Poselství řeckým kněžím
18. února 1992
Pane, nespustím z Tebe oči,
jinak znovu upadnu do odpadlictví.
Dovol mi uctívat Tě u Tvých Nohou.
Ó, Pane, rozprostři teď nad námi všemi Svou Moc.
Přižeň na nás Svou Bouři, která odplaví naše viny.
Ať na nás sestoupí Tvůj Oheň (Duch Svatý),
aby nás oživil a očistil nás.
Je těžké procházet za tmy touto zrádnou pustinou.
Maranatha! Přijď!
pokoj, Má milovaná, neděs se;
už jsem učinil rozhodnutí; budu pustošit zemi Svým Očistným Ohněm a uskutečním Svůj Plán dříve, než se předpokládalo; doba čekání už je téměř pryč; a ty, Mé dítě, se nedej zastrašit Pošetilostí; vždy upínej svůj pohled ke Mně a opírej se o Mě, Já jsem tvá Síla;
- hleď! modli se za své kněze, modli se, ať se ke Mně obrátí a čerpají ode Mě Inspiraci, Pokoj a Lásku; mnozí upadají a velmi rychle; modli se za ty, kdo ničí Mé květiny; řekni vašim kněžím, že jsou-li ještě mezi nimi nějací, kdo jsou naživu, je to díky Mým Slzám; zavlažuji jejich víru Svými Slzami, pláči v bolestných mukách, abych tento zbytek udržel při životě; Má Církev se drobí jako shnilé dřevo a všechno, co od nich slyším, je:
„Je sucho?“
vysmívají se zbožnosti, vznášejí nemilosrdné obžaloby proti Dílům Mého Svatého Ducha a dovolují svým rtům, aby je zatracovaly! hodina temnoty pohltila Hodinu Klanění; ještě horší je, že si ustavili monopol okázalosti a domýšlivosti;
Já, Pán, stojím před nimi a ptám se jich: „Proč pohrdáte útěchou, kterou nabízím Svým dětem prostřednictvím nejslabšího článku Své Církve?“ - Nebesa už brzy pominou, a vy jste ještě v nevědomosti a v hlubokém spánku; přijdu k vám jako zloděj, aniž bych vám řekl, v kterou hodinu Mě máte očekávat;
ptám se vás teď se Slzami v Očích, povězte Mi: co se stalo s Mým stádem? kde jsou Mé věčné pastviny? proč jsou Moji synové a dcery v otroctví? kde je dnešní mládež? proč se vůně, kterou jsem vám dal, změnila v zápach? - pláču nad vámi, - pláču nad vaší nesmírnou pýchou… vaše pýcha způsobila, že se Má Církev podobá zejícímu hrobu, ale i vy budete pokořeni, Můj Oheň už je blízko; sesadím vás z vaší slávy… a když se budete ptát: „co se stalo?“, řeknu vám: „Mé Království vám bylo odňato a bude svěřeno lidu, který teď ponese jeho plody;“ je to Duch, kdo dává život, jistě máte dostatek úcty k Mému Svatému Duchu? tak proč urážíte Mého Svatého Ducha tím, že Ho pronásledujete?
posuďte sami, co říkám; proč se mladí lidé, za něž nesete zodpovědnost, odtrhují od Matky Církve kvůli všelijakým bezcenným filozofiím? dělali jste dobře, že jste jim vytrvale připomínali Mého Svatého Ducha a že jste dodržovali tradice přesně tak, jak jsem vám je předal; nicméně mluvíte bez lásky a jste zaslepeni svým zanícením! ztratili jste vhled do Mých Tajemství kvůli svému zápalu! což jste nečetli: „podobně i dnes zůstává zbytek, vyvolený milostí, ale je-li to milostí, není to už kvůli skutkům, jinak milost už není milostí;“ miluji vás všechny, ale není to bez utrpení, protože odporujete darům Mého Svatého Ducha; neodporujete lidské autoritě, ale Mně, svému Bohu;
připomínám vám ještě poslední věc: jednoho dne Mě spatříte tváří v tvář a Já vás požádám, abyste Mi složili účty, jakým způsobem jste se starali o duše, které jsem vám svěřil; dnes Mě označujete za lháře tím, že již nevěříte v Můj odkaz, který jsem vám všem dal o Připomínateli Mého Slova:
Mého Svatého Ducha;
očistěte svá srdce a zazáří na vás nebesa; shůry se na vás dívám, Město Tradice; vykonávali jste přesně nařízení Zákona Mé Prvotní Církve, ale dnes jste zaslepení okázalostí a věnujete malou či vůbec žádnou pozornost závažnějším stránkám Mého Zákona: Slitovnosti! Lásce! Pokoře!
a duchu Odpuštění…
Můj žal je veliký a v duchu sténám, zatímco čekám, kdy se začnete ucházet o větší dary Mého Ducha; už Mě unavuje dívat se na to, jak kážete duchovní věci neduchovně; kdybyste byli pochopili hloubku a závažnost toho, co dnes dělá Můj Svatý Duch, byli byste přijali i dary Mého Ducha, ale pýcha, která je ve vás, Mě neustále drásá;
svěřil jsem vám tisíce duší, abyste je učili a laskavě jim pomáhali, přiváděli je do Mého Srdce, připomínali jim Mou Něhu, Mou Lásku a Mou obrovskou žízeň po nich, ale vy je už předem odsuzujete a nakládáte jim břemena, která jsou nesnesitelná, břemena, kterých se sami nedotknete ani prstem! ve Své době jsem byl kamenem úrazu a dnes je Můj Svatý Duch opět
- kamenem úrazu -
pro mnohé z Mých zasvěcených duší;
- Oči Pána, pravím vám, se neotáčejí jen za spravedlivými a ctnostnými; mé Oči hledají i ubohé a ty, které považujete za nehodné;
hvězdy z nebe budou brzy padat na zem a mocnosti nebeské se zachvějí a vy stále budete vězet ve své nevědomosti; tato země brzy zmizí a nová nebesa a nová země budou nad vámi a vy stále ještě budete utíkat před Mým Duchem; kdybyste se i dnes pokořili a upřímně přiznali, že jste hříšní a nehodní, zbavím vás ducha letargie, který ovládá váš národ!
považujete se za bohaté, ukažte Mi tedy svá bohatství; Já z vaší země slyším jedině slovo: „hlad“; slovo „hlad“ je napsáno nad vámi nade všemi; jestli si myslíte, že jste bohatí, kde jsou potom vaše slavné pastviny? proč klopýtám o rozkládající se mrtvoly? jak to, že od vás neslyším žádný hlas?
- Můj Svatý Duch teď sestupuje ve Své Nekonečné Slitovnosti, aby vás sytil a naplnil vašeho ducha Mou Nebeskou Manou; jako Pastýř budu hledat Své rozptýlené stádo, ošetřím jejich rány nekonečnou Láskou, podepřu slabé a unavené a ty, které vy už nepasete; utěším Své děti; proto Mi nebraňte a nestávejte se překážkou v těchto dnech Milosti; nepopírejte to, co učíte o Mém Duchu; řekl jsem vám to všechno teď, než přijde Můj Den; uslyším: „Bože, tady jsem! přicházím litovat! přestanu urážet Tvého Ducha Milosti, protože vím, že bych za to byl přísně potrestán“? je to pro vaši spásu, že mluvím, a když vás kárám, je to pro
velkou Lásku, kterou k vám mám;
Vassulo, modli se za své kněze, aby se ode Mě naučili skutečné pokoře;
| 
Zj 3,3
