Ódy Svaté Trojice (Duch Svatý)
únor - duben 2003
(Mluví Duch Svatý:)
pokoj tobě; pohleď, Ženich se nad tebou sklání, aby ti zazpíval Svou Ódu a také k tobě promlouval slova Života; Já jsem Duch Pravdy, který vychází z Otce a je poslán Synem Ježíšem Kristem; jsme jedna Podstata, jedna Moc, jedno Vědění, a protože jsme jediný Bůh, rozmlouváme a dáváme poznání týmž způsobem a stejnými výrazy; toto nesmírné poznání naplněné láskou je předáno tobě;
co je to Věčný Život? Věčný Život znamená znát Nás v Naší Trojjediné Slávě; a jestliže váháš, nevíš, co mám na mysli, nabízím ti Svou Ruku, a když ji přijmeš, skrze Milost ti nabídnu Život v Nás; přijmi tuto Mou vzácnou pomoc, připraví tě ke sňatku se Mnou a k věčnému bytí v Mé Božské Přítomnosti; pak budu nepopsatelnou Paruzií ve tvém srdci, protože Já jsem vnitřní síla v tobě;
řekl jsem, že ti nabídnu Život skrze Milost; co je Milost? je jako zářivé světlo, které ti ukazuje, jak mít účast na Božském Životě; Naše Trojjediná Svatost a Milosrdenství provoňuje celý vesmír; budou ti zpívány Mé Nejsladší Ódy, aby povznesly tvého ducha a okrášlily jej manželským rouchem; to je Náš milostiplný cíl: ty daruješ sebe sama a svou vůli Nám a My darujeme Sebe tobě, abychom ti umožnili poznat Nás a milovat Nás, tak jako My se navzájem milujeme; tehdy a jen tehdy se bude tvůj duch zaobírat tím, co pochází z nebe a andělskými ctnostmi…
Já se skláním tímto majestátním způsobem, Vassulo, tak, jak jsi Mě viděla, s mocí a plný milosti; skláním se s královskou vznešeností a nevýstižnou krásou, abych se s tebou spojil;
viděla jsem někoho jako Syna člověka,
impozantní postavu,
tak dokonalou v milosti,
že jen Bůh může vlastnit takovou milost;
Jeho dokonale ladný pohyb,
když sešel několik schodů Paláce,
mě naplnil úžasem.
mohl to být jedině Palác
podle krásy a oslnivého vzhledu
oněch schodů;
tato překrásná božská Bytost byla oděna
do něčeho, co vypadalo jako těžké
roucho sahající až k zemi,
zakrývající Jeho Nohy;
stejně, jako když jsem předtím viděla Otce,
Roucho této božské Bytosti,
o které jsem věděla, že je Duch Svatý,
bylo téměř totožné jako
roucho Boha Otce,
neboť zářilo, jako by bylo pokryto
drahými kameny,
ale Otcův šat
měl nepopsatelnou barvu,
zatímco tento byl jako diamanty,
které se třpytí v oslnivém světle;
část Jeho velmi dlouhého roucha
ležela na levé straně na nižším schodu,
protože Jeho levá Noha
už na nižším schodu stála;
popsat Boha je nemožné;
člověku se nikdy nedostává slov…
prozkoumat Boha je čiré bláznovství!
vyjádřit absolutní Zdroj Všeho
by bylo delirium!
jak může člověk popsat to,
co je mu zjeveno ve vizi
tak nepopsatelné nádhery?
