozjásají všichni, kdo Mě nikdy nepřestali milovat; skryjí se ve stínu Mých Křídel, neboť Má zachraňující pomoc je Věrná; po tomto Znamení svět už nikdy nebude takový, jako byl předtím;

v Písmu nás občas přirovnáváš ke stéblům trávy, která zrána vyraší a rozkvetou, a před soumrakem uvadají a umírají; dáváš nám poznat, že čas vymezený pro náš život je tak krátký;

jestli je tvůj život skrytý ve Mně, nemusíš se bát, jestliže nalézáš svůj Úkryt pod Mými Křídly, budeš chráněna a zůstaneš nedotčena; Já chráním všechny, kdo znají Mé Jméno, všechny, kdo vzývají Mé Jméno, a tito se nemusí bát; pak vás dovedu do Svých Nebeských Nádvoří, kde budete vzkvétat v Nauce a Moudrosti; a ty zůstaneš svěží a silná, budeš hlásat světu Mou Spravedlnost a Mou Zachraňující pomoc; budeš Mým Svitkem, na který napíšu Svou Nauku, Svůj Zákon a Svá Nařízení, která se nikdy nezmění; a zatímco ty, Moje milovaná, budeš odpočívat v Mých Nádvořích, Já ti budu hrát na Svou Lyru ze Slonoviny a za lahodných tónů Mé Zlaté Harfy ti budu vyznávat Svou Lásku;

Tvůj Hymnus, který je Hymnem o Slitování a Dobrotě, nás učí dělat pokroky ve Tvém Domě s upřímným srdcem, neboť Ty jsi Král, který soudí spravedlivě; Král, který miluje Spravedlnost; a pro mne je rozkoší být s Tebou, ve Tvých Královských Nádvořích, skrze dar, který jsi mi dal!

ve tvé nicotnosti, Mé dítě, Já mohu být vším! vše, co ti schází, Já doplňuji! chápeš, jakou Mi působí radost být s tebou? dcero, potřeboval jsem duši, která Mě přijímá v prostotě srdce a s láskou, ve které si budu moci odpočinout a skrýt se před vřavou světa; udržuji si odstup od zvrácených srdcí; pyšná srdce, něco takového nemůžu tolerovat; nedojímá Mne výmluvnost řeči, ani jejich proslovy, ale raduji se ve zkroušeném srdci; korunoval jsem tuto generaci láskou a něhou navzdory její zkaženosti;

Má milovaná, budu do tebe nadále vdechovat Svůj Dech Života, abych do tebe vléval neustálou touhu být se Mnou a v Mém vonném Světle, a abys ty na oplátku provoněla svého Ženicha; také každému připomeň, že Pán Bůh zná ty, kdo jsou Jeho Vlastní a proto jim dovoluje, aby se k Němu přiblížili a vstoupili do hlubin Jeho Srdce, které je vaším Svatým Příbytkem;

Pane! pamatuji si, co jsi mi řekl, když jsme byli ve Svaté zemi, abychom navštívili Posvátná místa, místa, kde jsi žil, a já jsem Ti na konci naší pouti děkovala slovy: „děkuji Ti, Pane, že jsi nás vzal sem, do Svého domova, na místo, kde jsi žil,“ a ty jsi mi na to okamžitě odpověděl: „Můj domov? jaký domov? Můj Domov je v Nebi a stejně tak i tvůj…“

oltáři! neustále ti budu připomínat, kam patříš a komu patříš, kde je cíl tvé cesty a tvůj domov; s neúnavnou vytrvalostí tě budu učit smyslu tvé existence; každý den ti budu připomínat, že Já jsem tvůj Mystický Pohár, který dává vytrysknout Životodárnému Prameni v tobě; Ráj je tvým Domovem, Domovem těch, které jsem navoněl Svým Dechem; už jsem ti řekl, že ti nabídnu Život skrze Milost; protože Milost je jako zářivé světlo, které tě vede, abys měla podíl na Božském Životě; dávám Sám Sebe ve vaší době jako nikdy předtím v dějinách, vždy tak velkoryse, a čím ochotněji se vy budete dávat Mně, tím více ode Mne budete přijímat;

