Jsem to Já, kdo probouzím větry, rozpoutávám bouře
14. dubna 2011
Neopravuje-li dům Pán, nenamáhají se pak stavitelé nadarmo?
Ale já spoléhám na Tvé Zaslíbení,
kéž Ti všechny útrapy, které jsme vytrpěli,
přinesou Slávu...
Má Vassulo, Má nejdražší, Moje Ústa hlásají Pravdu, pouze Pravdu; když jsem tě určil pro toto dílo, a povolal tě takovou, jaká jsi, nenaplnil jsem tvá ústa olejem pomazání? nenaplnil jsem svět plody? nepozvedl jsem mrtvé k životu?
řekl jsem: „pozvednu mrtvoly a země přízraků bude zrozena k novému životu ve Mně;“ nevšímej si hněvu a nespravedlnosti, kterým jsi od tohoto pokolení vystavena; země už je v rozkladu a všichni obyvatelé země draze platí za své zločiny; bída, které čelí východ, stráví jejich pýchu a vinu; prudký poryv, tak prudký jako hurikán, je spálí; a budou pykat za každý svůj zločin; a budou se učit žít bezúhonně;
jsem to Já, kdo probouzím větry, rozpoutávám bouře na mořích a vzdouvám jejich vlny; Vassulo, dovol Mi, abych ti řekl: jsi Mou radostí a Mou obětí, neboť jsem tě vystavil těm, kteří pozvedají své hlasy s „thoxologhiés“, ale nikdy to nemyslí vážně; z paláců, ve kterých žijí, zazněl nelítostný rozsudek, v jejich očích ani v jejich srdcích není světlo spravedlnosti, ale přijde den, kdy budou zasaženi takovými výčitkami svědomí, jaké nezakusili ode dne svého narození
ty dobře víš, Mé dítě, že jsem tam nebyl, když s krajní arogancí a jiskrami zloby sršícími z jejich očí strhávali Mou úrodnou révu; a dar, který jsem Já Sám formoval a ustanovil; domýšlivost! zkorumpovaní a nemocní záští… jak příhodně Duch Svatý promluvil, když řekl ústy proroka Izaiáše:
„jdi k národům a říkej: budete znovu a znovu poslouchat, ale nepochopíte, dívat se a dívat, ale nic neuvidíte, neboť srdce tohoto národa je jako srdce z kamene; jejich uši jsou hluché k slyšení a zavřeli své oči ze strachu, aby jimi neviděli, své uši, aby jimi neslyšeli, své srdce, aby neporozuměli a nebyli Mnou obráceni a uzdraveni…“
pochop tedy, že tato spása přicházející ode Mne byla seslána lidem prostého srdce, ubožákům, těm, kterými vaše společnost opovrhuje, poníženým, aby byli potrestáni mocní a pyšní; tví žalobci jsou Mými žalobci; ti, kdo tě napadají, napadají Mě;
prolom tedy Své mlčení a braň mě, vydej Svůj rozsudek a nedovol jim, aby se mi posmívali!
Vassiliki, nedělej si o sebe starosti; tvá Svatá Matka je ti dnes nablízku více než kdy jindy, proto se neboj, neboť šťastný je člověk, který ztratí svůj život pro Mě! šťastná jsi, milovaná duše, že zakoušíš Mé Utrpení, Mé Trny a Hřeby, a zvláště pak Kopí! tyto hříšné ruce, které se tě chtěly zbavit, budou trpět, až zjistí, koho pronásledovaly, a toho Dne se budou chvět strachy! prolévají proudem Mou Krev;
zůstaň oddaná, Vassulo, a ověnči Mou Hlavu ozdobami lásky a slávy a ujišťuj ty, kdo mají pochybnosti; Já jsem Pán, který pokárá a vyvede z omylu tvé žalobce; my, společně? ic
(později:)
Já Jsem; malí i velcí podléhají Mé Moci a Mé Vládě; proto se Mé dítě nikdy neboj, neboť Já jsem ti vždy nablízku, miluj Mě, Já, Ježíš, ti žehnám; Já Jsem;
| 