bez milosti a plného odhalení,
které daruje Sám Bůh,
věci, které lidské oko nevidělo,
zůstanou vždy nespatřené
a dobře skryté;
ale dnes, v naší době, se Bohu zalíbilo
darovat nám úplné ujištění
mocné přítomnosti Ducha Svatého tak,
jako je kdysi daroval Svým učedníkům
a Svým apoštolům;
bude to Milost Ducha Svatého,
která nám ukáže cestu ctností,
jež vedou duše
do Mystického sjednocení s Ženichem;
Já jsem, Má milovaná, Duch svatosti, který dává každému z vás rozmanitost darů; jsou to šperky nebe, poklady, které se rozdávají zdarma, aby posvětily Mé chrámy; všechny tyto dary jsou rozdávány milostí skrze Mne; nesestoupil jsem k vám proto, abych na někoho z vás uvalil trest, ale naopak přicházím skrze tuto vznešenou Ódu, abych s vámi uzavřel manželství, a jako ženich, který zahrnuje svou nevěstu klenoty, vám nabízím, že vás okrášlím Svými Božskými dary pro náš svatební obřad;
nedělá na Mě dojem výmluvnost slov nebo projevu, ale mám zalíbení ve zkroušeném srdci; a tak vy, kteří Mě hledáte, pojďte a učte se: jestli Mě nebudete pokoušet, ale přijdete ke Mně s upřímným srdcem, pak Já, jako řeka, zaplavím vaše nitro; budu vás učit, jak rozvíjet důvěrnost s Námi; se sladkostí a něžností vás povedu, naučím vás kráčet s Námi, být poddajnými Mým ponaučením a vnuknutím; a tak, jak jsi Mne, Vassulo, spatřila ve vidění, Mou Svrchovanost nelze vyjádřit a Má Nádhera přesahuje lidské chápání;
Ó, Vassulo, nedopusť, abych od tebe znovu slyšel: „je má služba vůbec k něčemu…“ Svým Dechem jsem oživil tvé údy bez života! pokračuj v konání dobrých skutků v každém ohledu a neboj se; požádali jsme tě, abys zasvětila svůj život ostatním a tys to udělala; s potěšením jsme tě cvičili a vychovali k tomu, abychom byli principem tvého života, a od té doby jsme ti ukazovali, že už více nepatříš sobě, ale Tomu, který tě oděl Svým Světlem, v Němž se pohybuješ a v Němž dýcháš;
cožpak jsem tě nepodpíral, kdykoli jsi ke Mně zavolala: „padám“? cožpak jsem tě neutěšil? řekl jsem, že když budeš zasazena v domě Jahveho, rozkveteš v Jeho Palácích, a budeš volně vycházet i vcházet do Našich Nádvoří; zatímco tvé tělo se bude pohybovat mezi lidmi, tvé srdce a mysl budou okouzleny zářícím světlem nebes; Vassulo, jestliže nad tebou někdo pozvedne obočí, přimhouří oči a řekne: „co tím míníš, když říkáš, že také my můžeme vlastnit Boha? to nemůže nikdo udělat ani říct“, tak ti říkám, že jestliže člověk nezakusí Boží Přítomnost ve svém srdci, jas a Zářivé Světlo Mé přítomnosti v sobě, nikdy neporozumí tomu, co je zapečetěné a skryté, protože tato tajemství jsou zjevována jen skrze Mne; dveře Moudrosti se otevřou jen kajícímu srdci a těm, kdo i navzdory svým poskvrněným duším budou dodržovat Přikázání; v těchto duších zjevím Sám Sebe;
Můj Pane, vždy plný milosti,
jedinečný ve Své kráse,
kreativní a citlivý,
vždy tak činný v těch, kdo Tě vlastní
nebo kdo k Tobě volají;
jasný a bez poskvrny,
zářivější než slunce,
ozařuješ vše, co bylo stvořeno;
nesrovnatelný s žádným světlem,
Ty šíříš Svou vůni
po celém vesmíru;
ve Tvém zanícení a Lásce,
jsou zázraky a znamení
jedním z mnoha Tvých vzácných darů,
daných k upevnění Tvých chrámů,
okrášlení Tvých nevěst;
tak, aby tato generace,
která je Ti dražší než cokoliv, co existuje,
mohla ve svém nitru obdržet Království
a to je Kristus Sám;
kdokoli o Tobě rozjímá,
ó, Svatý Ženichu,
bude navždy okouzlen a zajat
Tvou nesrovnatelnou krásou a milostí;
poznat Autora Krásy, Autora Všeho,
a důvěrně se s Ním setkat
znamená, že už jsme v Něm;
žádám Tě, abys ve Své Ohromné Lásce,
kterou k nám máš,
přistoupil k těm, kdo Tě dosud nezakusili,
aby nemuseli být odděleni
od Tvého Božství.
rač se zjevit v každém z nás,
tak abychom přebýváním ve Tvém Světle,
Jím byli obklopeni
a byli jedno ve Tvém Světle...
