Jednota ze srdce

Vassula, Svatá země, Pouť 1998

Jednota přijde v obrácení našeho srdce, to znamená skrze naši lásku a víru. Není to věc podepsání nějaké dohody a ani nepřijde skrze mocné, kteří jsou rozptýleni. Jednota přijde a bude žita těmi, kteří dovolili Duchu Svatému, aby se jich dotkl v jejich chudobě a aby byl jejich Světlem. Jednota přijde, když použijeme ty dva klíče, které nám náš Pán nabízí a to jsou: pokora a láska. Když tyto dva klíče použijeme, tak jednota zvítězí nad naším rozdělením, které je hřích. Jednota přijde, až začneme skutečně milovat Ježíše Krista. Jednota přijde, až zemřeme svému já. Jednota přijde, až ztišíme svůj hlas, abychom slyšeli Kristův hlas, a tak konali Jeho Vůli. Jednota přijde, až skloníme své hlavy a dovolíme, aby bylo vidět Hlavu Kristovu. Jednota přijde, až začneme hledat Zájmy Kristovy a ne naše.

"Dnes je v Mé Církvi rozdělení jako nikdy předtím. Jako Kain a Ábel, bratři, a přece se jeden druhému nepodobali; jeden byl upřímný, druhý ne, jeden byl nakloněn k dobrému, druhý ke zlému a nehodil se Mi. Jeden byl věrný a oddaný, druhý zrádný a vzpurný. Takoví jsou dnešní členové Mé Církve. Mám dva druhy: jedni oddaní, druzí odbojní. Má Církev je rozdělena." (29.11.1992)

Naše rozdělení je skutečně těžký hřích. Naše nesnášenlivost jednoho vůči druhému je ohavností v Božích očích. Naše tvrdohlavost a pýcha není v souladu s Duchem našeho Pána. Všechny tyto věci dokazují, že chybí láska. Pouze skrze hluboké obrácení (metanoia) může člověk získat ovoce lásky, které nás přivede na cestu smíření. Skrze pokání může být člověk znovu zrozen a může se v něm stát vnitřní proměna. Takže Duch Svatý nás přivede k jednotě skrze obrácení našich srdcí. Pán v jednom poselství říká:

"Jednotu mezi bratry nepřivodí slova, ale jednání Svatého Ducha. Vedl jsem tě, abys hledala jednotu a prožívala jednotu, kterou si přeji (...) chci, abys byla živým příkladem, jak má vypadat jednota Každý, kdo se na tebe podívá, uvidí jednotu podle přání Mého Srdce. Nedej se odradit těmi, kdo v tobě nevidí Můj Plán. Dar, který jsem ti dal, má větší cenu než perly, větší cenu než všechny poklady světa dohromady! (…) Já, Bůh, ti nebudu vytýkat jednotu, kterou žiješ, ale budu kárat muže, který na tebe útočí při tvém poslání. Jeho útoky na tebe jsou jako kámen vržený na zřítelnici Mého Oka. (...) Říkám ti: rozšiřuj Má Poselství daleko široko, jak jen je možné.  Pamatuj si: jednota přijde s pokorou a láskou. A teď si dobře ulož do srdce, co ti řeknu: k dosažení jednoty potřebuji odčinění vin ..." (30.9.1993)

Kristus Svůj plán Jednoty dokončí skrze chudé v duchu, neboť říká těm, kdo v práci pro jednotu prodlévají:

„Řekni těm, kdo pracují pro jednotu, ať se podívají vzhůru k nebesům. Vidíš, jak jsou daleko od země? Tak jsou daleko jejich srdce od sebe navzájem." (21.12.1992)

Jednota přijde, protože to Kristus chce a vyžaduje to. Ježíš řekl: "Aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal." (Jan 17,21)

Ježíš v jednom ze Svých poselství říká:

"Příchod Mé vlády na zemi je blízko a Má Vůle se bude dít na zemi, tak jako je tomu v Nebi a ve vašich srdcích znovu zbuduji jednotu Své Církve (...) budu opět s vámi se všemi a Má kněžská modlitba k Otci bude naplněna. Budete jedno jako My, v Nejsvětější Trojici." (2.5.1991)

Ježíš nám také říká o příchodu Jeho Vlády na zemi, kdy každý bude konat Boží Božskou Vůli zatímco je ještě na zemi, protože v našich srdcích už bude zbudována jednota Jeho Církve. V naší době Ježíš očišťuje mnoho srdcí. Říká:

"Očistím vás a uzdravím, zbožštím vás, neboť Já jsem Božství, zdokonalím vás." (21.11.1988)

