Chci jim připomenout Své Cesty

30. června 1987

(Dháka)

(Přispěchala jsem, protože Ježíš mě pobízel, abych psala.)

volal jsem tě!

(Cítila jsem a viděla, že je Ježíš šťastný.)

ano, Já jsem, cítím se šťastný! pojď, budeme pracovat, budu opakovat, po čem toužím; Vassulo, neboj se ukázat Má Díla;

Pane, připadám si jako naše dobrá přítelkyně Marta, která je velmi impulsivní. Teď jsem tak netrpělivá jako ona. Chci, aby se věci odehrály rychle, zítra, dnes, teď, pokud možno. Hned TEĎ NAPLNIT všechna Tvá přání, vytáhnout trny a zahodit je, hned teď vytáhnout kopí z Tvého Srdce a všechno, po čem toužíš!

Vassulo, nespěchej;

(Cítila jsem, jak mě Jeho Ruka pohladila po hlavě.)

naslouchej opět Mým touhám; chci jim připomenout, jak jednám, chci, aby přestali házet jedovaté šípy jeden na druhého; Vassulo, byl jsem politik?

(Ježíš mě touto otázkou překvapil, tón Jeho Hlasu se změnil.)

No, tentokrát vím i já, že jsi žádný politik nebyl...

přesně, nebyl jsem politik, Vassulo; kdo jsem podle tebe byl?

Máš na mysli dobu, když jsi byl v těle na zemi, Pane?

ano;

Milovaný Syn Boží.

ano, vidíš, dokonce i ty víš, že jsem nebyl politik; Vassulo, počkej;

(Ježíš přemýšlel ve Svém obvyklém postoji: jednu ruku nad pasem, o ni opírá loket své druhé ruky, ukazováček položený na tváři.)

pocítila jsi z Mé strany za celou tu dobu, co tě vedu, jedinou známku zloby?

Ne, ani trochu, Pane. Nikdy.

dobře;

Co tím myslíš, Pane?

jak ses cítila, Vassulo?

(Ježíš ignoroval mou otázku.) Cítila jsem se hýčkána, velice milována, objímána, a že mi bylo odpuštěno.

pokračuj;

Cítila jsem se povznesená Tvou láskou, pokojně, prostě úžasně. Nikdy jsem se necítila tak šťastná jako v těch chvílích, kdy jsem byla s Tebou, když jsi mi Svou láskou znovu ukazoval cestu. Učil jsi mě LÁSCE, svatosti, pokoře.

ano, vidíš, Vassulo, že zde není ani stopy po nějakém politikaření; vůbec nic takového;

(Ježíš udělal Rukou gesto, kterým zdůraznil slovo „vůbec nic“.)

takový jsem, jsem Jen Láska, a byl bych rád, aby takoví byli Moji opravdoví, skutečně opravdoví, učedníci;

- slyš Mě, Já jsem Církev; nikdy na to nezapomeň; zůstávej v Mém Pokoji, Vassulo;

Miluji Tě k zbláznění a Ty to víš, Ježíši.

milovaná, Mé Srdce tě pohltí svým Plamenem Lásky; dovol Mi, abych tě měl stále ve Svém Srdci;

(Pomyslela jsem na vizi, kterou jsem měla.)

těch pět paprsků vychází z Mých pěti Ran;

A ta svíce na jednom z paprsků?

přeji si, aby se zavedlo světlo;

Při Tvých Zastaveních?

ano;

Pak jsem viděla Tebe.

ano, měl jsem Svou trnovou korunu, vzpomínáš si?

Ano, vzpomínám si. Ale co byla ta poslední scéna?

Mé pomazání;

A proč jsem byla sražena až k zemi?

měla ses položit na zem;

A ten Kalich, Pane?

abyste se očistili a ctili Mou Svatou Eucharistii;

Děkuji Ti, Pane.

Vassulo, hluboko do Mého Těla, do Mého Srdce, pronikl hrot kopí, ještě stále tam je; chci, aby to kopí bylo vytaženo; oslav Mé Tělo tím, že nastolíš Pokoj, Jednotu a Lásku;

Milovaný Bože, to je pro mne příliš neurčité, nerozumím smyslu tvých slov.

vytáhni trny, které se zabodly do Mé Hlavy; Vassulo, uděláš to pro Mě? budu stále před tebou, uzdrav Mé Tělo, utiš Jeho bolest; Mých Pět Ran je doširoka otevřeno, vidíš? miluj Mě, ozdob Mě, zkrášli Mě; připomeň jim první Křesťany, kteří Mě milovali více, než svůj vlastní život;

Pane, nemohu udělat nic víc než kopírovat a rozšiřovat Tvá poselství!

budeš dělat mnohem víc než to; nikdy nezapomeň, kdo tě vede;

Ano, Pane. Jsem závislá na Tobě.