Mým záměrem je touto vznešenou Ódou přitáhnout každého do Mého zářivého Světla, aby obdržel plnost Krista; už jste se naučili, že svoboda znamená mít základ ve Mně: osvobození od těla, abyste dosáhli zbožštění a byli nazváni syny a dcerami Nejvyššího; svoboda ve Mně, který vás pozvedne k potěšením a radostem nebe, abyste obdrželi blaženost, která je zde pro vás po všechny časy od počátku vašeho stvoření;
Má Óda pro vás, generace, vám bude zpívána, abyste ji pili a opojili svou duši, protože Má Slova budou sladší než víno; a vy pak, opojeni, budete na oplátku nad víno velebit Mou Lásku a Mým andělům budete prohlašovat:
„jak správné je milovat Ho! Jeho zjev nelze k ničemu připodobnit; Jeho rozmluvy jsou sladkost sama; Jeho Rty jsou svlažené milostí; majestátně a důstojně pronáší Své Slovo a unáší Mé srdce Svým vznešeným obsahem; pro všechny boží tvory je On nejžádoucnější, nejpůvabnější; a nyní jako řeka, která se hrne zavlažit zemi poté, co byla zadržována stěnou, toužím, aby On zaplavil mě a zavlažil mou žízeň; stále se pokládám za duchovně mrtvou a v této smrti s sebou beru do hrobu každou ctnost, která byla ve mně bezcenná, protože ve mně nebylo Tvé Světlo; Ó, Lampo naší duše, přijď! vrať mě zpátky do Života a já Tě budu dnem i nocí chválit!“
a Já odpovím na tvůj nářek a připomenu ti, že tělo a krev nemohou zdědit Naše Království, protože pomíjivé nemůže zdědit, co trvá věčně; nestrachuj se, Já uzdravím tvoji vinu, protože si to přeješ, a zaplavím tě jako řeka; zavlažím tvou vyprahlost a neplodnost; tvoje oddanost Mně je spolu s tvým pokáním jediná cesta, jak mohu proměnit tvoji mysl v mysl Krista, abys objevila Naši Vůli; proniknout Boží záměry či způsob, jakým pracuje, je beze Mě v tobě nemožné; ale Já mohu skrze Své nadpřirozené Světlo v tobě otevřít dveře k vědění, protože Já, Nehmotný, se zhmotním ve tvém duchu; jako zářivé Slunce seskupím Své Světlo v tobě, co je mrtvé oživím a naplním tě ctnostmi;
Já jsem dokonalý odraz Věčného Světla a Má Vznešenost je velebena v celém stvoření; protože přesahuji vše, mohu naplnit všechny věci Svou září, aniž bych byl jimi omezován; mám moc dát ti skutečné vzkříšení a připojit tě k Nám, abys žila opravdový život v Naší Trojjediné Svatosti; Já Sám jsem potěšen a radostně ti zpívám tuto Ódu Pravdy jako Svou svatební píseň…
ve Mně se zrodili svatí a mučedníci; všechny duše, se kterými jsem spojen, se rovněž stávají nevěstami, protože se ve Svém důvěrném vztahu s nimi stávám jejich Ženichem každý den jejich života; stejné to bude i s tebou, jestliže zahoříš láskou k Nám; svobodně se vrhneš ke Mně a okusíš plnost Mé Božské Lásky;
od tvého narození jsem toužil tě vlastnit, a když jsem tě viděl vyrůstat, již jsem tajně oslavoval naše zásnuby; vrhl bych se k tobě při prvním znamení tvé lítosti a před tím, než bys dokončila své pokání, křičel bych a kynul Svým Královským Žezlem:
„zproštěna viny!“
tvé čelo bych označil Svým vášnivým křestním polibkem, který naplňuje celý vesmír; ten by předznamenal naši snubní oslavu a Já bych ti nabídl jako dar Mé Lásky korunu vytvořenou z nejvoňavějších květin; každý okvětní lístek představuje jednu ctnost; jen pak bys mohla skutečně a pravdivě říct: „už rozumím…“