nepřicházím k nikomu s mečem u boku, ani nepoužívám žádné strnulé formulace, když vás vzdělávám; neboť to není Můj způsob vyučování, ani to není Můj způsob, kterým bych z vás vychovával Světce a Mučedníky, ale proud Mnou daného Slova, které je sladší než nektar, bude znít ve vašich srdcích; Mé promluvy budou sladší než plástev medu; nuže, abych vás vychoval, pozvedám vás skrze Ctnost a Zbožnost; tímto způsobem jednám se Svými dušemi Já! požehnaní jsou ti, kdo Mě horlivě hledají, naplním jejich duše nepopsatelnou radostí; v záři Mého Světla budou krásní jako záhon lilií a narcisů;

Pane, je psáno, šťastný je člověk, kterého sis vybral, kterého zveš, aby přebýval ve Tvých Nádvořích; má duše touží překročit práh Tvých Královských Nádvoří, kde bych se klaněla ve Tvé Přítomnosti, v Přítomnosti Krále Slávy, Neodolatelného, neboť Věrnost a Důstojnost jsou Tvými insigniemi; Tvůj vzhled, impozantní pohled budící úctu, Tvá Majestátní Roucha pokrytá zlatem a safíry, oděný do Slávy; Ty, jenž vládneš s nesmírnou shovívavostí, abys osvěcoval a vyučoval duše, které k Tobě přistupují s kajícím srdcem, naslouchej dnes našim modlitbám, přijď a osviť duše, které se bezcílně potulují, ty, kdo jsou ztracení v džungli hříchu, ty, kdo Tě vůbec neznají; vylej na ně v hojnosti Své Milosrdenství, pomaž jejich hlavy olejem radosti, učiň je Svými; zapal jejich vyprahlá srdce, aby pozvedli svůj zrak k Tvému Majestátu, aby objevili Tvou Svatou Tvář, Tvou dechberoucí Krásu!

vpravdě ti říkám, jestliže otevřou svá srdce a přijmou Mne, s radostí přijmu Já je a učiním je krásnými; Já budu zdokonalovat jejich duše; vyvedu je z džungle hříchu a povedu je až na Práh Mých Královských Nádvoří, kde si budou moci zvolit; Mí andělé je budou celou cestu doprovázet a oni si budou muset zvolit mezi Světlem a Tmou; jestliže si zvolí Světlo, padnou do Mé Náruče a všechno, co bylo předtím v jejich duši poskvrněno, bude smyto a zapomenuto, ale všichni, kdo neodpověděli na Má Volání a na Pravdu, Mnou budou nadále opovrhovat, protože si zvolili zůstat v Temnotě; je psáno,⁵ že ačkoliv jsem přišel do světa, abych zde šířil Své Světlo, tak si lidé více zamilovali Tmu než Světlo, protože jejich skutky byly zlé; skutečně, každý kdo koná zlo, nenávidí Světlo a vyhýbá se mu, ze strachu, že by jeho skutky vyšly najevo; ale člověk, který žije podle Pravdy, přichází ke Světlu, aby bylo zjevné, že vše co dělá, je vykonáno v Bohu;

Tvá Slova, můj Pane a Králi, med nejvybranější chuti; směsí rozličných vůní kadidla ze stromů s vonnou pryskyřicí jsou vůně Tvých nádherných Ornátů, posázených nejrozličnějšími drahokamy všeho druhu; Tvá Přítomnost, majestátní dokonalost; když otevřeš Svá ústa, tak vytryskne nejčistší Paprsek Světla, který proniká všechny věci; Tvou Krásu nelze s ničím srovnat, jak Ti jen někdo může odolat? skutečně, Tvůj Duch naplňuje celý vesmír; Jedinečný, Neodolatelný, Všemohoucí, nelze vyjádřit Boží Nádheru!

