Můj Hlas uslyší i lidé toho nejhrubšího zrna

21. srpna 2018

Pane, naše srdce jsou pohnuta Tvým Milosrdenstvím
a Tvou Slitovností, neboť jsi shlédl z nebe na naši ubohost,

nesrazil jsi nás Svým Žezlem,
Žezlem Tvé Královské Moci, Žezlem Spravedlnosti,
ale místo toho jsi nás ušetřil a posíláš nám Své Téma Lásky a Přátelství;
Báseň Lásky a Milosrdenství;

svěřil jsi mi tuto Báseň, abys zahanbil moudré tím,
že jsi mne proměnil ve Svého písaře,
abych zapsala Tvou Báseň, Ódy našich Časů;

mnozí na Tebe zapomněli, můj Bože,
a přesto Tvé Srdce bylo vždycky s námi,
nikdy jsi neodvrátil Svou Tvář,
místo toho ses ve Své milosti a laskavosti sklonil z nebe, otevřel Svá Ústa a Svými Slovy, která byla vyslovena,
jsi stejně jako kanoucí rosa posvětil Své děti…

dcero, řekl jsem: sestoupím k nim tímto způsobem, abych se o ně ucházel, protože vím, že získám jejich srdce; Má milost je pozvedne z jejich hrubosti, aby proměnila jejich zášť v řeky lásky; vykonám ohromné věci a ukážu Svou zachraňující pomoc; Můj Hlas uslyší i lidé toho nejhrubšího zrna, Mé Světlo bude posláno i k nejvzdálenějším národům, k lidem, kteří Mne nikdy neznali nebo o Mně nikdy neslyšeli; Má Slova budou hudbou v jejich uších a oni se budou těšit z Mé Zachraňující Spravedlnosti;

Pane, Tvá Milost nás s Tebou spojila;
protože jsme byli svědky mnoha zázraků,
které vykonala Tvá Ruka;
miluji, když mě chráníš ve Svém Náručí,
cítím se v bezpečí a pokojně v Domě Jahveho;
a když jsem skrytá ve Tvém Objetí,
i když procházím hrůzami noci,
projdu netknuta,
neboť má duše spočívá v bezpečí Tvé Náruče… 

Já Jsem věrný vůči věrným; vždy tě budu podporovat a střežit! nikdy nedovolím, aby tvé nohy sešly z cesty, kterou jsem pro tebe připravil; Já jsem tvůj Pán oděný Spravedlností, radost tvého srdce, chápeš? celá nebesa zvěstují Mou Slávu! oděný v majestátu a slávě, zahalen v hávu Světla Já Jsem;

nevšimla sis, jak tě Duch vedl, hned od prvního okamžiku, kdy jsem tě navštívil? vzpomínáš si, jak jsi zvolala k Mému Otci „tatínku“?

pamatuji si jasně na tento neobyčejný okamžik Světla!

tuto pravdu ti nemohl odhalit žádný člověk, takové slovo můžeš s radostí vyslovit, jen když je ti to odhaleno Duchem Svatým, který zahání démony; v tu chvíli jsme se, Můj Otec a Já, zaradovali, protože jsme věděli, že budeme moci zasadit Naše Slova do tvého srdce; Slova Moudrosti, Slova sladší než med;

budeš se od Nás učit ctnosti a spravedlnosti a My začneme tvořit řád ve tvém životě a šířit ho k mnoha dalším; Já se pak stanu tvým Svatým Společníkem, který tě nikdy neopouští! vznešené a posvátné zapisování bude formovat a vést tvoji ruku, i když jsme věděli, že právě toto¹ bude zuřivě pronásledováno přízemními lidmi;² jejich nesprávný úsudek shrne žhavé uhlí na jejich hlavy; klenote Mého Srdce, kdykoliv jsi oslovila svého Otce v Nebesích „tatínku“, hromadila jsi klenoty v Mých Rukou!

Bůh je naším Otcem v Nebesích,
Abba, Tatínek je naší Skálou;
každá duše, která k Němu přichází s důvěrou,
se bude cítit v bezpečí a Doma;
vždy spočine v samotném Bohu;
kéž mé myšlenky a slova u Tebe naleznou přízeň, Pane!

též jim připomínej, že Mé Cesty jsou láska a pravda pro každého, kdo zachovává Má Slova a Zákon; zůstaň Mi věrná, dcero, a dávej Mne poznat národům a nevěnuj pozornost vychloubačným jazykům, které tě dnem i nocí zkoumají, přenech je Mně; Můj Otec a Já ti žehnáme; Láska tě miluje; ic