Dával jsem ti lekce Vznešené spirituality

5. února 2004

dcero, oděl jsem tě rouchem světla, abych ukázal této generaci Svou Slávu; nečetli jste, že užívám větry jako posly a žhnoucí plameny jako služebníky? jediný den v Mých Nádvořích, pár kapek Mé Krve, Můj letmý pohled, pomazání svatým olejem a jsou připraveni a pevní jako skála, aby vyšli a předávali světu Mé Slovo; doprovází je zástupy svatých v nebi, aby zrychlili jejich krok; Já Sám je vedu, zatímco spěchají po této cestě, po které musíme jít; ach, Vassulo, Já jsem Vzkříšení a Život; všechno, co jsem ti dal v psané podobě je křišťálově třpytícím se pramenem, který očišťuje tělo a mysl, duši a srdce, smývá dehet a saze; Já, Kristus, mám sílu proměnit celé tvé bytí z temnoty ve světlo;

již osmnáct let k tobě mluvím ve tvém srdci skrze moc Mého Svatého Ducha; Mé Milostiplné Ódy, které obsahují mystická zjevení a nauku, jsou určeny tobě a této atrofické generaci; jsou darem od Otce, ode Mne a od Ducha Svatého; nemluvili jsme způsobem, jakým mluví filosofové, ale jako přátelé; poklad, který jsem ti odhalil v těchto poselstvích, jsem Já Sám… Má dcero, žádal jsem tě na začátku Mého volání, abys běžela a spěchala ke svým bratřím a sestrám, abys s nimi sdílela tento božský poklad, ve kterém Já zjevuji Svoji Slávu a Své Milosrdenství; žádal jsem tě, abys všechny shromáždila, bez ohledu na to, kým byli a k jakému patřili vyznání, abys je probudila z jejich spánku; někteří, jak sis mohla všimnout, Mi odpověděli s velkou horlivostí, ochotní uvést do praxe i asketický život; jiní Mi nedokázali porozumět a bezdůvodně Mě odmítli, což ovlivnilo i ty, kdo jsou v jejich okolí; dal jsem ti, Má Vassulo, též lekce Vznešené¹ duchovní nauky, ale i ti, kdo říkají, že se Mi klaní a nazývají sami sebe Vznešenými, se dobrovolně připravili o to, aby vstoupili na dlaň Mé Ruky a uznali Mne; potom hrubě odmítli Má požehnání a Moji milost… tvrdí, že všechno ví, ale nevědí nic…

setkat se se Mnou, když zjevuji Sám Sebe skrze Světlo, je zázrak; pro Boha není nic nemožné; Já se tě tedy, bratře² z Východní Církve, ptám:

- mohu Já, Bůh, odhalit Svá Tajemství člověku, jestliže je to Mým přáním?

- může Bůh, ve vaší době, zjevovat Sám Sebe člověku skrze paprsek božského Světla a může tomu tento člověk skrze milost porozumět?

- říkáš, že Pravoslaví je pravé náboženství, odmítalo někdy Pravoslaví možnost božského Vedení člověka skrze Světlo Ducha Svatého?

- řekni Mi, Můj příteli, co je vrcholem mystického života, o kterém mluvíš? není to snad důvěrné a osobní setkání se Mnou, Kristem?

- může člověk pouze svými vlastními silami proniknout Mé Poznání?³ ne, skutečně ne, Mé Poznání je možno proniknout pouze skrze světlo Kříže, který činí všechny věci, které jsou pro oko neviditelné, viditelnými a jasnými; jen skrze Oko vašeho Nástroje vykoupení je možné vidět i všechno, co s Ním souvisí;

- co tedy znamená znát Mě a rozumět Mi? a jaký je vztah mezi Bohem a člověkem? - mohu Já, Kristus, udělit plnost Své milosti těm, kdo milost upřímně hledají?

- řešíš denně mnoho věcí, ale Já bych byl upřímně rád, kdybys hledal útočiště v Mém Srdci a našel spočinutí ve Mně, svém Bohu…

- mohu Já, Bůh, ve vašich tak těžkých časech, svěřovat Svůj žal člověku, a sdílet Své starosti s kým chci?

- neklam sám sebe a neříkej, „pro obyčejného člověka je nemožné obdržet poklady Ducha Svatého!“ kdo jsi, abys Mě mohl soudit? co je prach, aby Mě vyzýval? bezesporu, nakonec bude každý souzen a zodpovídat se ze všeho, co udělal nebo neudělal;

- ty, kdo Mne zkoumáš, zakusil jsi Mne někdy jako David?⁴ 

- jsi si jistý, že Mne vlastníš, i když Mne nepoznáváš, když mluvím?

- nauč se říkat: „naučil jsem se, jak vlastnit Boha, Toho, který mne zplodil a dal se mi poznat, aniž by ztratil Svoji transcendenci! Ten, který zahrnuje všechno stvoření, mě též vlastní a nyní v mé nicotnosti ve mně uspořádal všechny věci, aby byly v souladu s Jeho božskou Vůlí...“ poté, co toto řekneš, Mi musíš říct, Můj příteli, jaké to je, objevit Mne ve svém nitru? jaké to bylo poodhalit Ženichův Závoj a objevit Mé Božství? dovol tedy Mému Svatému Duchu, aby tě navštívil Svým Světlem a proměnil tvoji duši v Katedrálu!

- může někdo dosáhnout, dokud je ještě na zemi, nepopsatelné a nejčistší ctnosti nedotknutelnosti⁵, aniž bych ho navštívil Ohněm?

- a pokud je třeba, abych prošel městem⁶, lze si toho nevšimnout? což nezapálí Můj průchod celé město?

- což jsi nikdy nečetl, že mohu vést Svůj lid a zjevit mu Svoji Vůli, aniž bych to musel dopředu oznamovat?

- je to zlo, když Ženich přichází k tomuto pokolení, aby přitáhl duše blíž do plamene Lásky Svého Srdce a zahalil je do Sebe, abych je uschopnil vládnout spolu se Mnou, jejich Bohem? vážně se tě ptám, co jsi udělal s Písmem? není Písmo reflexí Mne Samého? jak to, že když říkáš, že znáš Písmo, tak Mě nepoznáváš v tomto díle? jak je možné, že jsi tak snadno v rozporu s pravdou?

- může člověk, který je duchovně mrtvý, rozumět Písmu a uvádět ho do praxe, aniž by byl živý? jestliže někdo rozumí Písmu a Mým výrokům, které reflektují Mou Podobu, tak nebude říkat: „Písmo a nauka Církevních Otců mi stačí...“

v této době milosti se představuji jako Milosrdenství; nepřišel jsem přidat něco nového nebo popírat Písmo a církevní Tradici, ani jsem nepřišel založit nějakou novou církev, ale přišel jsem, abych obnovil Své stvoření a vzkřísil mrtvá semena k Životu ve Mně; přišel jsem, abych zkrášlil Svou Církev⁷, kterou jsme vykoupil Svou Vlastní Krví, obohatil ji a naplnil božským Světlem; přišel jsem se Svým Milosrdenstvím, abych sjednotil Svou Církev; pochop, že všechno je podřízeno Mé Vládě; ic