buď Mou uklidňující Vůní, Vassulo, oblažující jsou pro Mne melodie tvých chval, jsou balzámem na Mé Rány, jako lilie u vodního toku, jako proužek dýmu kadidla, omilostněna Mým Otcem, přijmi Má Požehnání;

nikdy mě neopusť, abych mohla v těchto bezbožných časech bez přestání chválit Tvé Svaté Jméno; pomoz mi hájit náboženství a jeho pravý smysl, pomoz mi znovu vybudovat Církev z jejich ruin a trosek; víš, že jsem bezmocná, když mi nejsi nablízku; mohla bych toho říci ještě víc, ale stejně bych nedokázala vystihnout, co chci říci;

vzývej Mne ve svých chválách, Má milovaná; dosud jsi viděla jen zlomek z Mého Díla; buď poddajná, jak Já chci, abys byla, vlož celé své srdce do svých modliteb, abys je proměnila v melodie, které by lahodily Mému Sluchu; slyš Mne, dobrá Díla nebudou nikdy zapomenuta; modlit se za lidstvo je jako prolévat krev; protože svět odmítá činit pokání, na tvé modlitby za lidstvo se bude nahlížet jako na pokání za celý svět; obnov Můj Dům, naplň jej dobrými plody, i kdyby s tebou jednali krutě, buď jako lilie, lilie mezi bodláčím, vždy se drž Mých Pravidel!

skryj mne pod Svými Křídly, Pane! proč lidé na zemi trpí, i ti, kdo jsou nevinní?

jestliže člověk na zemi trpí, tak je to proto, že svět postrádá lásku… láska chybí… láska je klíčem k Mému Království, kdyby tedy dodržovali Má Přikázání, kdyby se drželi Mého Slova a Mé nauky, netrpěli by; Svatý Duch nepřebývá ve lstivé duši, takové duši se vyhne; jak můžete čekat, že by Duch Svatý prodléval v duších, které jsou naduté pýchou? lidé upadají kvůli své pýše, protože je opouští milost, ale každý, kdo se snaží najít Pravdu, Mne najde; neřekl jsem v Písmu, „proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno? neboť ten, kdo prosí, dostává, ten kdo hledá, nalézá, kdo tluče, tomu je otevřeno!“⁶ takže, jestliže Mě někdo ztratil z dohledu, ať lituje! pokání napraví všechny věci a kajícník obdrží odpuštění, svobodu a bude naplněn Mou oblažující Sladkostí; jejich srdce bude naplněno pokojem a požehnáním po zbytek jejich života; potom je přivedu do Zahrady Mých slastných Útěch, kde tyto duše napájím Svou Láskou a Svými nezměrnými Požehnáními, abych je udržoval naživu; spojím se s nimi a oni se spojí se Mnou; takové jim prokážu Milosrdenství a oni budou vidět, že jsou jedno se Mnou, zbožštěni Mnou; toto bude plodem jejich pokání, dokonalý mystický Manželský Svazek;

Pane! řekl jsi, že když se modlíme za lidstvo, je to, jako bychom za něj prolévali svou vlastní krev; neboť to znamená milovat nesobecky, bez osobních zájmů, a protože svět odmítá litovat, tak bude na naše modlitby nahlíženo jako na pokání za celý svět?

ano, dcero, to bude lék na hřích a brána k odpuštění; noc přejde a nastane vzkříšení; z toho důvodu jsem tě žádal, aby ses modlila za hříšníky, aby na ně sestoupilo Mé Milosrdenství; nechci žádnou duši připravit o Mou Blaženost, o vstup do Mého Království; hořím touhou jim odpustit, protože Má Láska nemůže být nikdy ukojena; ukoj Mou touhu, Vassulo, horoucími modlitbami vyřčenými s láskou; ať jsou tvé modlitby jako kadidlo nebo jako korouhev lásky, a Já pak nebudu moci odolat tvé lásce; pojď, nedovol, aby tě pronásledovaly pochybnosti, jsem nyní ve tvém pokoji, blízko tebe, abych proměňoval tvé dny ve svatební slavnost; nikdy tě neopustím, vždy budu s tebou! opři se o Mě a hlásej Má Slova světu, Láska tě miluje… ic

1 Srov. Zj 21,4.

2 Zj 21,5.

3 7. března 1988.

4 Ozeáš 10,8.

5 Jan 3,19-21.

6 Mt 7,7-8.