cožpak jsi nečetla, že všechno, co je dokonalé, všechno, co je dobré k rozšiřování, pochází od Otce Světel, a že Já jsem Ten, který rozděluje tyto nebeské dary? dnes sestupujeme společně s Otcem a Synem jako tři Svědkové; Bůh Otec je Duch, ve kterém posílá Mě, Ducha Pravdy, aby byl s tebou navždy a vedl tě ke skutečné Pravdě; Slovo Boží, Světlo a Spasitel, který existuje od začátku a který je nejblíže Otcovu Srdci, vydal svědectví o Otci a dal ti Ho poznat; vskutku jsi byla koupena a zaplacena Jeho Vlastní Krví; Slovo Boží je živé a činné a svědčí na zemi stejně jako Já a Otec svědčíme; Svatý, který vykoupil Svou Církev Svou Vlastní Krví, Svou Krví dává svědectví a Já, Svatý Duch Pravdy, svědčím Vodou; takto jsme tedy tři Svědkové a všichni tři jsme ve shodě, protože jsme Jeden Bůh s jedinou Vůlí, jednou Mocí a jednou Vládou;
když se nyní zeptáš, jaký mají cíl a účel Naše Ódy, Má odpověď je následující: sestupujeme z nebe až do tvého pokoje, abychom ti nabídli dar Naší Lásky; jako krůpěje čisté myrhy necháváme Naše Slova stékat na tebe, aby tě posvětily a požehnaly tě; to Náš soucit si přeje tě převychovat a zachránit a obnovit tě ve Mně; chceme tě převychovat, abys byla milostí ospravedlněna a stala se bohem skrze účast na božství, abys mohla zdědit Věčný Život;
dobrotivě ti dávám Sám Sebe, a čím svobodněji se Mi daruješ, tím více Mne získáš; pak tě vsadím v Sebe jako královský šperk a odhalím ti mnohá Svá tajemství, neboť budu tvým Ženichem; ve své touze Mě vlastnit se přimkneš na Hruď svého Ženicha a budeš zářit v Jeho Světle; skrze Mě budeš schopná říci: „znám Boha a rozumím Mu…“
každému dovoluji přistoupit ke Mně a zmocnit se Mě; každému z vás jsem připravil vonnou cestu; tu cestu, která vás vede do Svatební Komnaty; nebuďte překvapeni, že se vám tak slavně zjevuji, ale místo toho se radujte a dovolte Mi udělit vám pomazání Mé Lásky a blahoslavit vás, učinit z vás světce; Já jsem tu, abych rozdmýchal vaši lásku k Otci, Synu i k Sobě; a jak řekli Otec i Syn, i Já říkám totéž: proud Mého Slova je sladší nad nektar, a když mluvím, nepoužívám žádné strnulé obraty; to není způsob, kterým pozvedám světce, mučedníky a svědky; aby byli vytrvalí a silní, dávám jim Svého Ducha odvahy a zbožnosti, tak jako Archandělům Michaelovi a Rafaelovi, kteří jsou nejmocnější v síle a jsou chrabrými Bojovníky Spravedlnosti; skrze Mé Světlo pozorují všechny skutky lidského chování…
Můj rozhovor je sladší než med stékající z medových pláství, sladší než víno, aby dal na zemi vykvést květům a osvobodil vězně; ctnost a zbožnost byly vždy součástí Mého rozhovoru s vámi; Já jsem Ten jediný, kdo vám může dát skryté bohatství a tajné poklady, a tak vlastnění Mne je sladší než medová plástev; přistupuji k vám s olejem radosti, abych vám zpíval melodické Ódy, které prozařují celé stvoření Mým zvukem; nepřicházím k vám s mečem po Svém boku, ale s nekonečnou Láskou, protože jste drahocenní v Mých Očích;
jsem zde, abych sjednotil tvou duši v Naší Lásce; ponechám tvou duši navždy jako poušť, nebo jsem zde, abych byl tvou Lampou a posvěcoval tě? protiví se Mi každá pýcha a nadutost, všechno, co je zpupné a hanebné, všichni arogantní řečníci, odpadlíci; jestliže jsi jedním z nich, jak se tvůj duch naučí Božím tajemstvím? vidíš, jak ti dávám Ducha Milosti, který v tobě rozsévá Má nebeská semena, aby v tobě vyklíčil Eden? zasévá v tobě různá semena, z nichž vypučí a vyrostou odlišné vonné stromy a rozličné rostliny?