Ježíš řekl, že ti, kteří pracují na jednotě, by měli napřed pracovat na sjednocení dat Velikonoc. Někdy uvažuji a říkám, vezměte si, že, by se jim na jednom z jejich setkání pro jednotu zjevil Sám Kristus a řekl jim, že mají okamžitě sjednotit data Velikonoc. Co by udělali? Stále by váhali? Nebo by prostě šli do toho a udělali to? Ježíš jim říká:

"Kdy konečně jednohlasně schválí (schválíte) dekret o slavení Velikonoc ve stejnou dobu?" ( 21.12.1992)

Ježíš žádá po těch, kdo pracují pro jednotu následující:

"Bratře, udělal jsi všechno, abys zachoval jednotu Mého Těla? Každý rok o Velikonocích musím pít z kalichu vašeho rozdělení, který Mi vnucujete (...) čím více času uplyne, než sjednotí datum Velikonoc, tím přísnějšího rozsudku se dostane této generaci. Můj Návrat se blíží a běda nekajícímu srdci! Běda rozdělenému srdci! Běda nesmířenému srdci! Budou svrženi do pekla!" (31.5.1994)

Náš Pán je velice přísný, když přijde na otázku pýchy a pokrytectví. Ježíš odsuzuje nekompromisnost (nepoddajnost) a tvrdost srdce.

"Pro svou nepoddajnost zůstávají neobydleni! (to znamená bez Ducha Svatého) Mnozí z nich mluví o jednotě a bratrství, ale jejich slova jsou falešná, prázdná ... LITUJTE!”

Pak říká Ježíš Své Církvi: "Kdysi jsi žila v pokoře, skromnosti a upřímné lásce a tvůj stůl překypoval hojností. Ano, bohatost Mé Církve převyšovala všechno a každé živé stvoření, protože Eucharistie byla životem Mé Církve. Jestliže Má Církev dnes postrádá lesk, je to proto, že mnohé z Mých Církví zrušily Mou Věčnou Oběť." (25.11.1991)

V jiném poselství Ježíš říká, jak závažné to je být nepoddajným, když se jedná o jednotu a jak je napadán, když nejsme smířeni v srdci, říká:

"Mluvíte o Duchu, ale nejednáte v Duchu (...) řekni Mým lidem, že nechci, aby v Mém Domě byli správcové, ti nebudou ospravedlněni v Můj Den, protože to byli právě oni, kdo znesvětili Můj Dům. Poslal jsem vám Svého Ducha, aby žil ve vašich srdcích, proto Duch, který ve vás žije, vám ukáže, že Má Církev bude znovu zbudována ve vašich srdcích a vy ve svém srdci se budete vzájemně uznávat za bratry." (14.10.1991)

Nemůžeme o jednotě ani mluvit, aniž bychom napřed žili první dvě největší přikázání Boží. Bylo by to jako chtít postavit dům bez toho, že bychom napřed položili základy. Proto jak můžeme věřit, že by mohla přijít jednota, když jsou semínka jednoty neustále zasévána do vyprahlé a neúrodné půdy? Žádná rostlina nevyroste v takové vyprahlosti, kterou naše srdce představuje.pán v jednom poselství říká:

Někteří řeknou: "Ale my jsme vždy zachovávali církevní pravidla a byli jim poslušní ..." A Pán dnes říká: "Nestačí zachovávat církevní pravidla a být jim poslušný. Potřebuji pokoru a lásku a obrácení vašich srdcí, aby byli základem vaší jednoty."

"Pozoruji vás shora všechny, každého z vás. Říkám vám, každý kdo pokračuje v práci pro své vlastní zájmy a pro svou vlastní slávu, už ztratil Mé Srdce (...) vaše rozdělení je hřích. Když hřešíte svým rozdělením jeden proti druhému, jsem to Já, Beránek proti kterému hřešíte. Tento hřích vašeho rozdělení denně masakruje Mé Tělo." (27.3.1992)

Bůh dnes promlouvá a volá nás ke Smíření a Jednotě. Jsou lidé, kteří věří a druzí, kteří nevěří, že Ježíš Kristus k nám promlouvá skrze mou slabou ruku. Ale je to proto, že jednotu vidí jen podle sebe a ne podle toho, jak ji myslí Bůh. Ježíš říká:

