Vaše odpadlictví vás usvědčuje
29. března 1988
Ježíši, ó, Ježíši, co má člověk odpovědět duchovním, kteří se ušklíbnou, když zmíní slovo „zjevení“? Jsme bezmocní, nevíme, jak reagovat, když nám jako posledně bylo řečeno: „zjevení? Hledejte Pravdu, ne zjevení.“ To řekl mé přítelkyni Beatrice jeden katolický kněz. Ani ona, ani já jsme nevěděly, co na to říci. Vůbec nevíme, co na to říci, Pane!
květino, chci tě ujistit, že Já jsem Pravda a že Mé Slovo je Pravda, ale mnozí z Mých vlastních zapomněli na Má Slova; se zatvrzelým srdcem hledají v temnotách; je psáno, že vyliji Svého Ducha na celé lidstvo, že Mé děti budou opět prorokovat a že dám sny a vidění mnohým, ba i těm nejposlednějším; chci vám dodat naději a odvahu tím, že působím divy na nebi i na zemi, to jsou Má dnešní Znamení! řekl jsem, že uslyšíte Pravdu z úst dítěte!
proto říkám těm, kdo odsuzují Má dnešní Božská Díla: vaše odpadlictví vás usvědčuje!! vy všichni, kdo už nevěříte a zpustošili jste Mou Zahradu, pojďte ke Mně a litujte!!
pojď, dítě, miluji tě; přijmi Můj Pokoj; jez ode Mě, drž se Mě; Já jsem po tvém boku;
Miluji Tě, Pane. Pán buď veleben!
snaž se zachovávat Mé Učení a řídit se Jím; Já, Pán, tě miluji; Já jsem Přítomen, ať jsi kdekoli, tak se na Mě usmívej, když se na Mě díváš! … blahoslavení čistého srdce, neboť jejich je Nebeské Království;
Spravedlnost zvítězí a Můj Dům bude obnoven Prostotou, obklopen Bezúhonností; dovol Mi, dítě, abych do tebe vtiskl Svá Božská Slova; nikdy tě nezklamu; spočiň v Mém Srdci a dovol svému Pánu spočinout ve tvém;
Ježíši, dej mi sílu,
víru a lásku konat Tvou Vůli.
Uč mě poslouchat Tebe a sebe pokořovat,
uč mě odpouštět svým pronásledovatelům
a zlo oplácet láskou.
učím tě, Vassulo; ano, usmívej se na Mě, věř v Mou Přítomnost; buď Mi věrná, buď Mým odrazem; ano, Vassulo, Mé Tělo bolí, přesně uprostřed Mého Srdce vězí ostrý hrot kopí;
Kde, Pane?
v samotné svatyni, hluboko uvnitř Mých Základů; Mé Nejsvětější Srdce krvácí; ve Své agónii jsem se je snažil varovat; povstaň, dcero! ekklesia tě potřebuje; kvůli odpadu od víry a neřesti se Můj Dům nachází v temnotě a Mé stádo je rozptýlené kvůli jejich hříchům; jak jen volám ze Svého Kříže, ach, Petře!! přicházím k tobě, protože vím, že jsi Mi zůstal věrný; ach Petře, podívej se na Mé Srdce… slyš Můj nářek, milovaná duše; Já, Pán, nenacházím v těchto Kainech žádnou lásku, žádnou svatost; je jich mnoho, zpustošili Můj Dům; čím se nasytí Mí beránci, když tu stojí s prázdnýma rukama? nemají nic, co by jim nabídli, neboť z toho, co jsem založil, udělali pustinu; modli se, Petře, a Já tě pozvednu, aby tvé oči spatřily tuto poušť a dám ti proniknout do Rány v Mém Srdci; dám ti spatřit onen hrot kopí a až se tak stane a ty to spatříš, tvé srdce vykřikne bolestí; Petře, dám ti sílu a odvahu potřebnou k tomu, abys jej mohl vytáhnout;
(Později:)
Vassulo, Má trýzeň kvůli duším, které bloudí v temnotách a jsou poskvrněné, tíží Mé Srdce; Má Vassulo, stojím před jejími dveřmi a klepu, ale ona Mi nechce otevřít; je tak zaměstnaná svými každodenními starostmi, že už jí nezbývá čas na jejího Spasitele, a tak se její duše propadá hlouběji do temnoty; přestože jsem jí daroval intelekt a důvtip, dokud Mi nedovolí vstoupit, nebude schopná se změnit; ničeho se nedožaduji, prosím jen o kousek uznání, o kousek lásky; vidíš, Vassulo?
(Ježíš byl smutný.)
stvořit ji bylo pro Mě potěšením, ale copak se to někdy dozví, když Mě nepustí dovnitř? ano, Vassulo; miluj Mě, Má Vassulo, těšíš Mě; usmiřuj za ty, kteří Mě nemilují;
(Toto napsal Ježíš kvůli našemu hostu, jedné naší příbuzné, která teď u nás tráví pár dní. Když se doslechla o poselstvích, poprosila mě, aby se na ně mohla podívat. Přečetla si kousek poselství z října 1987 a poté je odložila. Zívla si a řekla: „Myslím, že až budu v důchodu, budu se starat o své záhony růží a svůj duchovní život, ale ne teď.“ Potom mě požádala, aby mohla být u toho, až budu psát. Chtěla tak ukojit svou zvědavost. Odmítla jsem. Nikdo mě při psaní nevidí, pokud ho k tomu nepovolá Bůh Sám. Stalo se tak dvakrát: Jednou během mimořádné události a podruhé v Katolickém charismatickém centru v Dháce. Zapisování poselství je posvátné a nemělo by být znevažováno zvědavostí.)
|
Joel 3,1-4