Já budu jako řečiště, které se vlévá do zahrady, protože mám v úmyslu zavlažovat Svou vysazenou nebeskou sadbu v tobě a zkrášlit Mé květinové záhony i záhony koření; pak s radostí mohu říci: „na fíkovníku už dozrávají jeho první fíky a kvetoucí réva už vydává svou vůni; stromy s vonnou pryskyřicí vydávají vůni myrhy a aloe; přistup, Má lásko, Má milovaná, pojď ukaž Mi svou tvář; chci slyšet tvůj hlas, jak Mi zpívá; ukaž Mi svou korunu plnou květů;“ a Já ti na oplátku dovolím odhalit závoj z Mé Svaté Tváře na našem svatebním loži; Ten, kterého jsi vášnivě hledala, má nyní Svou podobu v tobě;
požehnaní ti, kteří Mě horlivě hledají, a když Mě naleznou, padnou do Mého Objetí; budou proměněni a Já je naplním nepopsatelnou radostí! požehnaní ti, kteří Mne mohli vlastnit; zcela je ovládnu Svým Zářivým Světlem a obohatím je Božskými poklady; pak i ty si budeš přát svatební jednotu s Naším Božstvím, s Námi;
poznání Boha zapaluje duši, která už netouží po ničem jiném než být s Bohem a zpívat Mu; taková duše se stává předmětem chvály, veršem žalmů, klenotem, oltářem pro Oltář, věží z kosti slonové, polem lilií, bude udivovat dokonce i Anděly; pak, Má milovaná, tvé výhony vytvoří ovocnou zahradu a rozkvetou; budeš jako zahrada obklopená Mými Pažemi, zapečetěná fontána v Mém Objetí; pak mohu říci: nyní mám přístup do Své zahrady, široký chodník milosti, který zcela vlastním; dříve než se zvedne vítr za úsvitu, než se kdokoliv pohne, než se ztratí stíny, půjdu k hoře myrhy, k pahorkům se stromy s vonnou pryskyřicí, k Mým záhonům s kořením a Mé potěšení bude nesrovnatelné;
v tento svatební den zahalím Svou milovanou do záře nebe andělskými ctnostmi, ale také Svou Vlastní slávou; a Má milovaná Mě bude chválit a bude zpívat:
„kdysi jsem byla mrtvá, ale nyní jsi mi daroval život a já jsem povstala k bytí; nejenže jsi spojil suché kosti, obnovil jsi klouby, ale také jsi vdechl Svůj Dech vzkříšení do tohoto nehybného těla a oživil jsi mě; do mých údů bez života jsi vložil Slunce spravedlnosti, které rozlévá Tvé nepopsatelné Světlo, až se sama proměňuji ve světlo; když jsem na samém počátku otevřela dveře mého srdce svému Milovanému, otočil se ke mně zády a zmizel! má duše ochabla, když se vzdálil; nechápala jsem, dokud jsem na Něho nezavolala, aby se vrátil a obmyl Mě dočista a odstranil všechnu mou nečistotu a vdechl do mě Svou Vůni; požádala jsem svého Milovaného, aby přišel do Svého panství a do Své zahrady, aby oživil všechno, co odumřelo a proměnil ji v Eden; tak se Můj Milovaný vrátil a obnovil, co bylo mrtvé; dechl na mou zahradu, aby se doširoka rozvoněla; nyní se mohu odvážit Mu říci:
ať můj Milovaný přijde do Své zahrady;
ať ochutná její nejvzácnější plody,
protože jsou zcela andělské;
ať nyní přijde
a shromáždí Svou myrhu a balzám;
všechno je Jeho;