„Mluvil jsem shůry, ne abych vám vnucoval Své zákony, ale abych vám navrhl spojenectví Pokoje a Lásky, abych vás přivedl pod Svá Křídla a sjednotil vás. Pochopili jste skutečně, co vám Ženich nabízel? Pak Mi vysvětlete, proč pokaždé, když mluvím o smíření, ode Mne odvracíte oči (...) vysvětlete Mi tedy, když tvrdíte, že jste v Pravdě, své rozdělení (...) otevři oči, příteli! Otevři své srdce, ne svou mysl! Jednota bude ve vašem srdci. Smíření bude v srdci, a ne podpisem na smlouvě! Jak může někdo prohlašovat, že je spravedlivý, když vaše země jsou ve válce a v plamenech! Pochopte, že Mé Svaté Srdce od vás očekává: dobrotu, velkodušnost, modlitbu a ducha smíření, a abyste se navzájem milovali, jako Já miluji vás. Uslyším od vás volání oddanosti a lítosti?“ (14.9.1992)

Budeme sjednoceni mocí Ducha Svatého a Zaslíbení se naplní, protože jen skrze Ducha Páně, jenž je Dárcem Života, získáme dar jednoty. Tak jak jsme teď, jsme jako suché kosti z Ezechielova vidění, to říká náš Pána. Zde jsou Jeho slova:

"Udělám jediné Tělo ze všech těchto suchých kostí, které teď leží rozházené v Údolí Smrti. Ano, jako ve vizi proroka Ezechiela, ptám se tě stejně: Mohou tyto kosti ožít?"

(Řekla jsem:) Ne. Ne aniž bys zasáhl. Ne bez toho, že bys do nich vložil život, můj Pane, protože jsou zcela suché a bez života.

„Oživím je, Já jsem Vzkříšení. Dám na ně šlachy, tak se rozptýlené kosti spojí dohromady, pak na nich naroste maso. Pokryji je kůží a dám jim dech, aby žily. Udělám z nich jediné Tělo (Tělo, Církev) .... a znovu je přivedu k životu. Pošlu Svého Svatého Ducha, aby co nejmocněji zadul do jeho chřípí, aby ožilo a postavilo se znovu na nohy k Mé Oslavě. Vyleji na vás křišťálově čistou Vodu ze Svého Trůnu, abych očistil všechny vaše poskvrny a vyleji Svého Svatého Ducha, aby žil uprostřed vás. Můj Svatý Duch vám bude dán, aby se stal vaším Srdcem. Pak Já Sám pomažu toto Tělo a světlo, které dám vašim očím, bude Mé Vlastní Božské Světlo, bude vycházet z Mé zářivé slávy, a jako válečník budeš nebojácně kráčet, protože Já budu tvou Pochodní, budu kráčet před tebou, ukazovat ti cestu. Nebudeš potřebovat světlo lampy, protože Já Sám budu tvým Světlem. Všechny ostatní národy, (to znamená všechny ostatní náboženství) uznají Krista jako Syna Božího, (tak bude Ježíšova Modlitba v Janovi 17,21, naplněna) když uvidí tvou Krásu, budou tě následovat, přinesou své poklady a své bohatství, spolu se sebou samými ti je budou obětovat. A do tvých rukou vložím žezlo z ocele, obléknu tě do důstojnosti a nádhery .... tak Můj Duch vás všechny nakonec sjednotí a každý uvěří, že Otec Mě poslal. Každý Mě pozná jako Obětního Beránka." (30.5.1993)

Ježíš již dlouho nebude přijímat naše rozdělení ... říká: "Nyní poslouchej, všechny vás roztavím! (ty tři železné tyče, představují římskokatolickou, pravoslavné a protestantské církve, ve vizi, kterou mi Pán dal) Vložím vás společně do tavícího kotle a jako oheň pod kotlem vás všechny roztavím. Mé Království nezůstane rozdělené ..." (30.5.1993)

Ježíš nás žádá, abychom se modlili za ty, kdo potlačují Jeho Svatého Ducha, a kdo předstírají, že pracují pro jednotu, ale ve skutečnosti spřádají sítě proti těm, kdo jednotu praktikují a kdo se smířili. Ježíš, který vidí všechna tato pozdvižení, se smutným hlasem zeptal:

"Až se vrátím, kolik víry tu ještě zbude? Až zase přijdu, naleznu vás, Moji přátelé, jiné, než jakými vás chci mít? Budete ještě mít řeč a Tradice, které jsem vám předal? Nebo budete mluvit jako filozofové a kázat na Babylonské Věži? Řekněte Mi, co se stalo s Duchem, kterým jsem vás obdařil? Váš kvas je stejný jako farizejů a saducejů. Mluvíte o Zákoně, ale nemáte Ho ve svých srdcích. Můj Zákon je živý! Muži malé víry! Ale vy jste argumentací svého ducha udělali Mé Slovo nicotným a prázdným. Pravím vám, vaše srdce je daleko ode Mne, tak jako nebesa jsou daleko od země, protože jste zanedbali to nejdůležitější v Zákoně: lásku, pokání, milost, dobrou víru! Kdo z vás, kdo kážete v Mém Jménu, opravdu miluje své nepřátele?" (19.3.1993)