nyní jsem Jeho uzavřená zahrada
jen pro Jeho Majestát…“
a Já pak v tobě vybuduji vnitřní poslušnost, Má milovaná; uzavřu Svou zahradu a Svými Pažemi ji obemknu; takto ji obejmu; bude ti dáno Božské Poznání, Má nevěsto, Svatou Moudrostí tě uschopním, abys byla současně v Mé službě i ve službě jiným;
a teď, Má nevěsto, se ti úplně daruji a nasytím tvou duši Božskou něžností; ačkoliv se ti někdy bude zdát Mé vyzařování Světla nesnesitelné, jako bys byla v plamenech, tvá mysl a celé tvé bytí bude rozpáleno a stane se součástí Mého Jasu; od této chvíle budeš Mým vlastnictvím a Já budu tvým majetkem; budu tě držet pevně a nepustím tě a i ty budeš držet pevně Mne a nepustíš Mě; srdce za Srdce, láska za Lásku; to bude Mým triumfem po tolika dobýváních Mé Lásky; budeš mrtvá svým vášním, ale živá ve Mně; budeš ve Mně zdokonalena a takto budeš moci se Mnou vládnout;
pak se s tebou posadím a určím ti tvou apoštolskou práci, kterou pro Mě budeš konat; po tom všem je toto cílem našich duchovních Zásnub; Já a ty se spojíme, abychom nasměrovali Církev k dokonalé Lásce; žij a měj potěšení ve Mně, bez přestání Mi zpívej své vyznání lásky a Já budu bez přestání pět Své Ódy Lásky tobě…
Ó, Duchu Svatý,
Bohatství svatých,
apoštolů a mučedníků,
ve chvíli, kdy bude Tvé stvoření
pozdviženo Božskou Láskou,
bude k Tobě volat:
„Kyrie eleison, Kyrie eleison;“
a Ty jim na oplátku řekneš:
„protože jste Mě objali,
Můj paprsek Světla teď září
uprostřed vašeho srdce;“
teď mohu jasně říci:
„už se nemusím bát hrobníka,
už nemusím hrobu,
ve kterém jsem ležela říkat:
‚můj ženichu,‘ a červu:
‚můj bratře a má sestro.‘
dnes chválím Pána a Životu říkám:
‚můj Ženichu, můj Bratře a má Sestro.‘
a teď, když jsem našla Toho,
jehož miluje mé srdce,
budu Ho držet pevně
a už Ho nikdy nepustím;
teď, když mám svou Lásku,
teď, když Ho vlastním,
odhrnu závoj z Jeho Svaté Tváře.“
Ó, bázeň budící tajemství!
Tvůj Majestát mě pomazal
olejem radosti,
umlčel mé nepřátele;
Ó, jak jsi nádherný,
nejkrásnější ze všech Andělů!
Ty jsi Všechno…
touha po Tobě probodává,
láska a žízeň po Tobě zraňuje
a nelze ji uspokojit;
zranil jsi mě ve Svatební Komnatě;
chvíle, kdy jsi mě požádal,
abych pozvedla Tvůj závoj…
ale pak, co mi na tom záleží, Pane,
vlastním Tebe, Všemohoucího Boha
a jsi dobře zakořeněn v hloubi
mého srdce…
(Opět mluvil Ježíš:)
ach, Má Vassulo, sám měsíc by postrádal svou zář a hvězdy by ztratily třpyt, kdybys odmítla Mé pozvání, Má nevěsto, Má myrho a aloe, opři se o Mé Srdce, ať nyní tvá hlava spočine na Mně; byl jsem to Já, kdo tě požádal, abys Mi dala svou pravou ruku a ty jsi to udělala; použil jsem ji a stále ji budu používat nevypověditelným způsobem k zapisování Našeho Tématu Lásky; otevři dlaň; nikdy tě neopustím… nikdy… buď požehnána; ekklesia ožije;
(Tyto Ódy byly dokončeny 30. dubna 2003.)
|
Mdr 1,2