"Modli se za dům Východu a Západu, aby se spojily jako dvě ruce sepjaté k modlitbě. Pár rukou - jak je to krásné, když jsou spojeny. Ať tyto dvě Ruce, patřící témuž tělu, pracují společně a sdílejí své možnosti a zdroje .... ať Mě tyto dvě Ruce společně pozvednou, ach .... kdy Mě tyto Ruce Mého Těla zvednou nad Oltář, držíce Mě společně? Ó pojďte! Nechci dlouhé diskuse, každý, kdo chce být první a nejlepší mezi vámi, musí být otrokem všech." (15.6.1995)

Ve své promluvě při modlitbě Anděl Páně 11. srpna 1996, řekl papež Jan Pavel II., když mluvil o pravoslavné církvi, toto: "Věci, které nás spojují, jsou daleko větší než věci, které nás rozdělují." Slyšet taková slova bylo pro pravoslavné velice povzbudivé, protože jeden papežský prelát, když psal Alexisovi II., uvedl, že mezi římskokatolickou církví a pravoslavnou církví jsou veliké prvky, které nás rozdělují.

Papež pravoslavnou církev nazývá "sestrou církví". Také řekl, že Kristovo Tělo, aby mohlo dobře dýchat, potřebuje dvě plíce a nás přirovnává ke druhé plíci. Jeho hlas mi připomíná hlas Jana Křtitele, "hlas volajícího na poušti", protože od jeho vlastních se nedostává příliš mnoho odpovědí. Opravdu bych si přála slyšet odezvu od papežových kněží, biskupů a kardinálů. Proč nemůžeme od jeho vlastních prelátů slyšet více hlasů odezvy?

Tím, že nepřijímáme jeden druhého a nejsme smířeni, jen zbytku světa dokazujeme, že mezi námi chybí láska, a že se nechceme sklonit. Ježíš opakovaně říká, že klíči k jednotě jsou pokora a láska. Pán nás žádá, abychom se sklonili (své ztuhlé železné krky) v pokoře a lásce, abychom získali ovoce jednoty. Ježíš říká:

"Modli se o jednotu a nenaslouchej těm, kteří jednotu nechtějí. Rozdělovatel je drží každého zvlášť a agresivní v duchu. Každý, kdo upřímně a z celého srdce nepracuje pro jednotu, vážně zarmucuje Mého Svatého Ducha (...) k jednotě je nepovedou ani výmluvnost řeči, ani délka diskusí, ani jejich vzájemné udílení cen nepovedou Mou Církev v jednu. Všechny tyto věci Mě unavují .... zkáza a trosky pronikly do Mé Svatyně, tak jaké ceny si mohou mezi sebou vyměňovat?" (15.6.1995)

Také Duch Svatý volá ke Své Nevěstě o Jednotu:

„Modli se, abych Já, nejvyšší plnost Boží, projev tvého ducha, světlo tvých očí, sestoupil doprostřed vás ukázat světu, jak se mýlil. Ukázat církvím jejich špatnost v jejich rozdělení a jak, i když denně prohlašují, že je jeden Pán, jedna víra, jeden křest a jeden Bůh, který je Otcem všech, přes to všechno, skrze to všechno a uprostřed toho všeho, jsou vůči sobě nemilosrdní. Nemůžeme říci: 'Udělala jsi všechno, abys zachovala jednotu, kterou jsem ti věnoval, když jsi ještě byla dítě a v Mém Náručí.'

Dnes říkáš: 'Už nejsem dítě a mohu sama chodit', a od té chvíle jsi vystoupila z Mého objetí a zvykla sis chodit svou vlastní cestou .... Ó dítě Otce! Ovoce Syna! Mé Město a Má Nevěsto! Tvá líbezná vůně tě opustila .... zůstane v tobě ještě někdo naživu, až sestoupím v plné síle?" (9.11.1994)

A zakončím svou promluvu těmito Kristovými slovy:

"Skutečný křesťan je ten, kdo je křesťanem v nitru a skutečná Jednota je a bude v srdci. Jednota nebude ve slovech, ale v duchu."